Hinterstoder trip 2017

Ani ne týden po Novém roce nedala sněhová předpoveď partičce Snowpigs dlouho otálet doma a vyrazili jsme do východních Alp. Neodradila nás ani prognóza extrémně nízkých teplot, které opravdu klesly v noci pod minus 20 stupňů Celsia spolu s nárazovým větrem. Ovšem čísla prašanu zněla optimisticky, 30cm sněhu ve čtvrtek a další kydání přes víkend. Jako první volba přišlo na řadu středisko, ve kterém nebylo moc sněhu minulý víkend, ale měli jsme obhlídnutý terén a dali jsme mu tedy další příležitost ukázat nám, jaké bude ježdění i mimo sjezdovky. Ukázalo se, že podle výšky sněhové pokrývky jsme nezvolili špatně.

Celý rezort tvoří jižní strana jednoho kopce, je tedy celkem nenáročné na orientaci ve středisku. Svojí rozlohou nepatří k největším alpským velikánům, za to je čechům dobře dostupné díky své vzdálenosti 330km od Prahy. Na 40km sjezdovek připadají dvě kabinkové lanovky, jedna starší a jedna moderní sedačkovka a osm vleků. Nejvyšším bodem střediska je vrchol Schafkogel s 2000 metry, takže co se týče freeridingu, spíše jde o ježdění v hustých lesích než o volné pláně. K atrakcím ve středisku patří snowpark, měřená trať či Sunny kids park a hlídání dětí, takže zábavu najdou i ti nejmenší. Zajímavostí je pak trať Hannesse Trinkela pro Světový pohár.

V mrazivém ránu jsme vstali z vytopeného obyťnáku a nechali jsme se vyvézt kabinkovou lanovkou do půlky kopce a odtamtud už sedačkovou šestimístnou lanovkou na vrchol Hutterer Höss. Prvních pár jízd na rozježdění jsme si dali v hustém lese s pěkným sklonem a kopec nás hned vyškolil. Sníh měl prvotřídní konsistenci sice pomalejšího, v minus 20°C pěkně vychlazeného prašanu. Jedinou chybičkou k perfektnímu poježdění byl fakt, že pod tímto pudrem nebyl žádný základ a v lehkém sněhu člověk často škobrtl o skalku, pařez nebo zamaskovanou větev. Museli jsme být proto neustále ve střehu a pořádně se soustředit. Lesy jsou tu celkem hustníky smíšeného typu, takže nic pro začátečníky. Ale díky tomu, že některé sjezdovky nebyly otevřeny nebo urolbovány, podařilo se nám rozjezdit i kousky volného terénu na černé sjezdovce vedoucí z Hutterer Höss nebo v okolí kotev. Všechen terén, co jsem jezdili, byl lehce přístupný z lanovky, klasické střediskové ježdění bez dlouhého šlapání a končící v centrálním uzlu, ze kterého vycházejí lanovky a vleky. Jako snowbordista jsem ocenila dobré dojezdy k vlekům bez zdlouhavých traverzů a ťapání.

Na občerstevní si můžete vybrat jednu ze čtyř chat a dole u nástupu kabinky se nachází vyhřívaná odpočívárna. My jsme zvolili centrální chatu, kde se jídlo podává formou bufetu. V mrazivých tepotách se kolem obědové pauzy chata pěkně naplnila a i nám trvalo, než jsme se vykopali zpět na mráz. Ovšem i odpoledne se daly najít pěkné nové lajny. S podivem bylo více sněhu ve středních partiích, kvůli silnému větru, přesně tak jak hlásala předpověď.

Tentokrát ježdění opravdu pro otrlé rypáky, které omrzaly při vyvinutí větší rychlosti na sjezdovce, takže bylo vždy nejlepším řešení, jet se schovat do lesa. První letošní ježdění jsme si i v mrazech jak se patří užili a příště se základem může být jen o kousek lepší. Chrocht!

Za SnowPigs Borůvka, Ivoš a Martin.