Rozhovor:
Irene Ching

Freeride.cz » Girls » Články » Irene Ching

Když jsem žila pár měsíců v Americe a klasicky objížděla skateparky, setkala jsem se tam se spoustou zajímavých lidí, ale Irene na mě zapůsobila v Hudson River Park Pier 62 v Chelsea asi nejvíc ze všech. Nejen tím, že nepatří zrovna mezi nejmladší riderky, ale svojí neuvěřitelnou oldschool jízdou na kolečkových bruslích. Nikdy předtím jsem takovouhle jízdu neviděla!

Irene Ching zažila začátky a vývoj skateboardingu v New Yorku, a proto k ní mám opravdu respekt. Většinou, když jde jezdit, jde s partičkou legend z 80. let jako je například Christian Hosoi, Tony Hawk nebo Tony Alva.

Dokonce "zadala názvy" triků, které se používají dodnes. Narodila se na dolním Manhattanu a stále žije v New Yorku, nedaleko od její staré čtvrti na South Street.

Ten kdo měl možnost alespoň na pár dní žít v téhle neuvěřitelné zemi, dá mi za pravdu, že ježdění v porovnání s Českem se nedá srovnávat. Nejspíš je to tím, že tam tyhle sporty jako skateboarding a jízda na bruslích vznikly, a proto to většina lidí bere úplně jinak a má pro ježdění pochopení.
Pro mě byl největší zážitek, když jsem přišla do parku a vedle pětiletých prcků dropující dost zákeřnej wallride, jezdila partička padesátiletých bazéňáků, ke kterým patřila i Irene. A tak se dneska jen zasměju nad tím, když slyším od mladýho týpka, že už je na to ježdění starej...

Hey Irene, jak jsi se dostala k rollerskatingu a jaké byly tvé začátky?
Ahoj Kláro, no neměla jsem kolo, a tak jsem přemluvila své rodiče, aby mi koupili kolečkové brusle. Dříve se jezdil jen downhill na novém asfaltu a všechno, co bylo na bruslích, bylo kovové. Když se pak ale najednou objevila a byla dostupná urethanová kolečka, tak se začalo jezdit po celém městě. Downhilly, gapy, dlouhý skoky... Prostě se na tom dávalo úplně všechno! To byla doba ještě předtím, než se začalo vůbec používat slovo ,,street skating¨.

Podle mě je to jedno z nejlepších období vůbec! Co teda ráda jezdíš? Street, skatepark nebo vert?
Nejdříve jsem se naučila jezdit U-rampu, to je přesně to, co tu bylo v 80. letech. Poslední desetiletí bylo skvělé období pro skateparky, obzvlášť pro bazény. Ty jezdím teď asi nejvíce. Je to nejlepší zábava všech dob!

1978 - State Island - Irene prvně ve skateparku

Kdo byl v té době tvým vzorem a inspirací?
Můj první vzor byla Peggy Oki. Byla to první asijská žena, kterou jsem viděla ve skateboardovém časopise. Pak to byly rideři jako Kenny Means, Jimmy Scott, Fred Blood & Duke Rennie, kteří mě vlastně naučili na kolečkových bruslích v rampě.

Na bruslích je zajímavé to, že se nedostaly do takové komerce jako skate nebo snowboard. Jak je to teda se závody?
Jediné ženské závody byly inline závody v letech 1993-95 (NISS & ASA in NYC) pro ženský vert. V té době jsme museli používat inline brusle, i když já preferuji své kolečkové. Tehdy jsem se umístila na prvním a druhém místě a odnesla si peníze a nějaké věcné ceny.

V porovnání s vámi, je naše místní bruslařská scéna dost slabá... Tak jaká je scéna v NY? Jezdí hodně lidí?
Vždycky v Central Parku byla skupina vyhrocených bruslařů, kteří dělali flatland. Vypadalo to jako disko pohyby nebo něco takového. Nicméně dnes jich většina jezdí na inlinech. Vždycky tu byly boje mezi inlinery a normálními bruslaři. Teď už si inliny nikdo do parku nebere... A na starých bruslích jezdím jen já.

1990 - Demo tour. Foto: Mark Sulivan. - 1995 - exhibice - Brooklyn Bridge. - 1999 - New Jersey - Casino Skatepark.

Vždycky byl můj sen vidět jezdit Tonyho Hawka, a to se mi splnilo, když zrovna v NY probíhala akce Quiksilver Por New York, kde v hlavní roli byl právě on. Když se ale podívám, u tebe jsou tyhle legendy na denním pořádku...
Minulé léto jsem akorát zmeškala ježdění s Tony Alvou. Steve Olson jezdí několikrát do roka v našem lokálním bazénu. Tenhle rok jsem jezdila s Tony Hawkem, Caballerem, Grossem, Hosoiem, Chatmanem a spousty dalších. To ježdění ve skateparku Pier 62 v Chelsea mi opravdu chybí.

Vzpomínáš si jaká teda byla scéna a počátky skateboardingu v NY?
Na to se nedá zapomenout. Velká široká prkna s velkými širokými koly. Dokonce snad byly na skejtech podél stran, nosu a tailu svítivé plastové chrániče. Skejtovalo se všude kde se dalo, třeba Washington Square Park, tam jsme kradli dřevo pro vyrábění miniramp. Byly to krásné časy a hlavně při ježdění vznikala životní přátelství nás všech, která trvají stále.

Kolečkové brusle jsou předchůdci skateboardingu. Takže co ty a ostatní sporty?
Skateboarding je pro mě asi nejtěžší. Je to fakt velká zábava, ale kéž bych na tom uměla lépe. Snowboarding jezdím od roku 1988, dost mě to baví a je to mnohem jednoduší než skateboarding. A snowskating je pro mě úplně něco nového. Zkoušela jsem to minulý rok v NYC, protože jsme tu měli hodně sněhu, a tak jsem si to po domácku vyrobila a jezdila. Avšak stále bych chtěla vyzkoušet surfování a skydivving.

Foto: Tim Stanton.

Všimla jsem si, že se právě léčíš. Co se ti stalo?
Před deseti týdny jsem si zlomila nohu při ježdění. Doufám, že léčení půjde co nejrychleji.

Tak hodně štěstí! Koukala jsem, že jsi projela dost spotů. Kde se ti líbilo nejvíce?
Teď je doba, kdy je hodně dobrých míst na ježdění. Třeba taková jižní Kalifornie má neuvěřitelně mnoho spotů. Nejvíc mě to asi bavilo v Carmel, Encinitas, Claremont, House of Vans a Woodward Camps. Jsou to místa, kde se dají najít jak bazény, trubky tak i molitany.

Uff, Kalifornie! That´s my dream! Co Evropa? Jak se ti u nás líbilo?
Jasně že líbilo. Byla jsem ve skateparku De Lyon ve Francii, a ve Španělsku jsem navštívila Madrid, Barcelonu a Malagu. Můj nejlepší trip byl asi do Livigna na snowboard, i přesto, že sněhu bylo fakt málo. Miluju Evropu a určitě se chci někdy zase vrátit.

Invert. Foto: Ray Llanos. - Fs grabb. Foto: Ray Llanos.

Je lepší jezdit s holkama, klukama nebo s mp3?
Miluju jezdit s muzikou, ale ne se sluchátky v uších. Ráda slyším zvuk bruslí a hlavně grindování. Když jezdím, ráda si poslechnu něco nakopávajícího. Když pak relaxuji a odpočívám, pustím si zase něco klidného. A holky nebo kluci? Obojí je fajn. Vždycky je jiné. Když jezdíš s holkama, a pak jsi v parku třeba jen s klukama. Dokonce i dnes se objeví nějaké slečny co jezdí.

Tvůj oblíbený trik?
Airy! Čím víc času lítáš, tím lepší pocit máš. Inverty - to je zábavný být chvíli vzhůru nohama. A rotace? Přeju si abych ustála 540. Grinds & lip tricky mám ráda všechny všech druhů.

Jaký máš teď plány do budoucna?
V první řadě chci okamžitě vyléčit tu zlomenou nohu a vrátit se, co nejdříve na brusle. V mém věku to léčení už může trvat déle, než bych chtěla. Potom bych chtěla, aby vertové bruslení získalo místo mezi extrémními sporty, a aby to bylo lépe dostupnější pro budoucí generace. To by znamenalo nějakou organizovanou skupinu, která by legitimovala tenhle sport. Například vytvoření snadného přístupu k vybavení, teamům, klinikám, soutěžím a vytváření komunity s rostoucím zájmem a informacemi. Ta bruslařská utkání v posledních letech přinesla mnoho nováčků, kteří tento sport posunují dále. Doufám, že tomu propadnou na celý život, jako jsem tomu propadla já.

Irene Ching.

Thanks to?
Chci poděkovat ze všeho nejvíc těm, kteří mě všechny ty roky mého ježdění podporovali a to zejména v těch chudých a osamělých chvílích, kdy vert byl prakticky mrtvej.
Andy Kesslerovi, za vybudování skateparků a celý scény v New Yorku. (Andy Kessler R.I.P.). Dále pak Stevovi za 5Boro a Murphovi za Wounded Knee, kteří nadále udržují bruslení takové jaké má být. Pure and true...

Info o Irene najdete ZDE.