Jáke dojmy zanechal olympijský slopestyle

Tak jsme se konečně dočkali! Po všech těch curlingách, krasobruslení, severokorejských roztleskávačkách a biatlonech se na dvacátých třetích Olympijských hrách v jihokorejském Pchjongčchangu konečně na řadu dostal náš freeskiing! Stejně jako čtyři roky zpátky v ruském Soči i v Asii si freeskieři mohli brousit zuby na nejcennější kovy ze slopestylu a halfpipe. Je to možná zbytečný pořád omejlat dokola, ale jak se říká opakování je matka moudrosti. Obyčejnej českej lid, kterej si jede Kabáty, igelitky z Kauflandu a fusky v sandálích nikdy neměl větší možnost přijít tomu našemu sportu na kloub, než právě díky sledování závodů pod pěti kruhy. My za sebou, máme zatím první štaci. Tou bylo klání ve snowparku tedy ve slopestylu. Pojďme se juknout, jakej u nás zanechal dojem…

Kde začít?! Řeknu to hned na začátku na plnou hubu. U mě převažuje pocit lehkýho zklamaní a rozčarování. Hlavně teda když se bavíme o chlapech. Očekávání prostě byly asi až moc vesmírný. Megalomanskej snowpark, kterej vymazlila německá firma Schneestern byl asi až moc velký sousto. U skoků bych řekl, že bylo ještě všechno jakš takš. Kámen úrazu, ale byly raily, který byly prostě moc mordbidní, obří, zkrátka vysoký, že by si na kule dal i samec žirafy, kterej v kohoutku měří tři a půl metru. Na park tohohle formátu by riders potřebovali minimálně tejden, aby si ho mohli najezdit. Kolik času myslíte, že dostali? Celkem tři tříhodinnový tréningy pro všechny jezdce. To je prostě málo. Přispěla samozřejmě i nervozita. Jsou to olympijský závody, jednou za čtyři roky, kouká na vás milion očí, máš reprezentační hadry… výsledek? Zkrátka se dost padalo, kazilo, chybičky se zkrátka kupily. Plno jezdců zůstalo za očekáváním, což vzhledem k laickýmu divákovi není nejlepší vizitka. Díky bohu, že vyšlo počasí. Protože kdyby dorazil průser jako u snowboarďaček, tak by to byl slušně řečeno provar… ale nebojte zas tak horký to nebylo...

Ať posuneme ručičku pozitivmetru trošku nahoru. Tak začneme u buchet. Dámy mají přednost a konec koncům, taky první v sobotu vyrazili na trať. Ty naštěstí na železech nevymejšlely takový virgule a kombinace. Co je ale hlavně důležitý, že začaly ládovat tupláky! Když to načneme pěkně od kvaldy. Štígro měla blonďatá americká štabajzna Maggie Voisin, která se do poslední chvilky musela strachovat o postup. Na dvanáctým místě čekala, jakej bodovej příděl si vykoleduje domácí Meehuyn Lee. Rozhodčí nakonec do finále o dvě desetiny bodu a vodřený uši poslal favorizovanou Američanku. Sílu okamžiku nezvládla mladinká Francouzka Tess Ledeux, která byla jasnou adeptkou na medaili. Stejně utřela třeba Američanka Darian Stevens, který vypla lyže na posledním skoku a obhájkyně zlata Dara Howell a bronzu Kim Lamarre, obě reprezentující kanadský javorový listy.

Co jsme si před Olympoškou od holek objednal to jsem díkybohu dostal naservírováno. Chtělo to rozjet dably, a to se povedlo. Sarah Hoefflin, její krajanka Mathilde Gremaud (ta poslala největšího macáka) nebo norská ďáblice Johanne Killi. Ty všechny se toho ať už úspěšně nebo neúspěšně chytly a tohle závodu v Bogwank Phonix Parku slušelo. Hodně se většinou kafrá na rozhodčí. Další vděčný oběti. Jasně Maggie Voisin mohla bejt klidně třetí a Isabel Atkin čtvrtá, ale kolik lidí tolik chutí. Myslím, že se tady žádná velká bota neurodila. Pří posledních jízdách holky ukázaly, že nejsou jen soupeřky ale hlavně kámošky, když společně prožívaly závěrečný jízdy v cílovém prostoru. Vzájemná popdora, poplácání, objímání. Super gesto, který k našemu sportu patří. Když pak poslední jízdu závodu pokazila vítězka kvaldy Emma Dahlstrom, Mathilde nemohla uvěřit, že je stříbrna a neubránila se slzám štěstí. Takhle si představuju závěr šťastnýho a úspěšnýho olympijskýho závodu…Holky mi udělaly radost...

Největší gejzír šampáňa mohl tedy propuknout ve Švýcarsku. Možná trochu podceňovaná dvojka Sarah Hoefflin a Mathilde Gremaud si odváží nejcennější kovy. A s Isabel Atkin na bronzu asi taky úplně každej nepočítal. Olympiáda je zkrátka nevyzpytatelná…

Co teda ty chlapy, který jsme na začátku malinko zdrbli?! Prostě je to jednoduchý. Od jejich závodu aspoň já asi čekal až moc a park to zkrátka nedovolil a významnost závodu asi taky ne. Stačí se zaměřit na největšího favorita. Henrika Harlauta. Nebyl prostě ve svý kůži. Přišel mi, nějak nezdravě vážnej a po prvním pádu navíc taky otřesenej. Tlak okolí asi udělal svoje. Dvě nepovedený jízdy a naděje usnuly jak Wu Tang netopýři s prvníma slunečníma paprskama. Na zrádnostech trati si natloukli třeba taky Christian Nummedal, Jesper Tjäder nebo Antoine Adelisse jejichž triková nabídka jasně smrděla pozvánkou do finále. Utřelo i americký duo Alex Hall a McRae Williams, kterej se na svůj olympíjskej sen tak nadřel. Mile nezaperlil ani Jackson Wells. Rozhodčí zkrátka netolerovali ani malinký škobrtnutí a zaváhání…Naopak plusový body dávám Taisei Yamamotovi z Japonska. Nejmladší cápek na startovní listině (16 let) sice nepostoupil, obě jízdy ale dal a neustále juchal, mával do kamery a rozdával pozitivní energii...Tak to má vypadat!

Úmrtnost triků a tím pádem povedených jízd ve finále byla určitě větší než se čekalo. Kluci hold kazili. Čekání na tripla do tripla bylo jak na Godota a už po kvaldě jsme si říkal, že to moc nevidím. Bůhví jestli to skoky vůbec mohly dovolit. Škoda Jamese Woodse, kterej dva triply aspoň vyšvihl, i když ne back-​to-​back. Jenže jízda postrádala stoprocentní preciznost. Totální náhul měl v kapse Ferdinand Dahl. Menší chyba na railu a no grab u druhý rotace jízdu bohužel degradovali. A takhle to bylo u víc jezdců. Oysteinovi Bråtenovi, tak nakonec stačily jeho technický doublovaný machinace na zlato. První kolo za 95.00 je ale asi moc. Lehce ho na začátku přeplatili. Když už tak bych na první flek posadil Nicka Goeppera. Jenže víte jak. Kdyby… bla bla bla. Kdyby nebyl sníh nemáme freeskiing… Rozhodčí vlastně ani tady žádnou velkou vylomeninu podle mě nespáchali, i když v internetových diskuzích dostali dost za vyučenou. Shrnuto... ABM naložil, Woodsy kdyby dal čistě vyhraje, Ragettli slabší raily, Javorový listy Teal Harle a Evan McEachran nezklamali, Oscar Wester neustál vítězství z kvaldy, Gus finále poslední dobou neumí a pro Jonase Hunzikera a Eliase Ambühla už určitě samotná finálová účast byla úspěch.

Oysteinovi tedy nakonec doubly a technický triky stačily, aby si na sever odvezl zlatou. Nick Goepper snad díky stříbru nezačne zas lejt (kdo to o něm vlastně věděl, že měl problémy s alkoholem po Soči) a sympaťákovi ABMu po jeho zraněních bronz určitě přejeme!

Ať už se tady teda nevykecávám a nelamentuju. Holky mě v Pchjongčchangu nadchly a potěšily. Tečka. U kluků jsem jednoduše čekal asi nemožný. Trať byla krásná jak podle pravítka, úhloměru, kružítka jenže dosti náročná. Halfpipe je furt stejný koryto. Ve slopestylu si každou trať musíte prostě najet. Během finále díky tomu bylo málo WOW efektů, při kterých nahazuju hubu zpátky do pantu. Chtě nechtě Soči byla možná malinko větší show. Jsou to ale čtyři roky zpátky. Kolikrát si nepamatuju, co bylo včera večer. Hlavně tam to byla premiéra, která možná nebyla tolik svázaná nervozitou. Nebo taky možná úplně naopak...Historie se prostě u chlapů nepřepisovala. Pro babičky a dědy, tety a stejdy to určitě ale podíváná byla. Nechci, aby to bylo působilo strašně negativně. Závod určitě zajímavej, všichni se snažili, dali do toho max, nikdo se (snad) nezranil, ale prostě víc kladnejch zážitků tam v tuhle chvilku nevycucám… na závěr ale určitě pochvala Jirkovi Volákovi za skvělej spolukomentář a parádní pozitivní přístup na ČT Sport. Bohužel já se asi nějak blbě na to chlapský finále (ne)vyspal…a hlavně klid, vždyť je to jen freeskiing, i když na Olympiádě :)

Výsledky finále slopestylu na Olympiádě v Pchjongčchangu:

Ženy:

1. Sarah Hoefflin (SUI)
2. Mathilde Gremaud (SUI)
3. Isabel Atkin (GBR)
4. Maggie Voisin (USA)
5. Johanne Killi (NOR)
6. Yuki Tsubota (CAN)
7. Katie Summerhayes (GBR)
8. Jennie-​Lee Burmansson (SWE)
9. Tiril S. Christiansen (BOR)
10. Devin Logan (USA)
11. Emma Dahlstrom (SWE)
12. Anastasia Tatalina (OAR)

Muži:

1. Oystein Bråten (NOR)
2. Nick Goepper (USA)
3. ABM (CAN)
4. James Woods (GBR)
5. Teal Harle (CAN)
6. Evan McEachran (CAN)
7. Andri Ragettli (SUI)
8. Ferdinand Dahl (NOR)
9. Elias Ambühl (SUI)
10. Jonas Hunziker (SUI)
11. Oscar Wester (SWE)
12. Gus Kenworthy (USA)

Web Olympiády zde, FIS web tady.

Foto by FIS, Přemek Vida