Na skok na Balkáně

10.11.2015

Letos v únoru jsme podnikli trip na Balkán. Ze zamýšleného dlouhého a poklidného výletu za sněhem se pro pracovní povinnosti stal balkánský sprint. Původní očekávání půl metru prašanu a azura v každém středisku se tak úplně nanaplnilo, třeba se tak povede při příští návštěvě tohoto kousku Evropy. Nicméně kombinace odlišné kultury, divokých hor, místy prašanu a poloprázdných středisek dala dohromady výrazně pozitivní dojem a ty čtyři tisíce kilometrů v dodávce během 12 dnů měly smysl. Pro ty, kteří uvažují o lyžování na Balkáně, přidáváme níže drobný popis navštívených lokalit.

Sarajevo - Innsbruck na balkánský způsob

Hlavní město Bosny a Hercegoviny s cca 400 000 obyvateli, dějiště zimní olympiády 1984 a občanské války 1992 - 1995, místo potkávání se islámu a křesťanství. Město obklopují prakticky ze všech stran hory a do 20 - 30min jízdy z centra se člověk dostane do třech středisek Igman (běžky, skokanské můstky, jedna sjezdovka, cedule varující před vstupem mimo cesty - nevybuchlé nášlané miny z války), Jahorina (převýšení cca 600m, dějiště ženských alpských disciplín) a Bjelašnica (převýšení cca 800m, dějiště mužských alpských disciplín).

Jahorina - moderní středisko s šestisedačkami a pomami, spodní 2/3 jsou v hranicích lesa, zbytek pak holé pláně. Vrcholový hřeben sahá do výšky cca 2000m a v případě prašanu představuje příjemné hřiště. Možné jsou i lehké hiky do okolí, návrat je většinou vždy k dolní stanici nejníže položené šestisedačky. Denní tiket podle sezóny do 20 euro.

Bjelašnica - středisko s velkým převýšením, dvě ultra pomalé trojsedačky a několik na sebe navazujících vleků, které vedou až na hřeben, z kterého je možné se vydat třemi směry a vždy dotraverzovat k dolní stanici spodní trojsedačky. Být prašan, stojí toto středisko i za těch 1000km z Čech. Samozřejmostí je takřka 100% absence lyžařů s fat skis, takže předpokládám, že i za lepších sněhových podmínek by tu člověk byl v terénu prakticky sám. Denní tiket 12 euro.

Jak už bylo zmíněno výše, cesta do Sarajeva zabere cca 10 hodin a nakroutí se kolem 1000km. Pouze posledních cca 200km není po dálnici. Ubytování jsme měli v jednoduše zařízeném apartmánu kousek od centra za příjemných 20 euro na noc / 4 lidé, klasicky přes booking.com. Večeře se dá v restauraci ve městě pořídit bez problému za 5 euro.

Web Jahorina: www.oc-jahorina.com
Web: Bjelašnica: www.bjelasnica.ba

Durmitor (Žabljak)

Ze Sarajeva jsme se přesunuli kouzelnou soutěskou do Černé hory do národního parku Durmitor, městečka Žabljak. Bohužel vytrvalý déšť a špatná předpověď nám nenechali okusit lyžování v srážkově nejvydatnějším místě široko daleko. Několikametrové valy sněhu kolem cesty dávaly představu, jak to asi vypadá nahoře. Cestu dále do Albánie a Řecka jsme proložili únorovým koupáním v Jadranu a návštěvou Tirany a české ambasády. Ale to už je jiná, nelyžařská písnička.

Kaimaktsalan

Řecko není uplně typická lyžařská destinace, ale kupodivu je zde několik desítek lyžařských středisek. To největší a "nejznámější" Parnassos leží dokonce kousek od Athén. My jsme měli původně v plánu středisko Vassilitsa, z něhož jsme našli několik powder videí na YT, nakonec jsme pro úsporu času vzali zavděk střediskem Kaimaktsalan. Resort leží na hranici s Makedonií, zhruba mezi 2000 a 2400 metry nad mořem. Jedna dvojsedačka a dva vleky. Žádné eldorádo, ale v kombinaci pár cm prašanu, azura a samoty na svazích to bylo celkem fajn ježdění. Resort je státní, takže na 4 lyžaře (platili jsme záhadně 8 euro na osobu, na tiketu skibus) připadlo cca 15 zaměstnanců. Prostě řecká krize v praxi. Přejetí z Albánie do Řecká znamená návrat do Evropy - alespoň cenově. PHM cca o 20% dražší než u nás, to samé ubytování a jídlo.

Web Kaimaktsalan: www.kaimaktsalan.gr

Popova Šapka

Po Řecku byla v plánu Makedonie a Kosovo. Pro obě destinace jsme zvolili jako výchozí základnu makedonské hlavní město Skopje, opět příjemné ubytko v centru za pár euro. Popova Šapka je nejznámější makedonské středisko nabízející lyžování především nad hranicí lesa, pro movitější je připraven cat skiing. Nás přivítalo 20cm prašanu a mlha. Jezdili jsme proto jeden z mála lesů, bohužel vlekaři celkem brzo přestali akceptovat absenci našich skipasů, takže přišly na řadu pásy. Postupně se vytáhlo a bohužel také výrazně oteplilo, následně opět padla mlha, takže bylo po ježdění. Za lepšího počasí je Popova Šapka určitě jasná volba.

Makedonie má, mimo jiného, jeden plus a jedno mínus. Plusem budíž velmi levné PHM (nafta vloni v zimě 24Kč litr), mínusem pak zákaz prodeje alkoholu v obchodech po 19. hodině.

Web Popova Šapka: www.popova-sapka.mk

Brezovica

Brezovica, Kosovo - opět netradiční lyžařská destinace. Ze Skopje cca hodinu cesty autem, na hranici menší zdržení - je třeba vyplnit formulář a koupit si za 30 euro pojištění - tradiční zelená karta tu neplatí. Středisko vypadá jako Jasná/Chopok, s tím rozdílem, že zdejší lanovky jsou ve větším či menším stádiu rozkladu. Podmínky jsou výborné, terény vynikající. Nějak se nám jenom nezdála cena tiketu - 20 euro. Proto volíme opět pásy. Brezovica je jasnou jedničkou celého tripu, sem je potřeba se nutně znovu vrátit na Strongdalší dobu. Dole potkáváme produkci TGR, takže zřejmě dobře utajený secret spot.

Web Brezovica: http://www.brezovicaresort.com

Valbona - třešničkou na dortu měl být albánský národní park Valbona. Dvacet pět kilometrů dlouhé údolí s horami až 2600m vysokými, žádné lanovky ani vleky. Pár ubytovacích a stravovacích kapacit. Nová skialpová lokalita, která je pomalu objevována. Nám bohužel opět pršelo, takže spolu s Brezovicou (cca hodinu a půl jízdy) příště.