Shaun White děsí snowboardové rozhodčí

Jakkoliv bulvárně jsme si pohráli s titulkem vězte, že jsme při tvorbě tohoto článku nečerpali ani z Rytmu života, ani z Blesku, ale z jednoho z nejprestižnějších světových denníků – Wall Street Journalu. Osmnáctého listopadu totiž vyšlo číslo, v němž mezi desítkami článků o businessu, burzovních indexech a financích vyšel text s nezvyklým názvem – „Když snowboardisté ztrapňují rozhodčí.“ Téma nám přišlo natolik zajímavé, že jsme se rozhodli ho rozebrat i na FR.cz. O co jde? Pokud jste viděli, co předváděl Shaun White v rampě při Burton NZ Open, případně ve videu The B, jste na správné stopě.

Zimní olympiáda ve Vancouveru je nadohled a spolu s ní šílenství a možná až nezdravá pozornost směřovaná k olympijskému závodu v U-​rampě. Řada jezdců se z uvolněných freestylerů mění na gymnastické roboty a double cork 10 se rázem stáva povinností pro každého, kdo chce uspět. Málokdo pochybuje, že největším kandidátem na zlato je právě Shaun White, protože jeho technika je prostě někde jinde. O to víc ale začínají mít „sevřené půlky“ lidé, kteří mají o výsledcích závodu rozhodnout. Ano, řeč je o snowboardových rozhodčích.

Zmíněný článek ve Wall Street Journalu se v souvislosti s progresem, který pan Bílý v posledních měsících předvádí ptá, zdali rozhodčí zvládnou podobné výkony správně obodovat, protože takové triky, respektive jejich kombinace, ještě nikdy nehodnotili. Zároveň se mluví o tzv. Moseley efektu. Případ Jonny Moseleyho je klasickým příkladem, jak se jezdci může jeho inovativní přístup vymstít. Jonny Moseley jel na olympiádě v Salt Lake City finále závodu v boulích. Namísto ostatních závodníků, kteří dělali nejrůznější twisty a roznožky Moseley předvel svůj signature trik Dinner Roll – snowboardovou terminologií cork 720 (k vidění ZDE). I když šlo jednoznačně o nejtěžší trik, rozhodčí ho doslova zařízli, protože podle zastaralých pravidel, dávno nereflektující freeski revoluci, šlo o skok porušující pravidla (podle tehdejších pravidel nesměl mít jezdec při triku hlavu níž než lyže, což Moseley při svém corku porušil). Moseley tak skončil až čtvrtý, přesto že pro všechny, kteří jeho jízdu viděli, byl jasným vítězem. Hrozí něco podobného ve snowboardingu?

Pravděpodobně ne, protože ve snowboardingu nejsou podobně limitující pravidla. V tom problém není. Riziko spočívá hlavně v tom, aby rozhodčí správně posoudili to, co se před nimi bude odehrávat. Na rozdíl od např. krasobruslařů totiž snowboardisté (naštěstí) nemusí dopředu nahlásit, jaké triky budou dělat. Rozhodčí tak pouze neporovnávají „ideální“ podobu triku (pokud něco takového existuje) s předvedeným výkonem, ale musí dávat sakra majzla na to, co se v rampě děje.

I hlava snowboardových rozhodčích blížící se Olympiády Ola Sundequist přiznává, že to nebude nic jednoduchého: „Věřím, že se tam budou dít věci, které sami nečekáme. Za normálních okolností musí člověk trik vidět tak třikrát čtyřikrát, aby pořádně porozuměl mechanice a mohl identifikovat i drobné detaily.“ Jediný zádrhel by podle něj mohl nastat, pokud si někdo schová nejtěžší triky až do finále a rozhodčí si je tak nebudou moct v tréninku dostatečně nakoukat. K tomu nezbývá než dodat, že právě Shaun White se nechal slyšet, že největší pekla si schová právě do finále.

Protože problematice rozhodcování u nás v FRedakci nikdo dvakrát nehoví, rozhodli jsme se ohledně této problematiky vyzpovídat Kláru Suchanovou, jedinou Češku, která má zkušenosti s rozhodováním snowboardingu na té nejvyšší mezinárodní úrovni.

Kláro, jak vlastně probíhá hodnocení jízd v rampě? Co všechno se sleduje a jak se to hodnotí?

Na začátek je třeba říct, že se budeme bavit o Olympiádě, tedy o organizaci FIS. TTR závody se hodnotí podle standardů International Judge Commission. Základními hodnotícími kritérii organizace FIS při rozhodování v rampě je rozsah, obtížnost, variace, využití rampy a provedení triků. Rozsah znamená hlavně výšku předvedených triků. Obtížnost se nevztahuje pouze k předvedenému triku, ale i k umístění tohoto triku a užité kombinaci. Variace vypovídá o poměru standardních airů a rotací, předváděných na obou stranách rampy. Provedení odpovídá stabilitě, plynulosti a kontrole nad triky. Rozhodčí bere v úvahu pády a zastavení a může odečíst až 20% bodů na rozhodčího z jízdy za každý pád či zastavení.

Jakým způsobem se předchází případným selháním? Škrtají se například nejlepší a nejhorší známky?

Olympijský závod bude rozhodovat celkem pět rozhodčích z různých zemí ve spolupráci s hlavním rozhodčím, jeho asistentem a týpkem, který má na starosti správnost bodového ohodnocení (tzv. score verifier). Při normálním Světovém poháru v rampě rozhoduje pět rozhodčích. Nejnižší a nejvyšší známky se škrtají jen při Big airu.

Stane se někdy, že sudí nepozná nebo správně neposoudí trik? 

Ano, to se stává….rozhodování ve snowboardingu patří vůbec k nejtěžším, ale zároveň nejsvobodnějším subjektivním hodnocením ve světě sportu. Předem nedostáváte seznam předvedených triků jako u akrobatického lyžování, ani neexistují žádné koeficienty náročnosti triků jako v krasobruslení. Já ještě rozlišuju rozhodčí na „ridery“ a „bafuňáře“, a je jisté, že každý aplikuje na snowboarding svůj úhel pohledu.

Co říkáš na triky, které začal Shaun White dělat v rampě (např. cab double cork 10, double bs rodeo…atd.) a jak je podle tebe těžké je hodnotit?

Triky jsou to parádní, ale v rampě hodnotíš celou jízdu a ne jednotlivý trik. Osobně se spíš těším na to, jak to poskládá do jízdy. V tom je krása rampovýho ježdění, to nekonečný množství variací a kombinací.

Má rozhodčí nějakou možnost, extra ohodnotit výkon, který zdaleka převyšuje ostatní? Jinak řečeno, dát nějaký bodový bonus?

Jedinou možností, jak výjimečnou jízdu ohodnotit, je využívat celou hodnotící škálu od 0 do 10 bodů. Už ze sledování tréninků si rozhodčí dělá obrázek o tom, v jaké bodové kategorii se bude ten který výkon v dané soutěži nacházet.

Myslíš, že na Olympiádě skutečně hrozí tzv. Moseley efekt. Tedy, že někdo bude o tolik dál než ostatní, že jeho výkon nebude možné správně ohodnotit a tak bude vlastně poškozen?

Shaun White se toho zřejmě obával, a proto své nové triky s dostatečným předstihem představil veřejnosti. Na druhou stranu se tím neubránil kopírování svých triků. Před měsícem měli v Saas Fee pod rampou airbag, a tam repre z celýho světa metaly jeden doublecork za druhým. 

Jsou podle tebe tyto obavy namístě, nebo jde o zbytečnou hysterii?

Jestliže obavy vyprovokovaly diskusi, pak nebyly zbytečné.

Je zde něco, co na co jsme zapomněli? 

Jo. Snowboardujte pro zábavu!!!!

Tolik náš krátký článek o stávajících problémech snowboardových rozhodčích. My obyčejní smrtelníci se podobnými věcmi nemusíme trápit. Prostě v bedně mrkneme na závody a pak rozjedeme to svoje, ať už je to broušení sjezdovek, beden v parku nebo hledání prašanu pro ten nejlepší surfing. Hlavně jak říká Klára: Snowboardujte pro zábavu!

Zdroje:

Článek WSJ - When Snowboarders Baffle the Judges najdete ZDE.
Nové triky Shauna Whitea najdete na www.shaunwhite.com/projectx
Blog Jonny Moseleyho: jonnymoseley.com