Bad Gastein Trip 2016

Začátkem března zavála předpověď počasí Snowpigs do rakouského údolí Gasteinertal. Tato lokalita patří do obří lyžařské oblasti Ski Amadé a je v rozumné dojezdové vzdálenosti zhruba 470km z Prahy. Většina cesty vede po dálnici (samozřejmě kromě adrenalinového úseku České Budějovice - Dolní Dvořiště) a tak s trochou štěstí je člověk na místě za 5 - 5,5 hodiny jízdy. 

V Gasteinském údolí najdeme několik městeček ve kterých začínají lanovky vedoucí nahoru do lyžařských oblastí. Nejníže položené jsou, v nadmořské výšce zhruba 800-​850m, Dorfgastein a Bad Hofgastein. Dále v údolí leží ve výšce kolem 900m starobylé luxusní lázeňské město Bad Gastein, které je centrem celé oblasti a taky místem, kde se v roce 1946 rozjel první lyžařský vlek v okolí. Rozvoj lyžařského podnikání určitě urychlilo i mistrovství světa v lyžování v roce 1958. Ještě o 10km dál se nachází poslední středisko této oblasti, ve výšce 1550 - 2650m ležící SportGastein. Bohužel tyto střediska nejsou vzájemně propojena lanovkami, takže k přejezdu je nutno použít bezplatné skibusy. Výjimkou jsou Stubenkogel (Bad Gastein) a Schlossalm (Bad Hofgastein), které jsou propojeny dvojicí kabinkových lanovek přes boční údolí Angertal.

Náš příjezd byl skvěle načasován, ale frontální porucha, nesoucí kýžený příval sněhu, se bohužel výrazně opozdila, takže nás v sobotu ráno místo záplavy prašanu čekal jen silný poryvový vítr. Spodní části dojezdových sjezdovek byly jen cestičky technického sněhu na zelených loukách, naštěstí ve výškách nad 1450m už byl dostatek přírodního sněhu pro jízdu v terénu. Na místech chráněných před větrem a sluncem se dal dokonce najít i kvalitní prašánek, který napadl v noci ze středy na čtvrtek. Problém byl silný vítr, kvůli kterému nejezdily lanovky do vrcholových partií střediska, takže jsem se museli smířit s ježděním z 1850m dolů.

Kvalita sněhu se výrazně měnila s expozicí terénu, takže nebyla nouze o žertovné momenty, obzvláště stojky na hlavě a tygří skoky v krustě byly velice povedené. Povětrnostní situace se bohužel nadále zhoršovala, takže kolem 13h už nejezdilo skoro nic. Dali jsme si hodinku pauzu v jedné z mnoha malebných hospůdek na kopci a když ani potom žádná lanovka nahoru nejela, zaveleli jsme k ústupu. Akorát jsme už neměli šanci se dostat přes hřeben na parkoviště kde stálo auto, takže jsme sjeli do sousedního městečka a pak absolvovali vyhlídkovou jízdu skibusem po jarním Bad Hofgastainu a přilehlém okolí. 

Co s načatým večerem jsme vyřešili rychle - jsme přece v proslulé lázeňském lokalitě, tak se zajdeme vykoupat. Lázně Alpentherme v Bad Hofgastein jsou spíš veliký akvapark (ikdyž akvapark v Čestlicích je určitě větší). Trochu jsme znervózněli, když jsem viděli plné parkoviště, ale uvnitř v akvaparku nebyl zdaleka takový nával jak jsme se obávali. Zato nás tam čekaly vnitřní i venkovní bazénky s příjemně teplou vodou, výřivky, sauny a další atrakce. Nás zaujaly dva tobogány, jeden trefně nazvaný “Black Hole” dlouhý skoro 100m a druhý podstatně kratší zato pořádně prudký a vybavený digitální časomírou. Rekordní čas (něco přes 4s) se nám překonat bohužel nepodařilo, nejvíc se mu přiblížil Ivoš se svými 5,12s. Cestou z akvaparku se na čelním skle auta začaly objevovat první kapky deště, které naštěstí brzy přešly ve sněhové vločky… :-) 

Po celonočním sněžení vypadaly vyhlídky na neděli velice nadějně. Protože i nadále sněžilo a viditelnost nebyla nic moc ani dole v údolí, tak jsme upustili od plánu vyjet nahoru na SportGastein a zůstali jsem v nižší a více zalesněné části střediska. U lanovky jsme ještě museli pár minut počkat, než skončí nahoře svou práci lavinoví inspektoři a pak už jsem mohli vyrazit do prašanu. Z 10-​15cm které napadly dole byl ve výšce kolem 2000m rázem dvojnásobek. Nejlepší ježdění na nás pak čekalo zhruba od 2000 do 1500m, kde se daly sprášit i některé neupravené sjezdovky nebo skirouty. 

V nižších partiích už byl sněhu trochu nedostatek a navíc bylo i tepleji, takže nemělo moc smysl sjíždět až k dolním stanicím lanovek. Příjemná byla i malá zalidněnost střediska, v tomhle počasí jezdí z místních jen skalní milovníci lyžování a dále pak Češi, Poláci, Slovinci a Rusové. Popoledni nás už bolely nožičky (no dobře, přiznávám se, bolely nejvíc mě), takže lehký oběd v další malebné horské hospůdce a pak ještě 2 hodinky hledání nerozježděných lajn v lehké mlze a sněžení. Při přezouvání na parkovišti jsme měli smíšené pocity, pěkně jsme si dnes zajezdili, ale pořád sněžilo, to je přece hřích teď jet domů a nechat to zítra pro někoho jiného. Nakonec bohužel zvítězily názory workoholiků, takže jsme vyrazili k domovu a do Bad Gasteinu se snad vrátíme někdy jindy. Nejlépe až napadne a pak vysvitne sluníčko, ať se podíváme i do frírajdu zaslíbeného SportGasteinu.

Bad Gastein video 2016:

Za SnowPigs zavzpomínal Mýval.