Silvestr TRIP HIWU a Tauplitz 2016

Snad jen sníh. A ten bohužel nebyl. Vyvezli jsme se na vrchol Hutterer Höss plni optimismu s freeridovými lyžemi na nohách a po druhém sjezdu jsme měnili na slalomky. No, Ivoš měnil, my nemáme slalomky. Na sjezdovkách byl přemrzlý umělý sníh, mimo sjezdovky se vyjet nedalo. Alespoň že zasněženo bylo až dolů. Odpoledne se konečně zkazilo počasí a začalo posněhávat.

Další den už konečně pořádně kydalo a jezdit se nedalo. Husté sněžení a mlha nám zaručila den odpočinku, kdy jsme si mohli nakoupit a v klidu kontrolovat Morrisovy zprávy a data z meteostanic, kde to padá nejvíc. Pája rozhodl jet do Tauplitzu. Zaparkovali jsme dole ve městě na nočním parkovišti světě div se, přímo vedle Apréski baru. Barman Antonio pouštěl jeden flák za druhým a začala výborná párty.

Nikdo nechápe, jak se to stalo, ale ráno jsme stihli první lano. Tip na Tauplitz vyšel luxusně, ale bylo třeba jednat rychle. Díky luxusnímu výhledu jsme vybrali nejbližší kopec Schneiderkogel a rozjezdili ho přímo pod lanem. Čerstvá pokrývka 30cm se zdravým základem, - 5°C a sluníčko zapříčinilo rychlé namnožení ostatních freeriďáků a dalších trotlů, že jsme raději začali jezdit na druhé straně kopce směrem k jezeru. Tu si samozřejmě všichni nechávají na později, kvůli šlapání přes jezero a trochu delší cestě přes Larchkogellift zpátky na Schneiderkogel. Sněhu už je dost i nahoře, šutry nelezou a najet si do svahu se tak dalo kdekoliv, my jsme jezdili buď přímo od výstupu z lanovky nebo z první pravotočivé zatáčky na červené sjezdovce a hezky mezi modříny a klečí to poslat směrem k jezeru. Jako vždy, jak se ve svahu objevilo prvních pár stop, už tam byli všichni a před obědem bylo hotovo.

Situace na Lawinensteinu byla stejná, takže odpoledne jsme si poseděli v Berggasthofu Hollhaus a vyrazili směrem po Talabfahrt k autu. Večer jsme vyzkoušeli bazén v Bad Mitterndorfu. Stojí bez sauny šestnáct É na čtyři hodiny a má pět sekcí, osvědčila se hlavně část s vířivkou a venkovní bazén, které byly nejteplejší. ;) Pak přišla klíčová informace, že ve Wurzeralmu další den (pátek) poprvé v sezóně pustí Frauenkarlift. Takže druhý powder day a rozjezdíme tam úplně první letošní lajny! :D

Dostali jsme se nahoru až druhým lanem, ostuda, vím, ale zase nás bylo jen 6 freeriďáků na celém kopci, takže to šlo. Z lanovky jsme si vybírali vhodnou lajnu, kluci mrmlali, že se hlavně dole musíme vyhnout skále, protože sníh sice nějaký základ měl, ale ještě pařezy i kameny koukaly, takže skalka by šla špatně skočit. Podobné to bylo i u výstupu z lanovky. Tam bylo ještě vyfoukáno, takže čistě jetelná byla jen roklinka vlevo. Níž už to byla větší zábava. Znáte to, svah je členitý s velmi řídkým modřínovým lesem a není tak prudký.

Jezdili jsme vpravo od lana, abychom nemuseli dole šlapat, dokud není potřeba. Ale u skalky ve spodní části skutečně ještě nebylo moc sněhu a překonávat dropem se nám ji vůbec nechtělo. I když jsme viděli, že to jde, žejo. Tenhle týden, až na to padne další metr, to půjde snadněji, my jsme radši traverzovali zpět na sjezdovku.

Bohužel už při čtvrtém výjezdu nahoru nám vlekař sdělil, že lanovka je kaput a uvidí se, jestli ji vůbec do zítra stihnou opravit… Tak jsme dali oběd v Bärenhütte (pro mě nejlepší gulášovka ever) a zkoušeli jsme jezdit z lanovky Gammering, traverzovat směrem ke Frauenkar a i tam se dalo něco příjemného najít. Jen svah je trochu prudší a sněhu tam je míň.

Na loukách Gammeringalmen už taky slušně napadlo, ve stopách ještě lezla tráva, ale až na to spadne další vrstva, má dostatečný základ a bude se dát jezdit všechno. My jsme nevěděli, jestli lanovku Frauenkar do následujícího dne stihnou opravit (stihli), tak jsme se rozhodli zapařit v Apréski baru, vyspat se a jet na Silvestra zpět do ČR. Takže krásný nový rok vám všem a ať se práší za kočárem! ;) 

Za SnowPigs CREW : Ivoš, Pája, Móňa, Vydra a Keny s Eliškou.