Rozhovor:
Tereza Votavová - primabalerína na kole

Freeride.cz » Girls » Články » Tereza Votavová - primabalerína na kole

Tereza Votavová je vytáhlá holka z Uhřiněvsi, která váží padesát kilo i s postelí. To i poté, co sní nadívané selátko se šesti knedlíky a zapije ho litrem limonády. Ať chcete nebo nechcete, dřív nebo později si musíte položit otázku, jak to ta holka s postavou přerostlé gymnastky a váhou igelitového pytlíku ve větru dělá, že na kole z kopce zajede nejednoho frajera.

Terka Votavová se ráda a často směje od ucha k uchu.

Bude to tím, že Terka má cit pro terén, odhodlání a bojovnost, kterou by ji mohla závidět i primabalerína národní opery v Londýně. Jejími virtuálními balerínkami v převážně klučičím bikovém světě plném chráníčů jsou anglický humor a stoický klid.

Potkáte – li na parkovišti holku v Renaultu s kulichem na hlavě a alespoň jedním kolem v autě... Vraťte se, nejspíš to bude Terka Votavová a určitě to nebude nuda!

Probouzíš se aspoň někdy bez myšlenky na to, kam dnes půjdeš jezdit?
To se mi nestává. Jen když jsem zraněná nebo nemocná. Ne, to víš, že kecám. Já se každý ráno především přemlouvám, abych vůbec vstala.

Kolik kol a na co máš?
Momentálně mám tři kola. Sjezdové, fourcrossové a bikrosové. Sjezdové je žluté, nejtěžší a největší. Fourcrossové je zelené a je to můj mazel. No a bicrossové mám červené na dvaceti palcových kolech. Na tom zatím ještě moc neumim, mám ho teprve chvíli.
Fourcrossové a bikrosové kolo mi házel do laku můj mechanik Šmrxa. Takže to jsou originální mazlíci, jaké nikdo jiný doma nemá, ale na příští sezónu se už chystaj noví krasavci, na které se už nemůžu dočkat! Jde o tovární podporu značky Giant. Takže mě příští rok uvidíte na sjezdových i fourcrossových modelech Giant 2010. Máš na některém z kol „speciální holčičí“ vychytávky, které by ti oproti klučičím speciálům zjednodušovaly život?
Asi nemám tak široká řídítka. Přijde mi, že širokánský řídítka jsou jen pro velký kluky. A protože nemám tak silné nohy, mám lehčí převody. Jinak asi žádnou specialitku nemám.

Východ slunce nad Krušnými horami.

Jak a kdy si začala s bikem?
To je tak pět let. Brácha a bratránek jezdili na chalupě v lese z kopce. Mně se to líbilo, tak jsem taky začala. Pak se rozjela u nás na sídlišti taková partička, takže bylo pořád s kym jezdit. Začínali jsme u nás na Hostivařský přehradě.
Jak jsem se dostala na závody ani nevim. Každopádně z těch lidí ze sídliště už jezdím jen já.

Bylo kolo láska na první pohled?
Musim přiznat, že letos jsem do svýho fourcrossáka fakt zamilovaná. Nemůžu se na něj vynadívat. To je opravdu láska na první pohled! Ale třeba moje první kolo se mi ze začátku nelíbilo, až později jsem ho začala mít celkem ráda.

Holky mají logicky jiné fyzické předpoklady než kluci, ale 4X nejezdí moc slečen, a tak většinu závodů v Čechách odjedeš v mužské kategorii. Jak se na chlapy snažíš vyzrát, když víš, že to fyzickou převahou nejde?

Nesmim se s nima moc patlat. V rampě na startu si myslí, že nejsem hrozba, ale pak jsou v cíli dost vyjuchaný, když mi celou dráhu koukaj na zadek.

Nemají občas někteří kluci problém s tím, že je zajedeš?
Jo, občas slychávám takové ty řeči typu: “Toho zajela i ta holka...” Ve skutečnosti ale nevim, jak moc to ty kluky trápí. Správni kluci mě poplácaj po rameni a pochválí mě, že jsem jela dobře.

Dávají ti někdy páni kluci „sežrat“, že jsi ojedinělý úkaz v převážně klučičím sportu nebo ti naopak pomáhají?
Jsou kluci, kteří si myslí, že by holky jezdit neměly, ale jsou i tací, kteří mi pomáhají sehnat kolo, trénovat nebo mě občas svezou na závody. A těch hodných je víc, než těch nafrněných. Díky bohu!

Ten den to prý Terce nešlo dle jejích představ, ale na výsledku to není ani za mák poznat.

Jaká je „typická klučičí“ vlastnost, která se ti líbí?
Svaly. Jo, to vlastně není vlastnost. Tak asi soutěživost a cílevědomost.

Jaká je „typická holčičácká vlastnost, která tě vždy dopálí?
To, jaký dokážou být holky svině. Třeba na svěťáku jsou ty holky na sebe fakt zlý.

Jaké nové zkušenosti ti dala účast na posledním Světovém poháru sezony 2009 ve Schladmingu, kde si byla jedenáctá?
Ve Schladmingu jsem si zkusila zahrát si na Shauna Palmera a musim říct, že mi to pomohlo. Jelo se mi fakt skvěle! Od teď si na startu vždycky řeknu: “Teď si Shaun Palmer, tak pojeď!”
Taky jsem si tam uvědomila, že mistryně světa ve sjezdu je jen člověk, a když do ní strčim loktem, spadne zrovna tak jako všichni ostatní. No a nakonec taky to, že musim zapracovat na tom, abych nepadala zrovna, když se to nejmíň hodí.

Jaké máš plány na příští sezonu?
Lepší je nic neplánovat, ale určitě bych se chtěla věnovat hlavně fourcrossu. Objet skoro všechny fourcrossové svěťáky, možná i ty sjezdový. Pak taky Český pohár ve fourcrossu a ve sjezdu a všechny ty fourcrossové ligy. Když zbude čas, tak i Německý fourcrossový pohár.
V lednu jsem pozvaná na DownMall - sjezd obchodním centrem - a jestli bude DownTown - sjezd městem - tak i ten bych chtěla jet.

I s těžým terénem a mokrými kameny se Terka umí poprat.

Co dělá bikerka v zimě?
Bikerka je v zimě zalezlá v posilovně. Nenávidim to! Kdybych nejezdila na kole, nikdo by mě do činkárny nedostal ani za zlaté prase. Letos to bude trochu lepší v tom, že pojedu párkrát na lyže a snowboard. A vypadá to, že trénink v posilovně bude zábavnější než loni.

Jaké jiné koníčky máš?
Obecně miluju pohyb. Jakýkoliv jiný sport mě baví. Teď mě nově díky škole chytil kajak. A v létě mě brácha natáhl na wakeboard. Taky moc dobrý! Ráda se potápim, ale poslední dva roky, jsem nikde nebyla.
Ze všecho nejvíc mě stejně baví kolo. Ať už crosscountry, silnička nebo moje závodní.

Co studuješ?
Letos jsem z architektury v Praze přešla na rekreologii do Olomouce. Nemůžu si to vynachválit. Netušila jsem, že mě škola může takhle bavit. Myslím, že jsem se tu našla. I Olomouc se mi moc líbí. Člověk tu má mnohem víc volného času.
Navíc je to sportovní škola, a tak se tu konečně dostanu k jiným sportům, než je kolo.

Proč sis založila vlastní blog ? A co na něm najdu?
Ráda píšu reporty ze závodů a taky jsem chtěla, aby lidi, které to zajímá, mohli sledovat můj vývoj, fotky a aktuality z mého života.
V současnosti mi Míša Palánová chystá nové webovky. Blog jaký znáš byl jen provizorní. Jsem totiž talentem pro práci s počítačem nepolíbená.

Jak, kde a s kým vznikaly fotky k tomuhle rozhovoru?
Tyhle obrázky má na triku Rob Trnka (www.robtrnka.com), za což mu patří velký dík. Fotky s Robem vznikaj celkem nenásilně a bez účelu. To mě baví, i když mu to občas neulehčuju, protože se vztekám, že mi to nejde. On mě ale umí srovnat do latě.

Tady na Terku fotograf Rob Trnka ze shora hulákal: Hoď kolo na záda a vyjdi to!

Kdo nebo co tě motivuje jezdit líp?
Motivaci beru spíš od kamarádů, kteří se snaží prorazit v jiných sportech. Určitě největší motivací je světový pohár. Tam vidím, že prostě jde být lepší a lepší. A letos mi hodně pomáhá Rob. I když o tom asi ani neví.

Nechci zakřiknout, třikrát klepu na dřevo, ale… Připustila sis někdy, že se věnuješ nebezpečnému sportu a mohla by ses opravdu vážně zranit?
Pud sebezáchovy mám, to jako né že ne. Fourcross a sjezd je sport stejně nebezpečný jako každý jiný. Stát se může cokoliv, i při naprosto banálním pádu.

Co tě na ježdění na kole baví nejvíc?
Baví mě rychlost, cílevědomost sportovců, pocit vítězství a překonávání sebe sama. Taky cestování a pocit z dobře využitého dne. Bez kola si připadám, jakoby mi život protýkal mezi prsty.

Komu bys závěrem ráda poděkovala?
Děkuju všem sponzorům, bez nich bych se takhle vozit na kole nemohla. Rodině, že mi ty kola ještě nezamkly. Robovi zato, že je předevšim kámoš a ne fotograf. Bratránkovi, za trénování v posilovně. Tobě za tenhle rozhovor. A všem, kteří mě nenechají ve štychu, když jsem v průšvihu. DÍKY MOC!