Ochutnávka Japonska 2016

Při sněhovejch podmínkách posledních několika zim, který prašanovýmu ježdění v Evropě zrovna dvakrát nepřejou jsem neváhal ani chviličku, když mi zavolal starej kámoš Honza Doubek, že našel letenky do Japanu za 7 000 a že začátkem února letíme poprášit. 

O Japonsku jsem toho už slyšel vyprávět hodně. Padá tam prej metr sněhu za den, navíc toho nejprachověšího sněhu na světě. Relativně levný letenky i skipasy a k tomu vyhlášená japonská kuchyně... Pro mě je to jasný - splnim si další sen a poletim lyžovat do Japonska! Nakonec se nám výprava celkem rozrůstá. K naší pětici lyžařů se připojuje ještě osm splitboarderů z Gara splitboards a vyrážíme. V Saporu na nás bude čekat trojice obytňáků ve kterejch se chystáme křižovat nejsevernější japonský ostrov Hokaido a vybírat ty nejlepší místa pro freeriding.

Japonsko nám ale hned po příletu ukazuje, že všechno možná nepůjde tak lehce, jak jsme si původně mysleli. Dorazila totiž nezvykle teplá fronta a na celým Hokaidu prší. Místní vyprávějí o tom, jakou máme smůlu - tohle se prý stává maximálně jednou do roka. A tak prvních pět dní našeho tripu trávíme zavřený v obytňáku, přejížděním z rezortu do rezortu a hledáním, jestli se to někde na chvilku neroztrhá. Dlouhé chvíle si krátíme koupáním v onsenech – místních termálních pramenech a pochopitelně si taky nacházíme čas na místní speciality: sushi a saké.

Šestý den to pro nás konečně začíná vypadat dobře. Ochlazuje se na parádních -10 a začíná lehounce sněžit. Do večera sněžení houstne a ráno se budíme do více jak metru čerstvýho prašanu. Konečně jdeme vyzkoušt to, pro co jsme si přijeli! A je to paráda! Do druhého dne připadne další půl metr. Jezdíš po pás ve sněhu, jakmile to odlepíš, zaboříš se na dopadu po bradu do prašanu. Přesně takhle sem si to představoval. Neni čas na žádný velký focení, nebo točení – od rána do večera se topíme ve sněhu. Na poslední den vytáhnem alespoň GoPročka a natočíme pár jízd, aby nám doma věřili.

Je mi jasný, že tohle byla jenom ochutnávka a že daleko větší porce Japonska na mě čeké teprve příští rok. To co sem viděl mě 100% namotivovalo se sem vrátit. Příště to každopádně bude chtít zůstat dýl.