Šimba o zaoceánským finále SuperUnknown

Šimon Bartík si letos splnil jeden ze svých snů. Probojoval se do finále SuperUnknown od Level 1, což znamenalo absolvovat super trip do USA. To samozřejmě jasně vybízí, abychom Šimbu důkladně vyzpovídali...

Letos už po patnáctý kluci z Level 1 Productions svolali videosoutěž SuperUknown. Její pravidla jsou prostý. Natoč, co nejbrutálnější freeski edit a čekej, jestli tě nevyberou do finálový desítky. Přesně tohle se letos povedlo našemu Šimonovi Bartíkovi, kterej se tak připojil k dalšími devíti vyvoleným (konkrétně Sam Zahner, Calvin Barrett, Remco Kayser, Hunter Hess, Joel Magnusson, Jessy Desjardins, Jacob Belanger, Parker NorvellJack Finn) a na tejden vyrazil do kalifornskýho Winter Parku, rozdat si to o celkový vítězství. Šimba samozřejmě nelelkovala a na svůj první zaoceánský trip vyrazil o něco dřív, aby tu Ameriku stihl pořádně nasát. Co všechno zažil, a jak si hlavně celou tuhle taškařici užil, nám prozradí v dnešním interview! 

Čus Šimbo, tak letos ti SuperUnknown konečně po loňský smůle se zraněním vyšli. Co se ti honilo hlavou, když si seděl v letadle směr USA? 

Šimba: V letadle jsem byl hlavně nervózní, abych stihl přestup ve Washingtonu, po zpoždění a čekání hodinu a půl na imigrační pohovor jsem musel přesprintovat letiště (jo, bylo velký), naštěstí na mě počkali a pustili mě asi deset min před odletem ještě na palubu. Jinak jsem byl samozřejmě natěšenej a přelet nad státama jsem koukal z okýnka jak blázen.

Ještě než si zamířil na samotný finále, tak jste s partou navštívili Mammoth, takže tvoje dojmy? 

Kanadskej finalista Jessy Desjardins, se kterým jsem se seznámil při ježdění v Les 2 Alpes asi šest let zpátky, mi nabídl lyžovací/​poznávací roadtrip. Takže jsem vyrazil do USA se čtrnáctidenním předstihem s plánem jezdit Mt. Hood, počasí tam ale nepřálo a navíc jsme dostali permice do Mammothu, takže jsme se z Oregonu přesouvali rovnou do Kalifornie. V Mammothu jsme jezdili cca osm parádních dní, ještě nás doplnil Švýcar Remco Kayser a další čtyři kámoši od Jessyho. Parta super přátelskejch lidí a mám z toho milion zážitků, na který asi nikdy nezapomenu. 

Teď už k samotnýmu finále v americkým Winter Parku. Jak sis celej šílenej tejden užil? 

Nuda no, co bys čekal? Byl to šílenej tejden, hodně náročnej, ale fakt skvělej. Předčilo to moje už tak dost vysoký očekávání. 

Jak probíhal klasickej jeden den během finálovýho tejdne? 

Winter Park byl už pro veřejnost zavřenej, takže nás vždycky ráno vyzvezla rolba nahoru do parku. No, ráno vlastně úplně ne, většinou jsme jezdili cca od půl druhý, abychom měli sílu na večerní sunset sessions, takže jsme se mohli pěkně vyspat, jít do wellnesu nebo jen tak čumět do zdi. Většinou jsme jezdili dvě tři překážky za den. Koncem tejdne už teda ubejvaly síly, takže se postupně porce ježdění zmenšovaly. 

Co spoty, který jste si stavěli? Jaký šílenosti tam byly a kterej ti sedl nejvíc? 

Tady bych rád pochválil shapers v čele s Devinem Kearnsem, všichni byli maximálně ochotný a většinu překážek jsme si sami vymejšleli, oni to pak perfektně realizovali. Vesměs všechny překážky mě bavily, nejvíc mi asi sedla session na vystřelováku s lehkym kopákem na konci, kde jsem se naučil tři nový triky, i když to byl poslední unavenej den, kterej už do výsledků nepromlouval a všichni byli dost vyždímaný. Každej na tom railu ale odjel nějaký to peklíčko, Hunter Hess z toho jako tuším první bytost ve vesmíru odjel dub cork 990 out. Pak mě dost bavila tunelová butter box multifunkční překážka a epická sunset session na vystřelováku do duhy. Jediná vada na kráse pro mě byl up-​flat-​down-​flat-​down rail, kde jsem si dal šílenou ránu do hlavy snad v jediným místě v resortu, kde byl totálně betonovej sníh. Bylo to asi třetí pokus, takže jsem si tu překážku pak už bohužel nezajezdil, ale druhej den jsem byl naštěstí relativně v pohodě a mohl jsem znovu jezdit.

Co ostatní devítka soupeřů. Kdo na tebe udělal největší dojem a nejvíc zabíjel? 

Musím říct, že jsem sám moc nevěděl. Letos to bylo tak vyrovnaný, že poskládat top 3 pro mě bylo dost těžký. Jessy, Jacob a Joel mě bavili kreativitou a stylem, Sam a Hunter posílali neuvěřitelný tech triky a Remco jezdil skoro všechny překážky jinak než ostatní. Zkrátka všichni byli dobrý, taky Kluci z Level 1 prej vybírali z něco kolem 90 video editů.

Remca Kaysera jsem na vítěze aspoň podle videosestřihů netipoval. Čím zaujal? 

Do videí se dostane, řekl bych tak 5% banger triků, co padne, takže to není zas až tak směrodatný pro naše rozhodování. Navíc jsme hodnotili jen z prvního editu a z toho, co jsme viděli na svahu. V reálu to vypadá trochu jinak. Nicméně i když to letos bylo extrémně vyrovnaný (podle Joshe Bermana nejvíc ze všech SU, rozdíl mezi 1. a 2.místem byl 1 bod), tak si myslím, že Remco vyhrál zaslouženě a do budoucích filmů má co nabídnout. V porovnání s ostatníma riders třeba nedisponuje trikama nejtěžšího kalibru, ale na každý překážce je originální, nebojí se to posílat netradičníma způsobama a celkově je fakt dobrej lyžař, má skvělej cit pro terén. Popravdě mě už při ježdění v Mammothu napadlo, že je dost možný, že to tím vyhraje. 

Nějaká peprná historka, která se během tejdne udála :)? 

Je jich určitě víc, hned po příjezdu se ještě před hotelem skácel Joel přímo na hlavu na chodník, nesedla mu kombinace nadmořský vejšky, pár piv v Denveru a unavenost po příletu ze Švédska. Měl lehkej otřes mozku, dvanáct stehů na bradě, ale další dny mohl naštěstí vesele jezdit. Já jsem si pak poslední rozlučkovej večer splnil sen a nechal se ostříhat na mulleta - vpředu byznys, vzadu party. Jinak mám ještě určitě víc historek, ale to je spíš na to si někam sednout a poklábosit o tom. Nebo mi můžete ukradnout deníček a přečíst si to.

Ok. Už se těšim na posezení u pivka :). Jaká vůbec jinak je spolupráce s klukama z Level 1. Pro mě osobně jsou jednička, co se týče freeski filmů…

Spolupráce byla super, sešel se tam kolektiv skvělejch kameramanů a lidí okolo, nemůžu si na nic stěžovat. Level 1 je dle mého třeba si vážit pro jejich velkou výdrž dodávat ty nejkvalitnější freeski videa tuším od roku 1999 (první Level 1 movie vyšlo v roce 2000 pozn. redakce). Po vzoru Stepťáků nebo dalších produkcí/​kameramanů si myslím, že se mohli úplně lehce vydat na komerční dráhu a vydělávat víc peněz s menším úsilí. Prostě se nesnažit dělat celoroční projekt, ale jen točit reklamy a užívat si v LA. Level 1 do toho ale pořád šlape a třeba loňskej Habit považuju za jedno z nejlepších videí ever, takže za mě velkej respekt.

Zůstals po finále ještě v USA nebo si hned mazal domů? 

Jelikož to byl můj první trip do USA, tak jsem si to chtěl trochu protáhnout a další z finalistů Sam Zahner a Calvin Barrett mi nabídli azyl v Lake Dillon v Coloradu, takže jsem tam zůstal ještě asi devět dní. Blízkej Keystone i Breck už byly bohužel zavřený, ale mohli jsme jezdit ve středisku A-​Basin, ve kterym byl malej shredpark Vítkovickýho stylu a zároveň moc zábavná hora s množstvím přírodních kickerů. Navíc nám dokonce v jeden den napadlo cca 25 čísel prašanu, takže jsme si ještě dali květnovej freeride v pudru. Taky jsem se snažil poznávat přírodu a okolí a kluci mi ukázali hodně pěknejch míst, byl to skvělej tejden.

Jak vysoko řadíš účast na finále SuperUnknown ve svý dosavadní kariéře? 

Filmovat s produkcí jako Level 1 pro mě byl odjakživa sen, takže bych to asi dal na pomyslnej vrchol. Hlavně na ten měsíc v USA koukám jako na celek, kterej se nesmírně vydařil. Jsem fakt vděčnej všem, který k tomu nějakym způsobem přispěli., Byla to takový hezký ukončení z mýho pohledu hodně úspěšný, ale taky hodně hektický sezóny. 

Co další plány na léto? 

Teď si dám trochu od lyží pauzičku, zregeneruju a pokusím se nabouchat s repre klukama nějaký ty bicáky do plavek pro kočičky :D. V létě bych rád udělal kemp do vody, jestli bude zájem (takže mi můžete rovnou psát, abych se k tomu rozhoupal :) ) a pak taky pojedu něco natáčet do Zermattu, kam mě pozval Will Wesson (infarktová situace), tak na to se moooc těším. Mám taky k dispozici milion nezveřejněnejch záběrů ze SuperUnknownu a z Mammothu, takže v září/​říjnu to vidím na freeski sraz v Praze a pořádnou party s premiérou, to už tu dlouho nebylo, což? 

Beru tě zas slovo! No a na závěr jako vždycky tvoje poslední žvásty jsou na tobě…

Chtěl bych moc poděkovat mámě, tátovi, a sestrám Šáry a Marky za lásku, kamarádům, hejtrs, Kubovi ze Snowpanicu a Davidemu z Out Of za support mýho tripu a pak za celou sezónu díky Dalymu za Czech Freeski, Martinovi a Petrovi za Armady, Veru za Honor, a prostě všem, bez kterejch by to nešlo. Jo a kupte si od Króčy a Pijenče Just Skiing čepici! :D Tobě Maty díky moc za rozhovor, jinak všem přeju příjemně prožitý léto! (snad to až sem někdo dočetl, hehe)

Tobě taky díky Šimbo za poctivou reprezentaci českýho freeskiingu a brzo na svahu nebo na baru :)….

Web Level 1 Productions a více o SuperUnknown najdeš zde.

Další zajímavé články

Štylař Valentin Morel potěší season editem

Švýcarská štylová mašina Valentin Morel má venku nový sezónní video...

Kim Gubser prubnul na Swatch Nines 2024 světovej rekord v nejvyšším poletu

Na letošních Swatch Nines padl rekord v nejvyšším airu historie...

Jesper Tjäder si zase nechal postavit jeden prasáckej rail

Jesper Tjäder a jeho open loop rail, kterej si nechal vyrobit jako vůbec první freeskier ever...