ENDURO RACE ŠPIČÁK - Fikejz převzal korunu

Prolog se jel v cíli třetí rychlostní zkoušky, bylo zde pár dřevěných překážek, které po ranním dešti značně klouzaly. Poté se vyjíždělo na vrchol Špičáku, kde byl start první rychlostní zkoušky. Ta nás zavedla do lesa, kde pár prvních jezdců mělo “snadnou” cestu, ale čím víc jezdců projelo, tím trať byla těžší a kluzčí. 

Druhá rychlostní zkouška nás zavedla na protější Pancíř, kde závodníky čekala palba po travnatých cestách a lesních pěšinách. Závodníky prověřila jak fyzicky tak I v dovednosti kočírovat kolo na mokré trávě.

Třetí rychlostní zkouška začínala zase na vrcholu Špičáku a vedla skrz bikepark. Trať po ranním deštíku byla velice kluzká a na závodníky si připravila mnoho záludných míst, jako jsou kluzké kameny, kořeny a lávky. Tudíž na trati bylo co sledovat.

Závodu se účastnilo přes 100 jezdců ve dvou kategoriích Muži & Ženy.

V kategorii Muži dojeli:
1. Jiří Fikejz #2
2. Michal Prokop #10
3. Přemek Tejchman #1

V kategorii Ženy dojely:
1. Mona Eiberweiser #118
2. Ivana Pechoutová #120
3. Elen Římanová #49

A jak se jelo (a padalo) Přemku Tejchmanovi nám poví sám:
Šumavský Špičák má velký potenciál na rozmanitost trailů. Těšil jsem se, co na nás organizátoři přichystají, a musím říct, že odvedli dobrou práci. Hned při sobotním tréninku jsem se ale rozsekal zády o strom, pohmoždil si malíček na ruce a ukopl hadici od teleskopické sedlovky, což nebylo úplně ideální. Ještě jsem ale netušil, že není všem trablům konec. Ráno místo krásného počasí se k zemi snášelo velké množství vody. V tu chvilku přišla moje hořká hodinka. Je k neuvěření, co vše se může pokazit. Bylo nutné přezout zadní plášť, pak následovalo o moc horší zjištění, že mi opět nefunguje teleskopická sedlovka, takže jsme rychle vyměnili a odvzdušnili novou hadici. Další smutnou zprávou bylo, že po prvním šlápnutí jsem na prologu přetrhl řetěz. Naštěstí jsem při cyklokrosovém běhu neztratil moc sekund. Další smutná událost na mě čekala cestou na první RZ, když jsem zjistil, že mám ohnutý zub na prostředním pastorku u kazety. Bohužel nikdo u sebe neměl na půjčení kladivo :D, tak jsem to srovnal po chvilkovém přemlouvání kamenem. Když jsem konečně přijel na první RZ, už přede mnou jelo slušných pár lidí. Začátek první RZ pro mě byl osudový, když jsem měl dva velké pády přes řidítka do lesa. Tím jsem uzavřel první RZ a hodinku smůly. Další 2 RZ se mi už naštěstí jely výborně. Na obou jsem měl také nejrychlejší čas. Bohužel ztráta z první RZ byla tak obrovská, že jsem se musel spokojit s nakonec úžasným 3.místem.