Andreas Fransson (1983 - 2014)

Psát o Andresu Franssonovi nebylo zrovna lehký. Přece jenom byl hodně svůj. A právě taky kvůli tomu si zaslouží poslední rozloučení s našimi čtenáři…

Andreas Fransson poprvé otevřel oči 15. května 1983, když se narodil finské matce a švédskému otci. Mládí prožil v severním Švédsku konkrétně v Björkskatanu and Porsönu. Ještě než našel svoji vášeň pro lyžování, tak začínal s hokejem, kterej ale časem právě vystřídaly dvě prkýnka. Hned po škole nelenil a vyraz jak se říká na punk do Alp, kde tak trochu jako vandrák žil přes zimu a v létě se přesouval za sněhem k pritinožcům do Austrálie. V roce 2005 se pak definitivně usadil ve francouzském Chamonix, které se stalo jeho domovem.

Andres nebyl tolik vidět (ani nechtěl) a tak známý jako jeho parťák JP Auclair, s kterým nešťastně zahynul pod lavinou v Patagonii na přelomu října a září. Jeho vášní byli extrémní sjezdy těch nejdivočejších a nejprudších kopců, které většinou před ním ještě nikdo nezdolal. Nikdy se ale svými výkony nijak nechlubil. Ze začátku je prý ani nechtěl zveřejňovat. Prostě mu stačilo, že to dokázal. Jak se říká jezdil prostě sám pro sebe, pro svoji radost…

Svůj životní příběh, úvahy, zkušenosti a postoje si zapisoval na svůj blog Life From a Different Angle (Život z jiného úhlu - najdete zde). Pro Andreasa byla škatulka lyžař malá. Byl spisovatelem, horským průvodcem a životním filozofem…zkrátka prostě obyčejnej skromnej kluk. Jeden jeho kamarád prý dokonce prohlásil: „Jediná možnost jak může umřít je nějaká lavina nebo pád kamení…on nikdy nepadá!“ Koho by napadlo jak to byl nakonec pravdivej výrok…

Mezi jeho legendární sjezdy patřil třeba Whillans Ramp na hoře Aguja PoincenotPatagonii a pak taky hlavně aljašské  dobrodružství z roku 2011. Kdy se vydal do národního parku Denali zdolat nejvyšší hory Severní Ameriky Mt. Kinley. Tady nejen jako první pokořil obávanou jižní stěnu, ale třeba jen na rozehřátí si tady dal třiceti tří hodinovej výstup na Cassin Ridge a následný sjezl z 45 stupňů průdkýho kuloáru Messner. Vysloužil si tím oceněný „Sweden’s adventurer of the year“ v rodném Švédsku. Sjezdů měl ale daleko víc od Ameriky přes Francii až po třeba Norsko. Andreas byl zkrátka horský dobrodruh se vším všudy, kterej se v horách cítil víc než jako doma…

Andreasův životní příběh se pak stal námětem jedné loňské epizody Salomon Freeski TV, jehož týmu byl součástí. Dvacet pět minut dlouhá epizoda Templing Fear nám ukazuje jak začínal po vážném zranění v roce 2010, které si přivodil v lavině ve francouzskéj Chamonix. Není divu, že tenhle díl získal několik ocenění na několika různých filmových festivalech. Jeden z režisérů známý rider taky mimochodem Mike Douglas o prohlásil: „On je opravdu jedním z těch chlápků, kteří žijí každý den jako by byl jeho poslední!“

Salomon Freeski TV - Templing Fear:

Andreas Fransson nebyl zkrátka jenom obyčejný freerider…jeho skromný životní postoj a názory je určitě něco, co se jen tak nevidí. Nepotřeboval pozornost a slávu, ale jen hory a přírodu…RIP!

Další zajímavé články

The Blondes a Arianna Tricomi vychutnávají Japonsko v segmentu z "The Land of Giants" od MSP

Čtyři freeriderky nás vezmou v ochutnávce z "The Land of Giants" do japonskýho prašanu...

Štylař Valentin Morel potěší season editem

Švýcarská štylová mašina Valentin Morel má venku nový sezónní video...

Kim Gubser prubnul na Swatch Nines 2024 světovej rekord v nejvyšším poletu

Na letošních Swatch Nines padl rekord v nejvyšším airu historie...