Nike 6.0 Air&Style Mnichov

Pokud zkusíte vyhledávat titul Olympiáda Mnichov, ještě než se dozvíte něco o sportu, vyletí na vás informace o jedné z největších sportovních tragédií 20.století, vraždě 11 izraelských olympioniků, tzv. Mnichovském masakru. Na tohle téma se asi bude chytat kde kdo, nejdeden z vás určitě viděl Spielbergův film nazvaný jednoduše Mnichov. 

My jsme ale v roce 2011 a tak nás zajímá především, co po téhle akci zbylo pro nás. Pokud vynecháme, mezi jinými, zlatou medaili Vítězslava Máchy z lehké váhy zápasu řecko-​římského, zbývá snad už jen ten stadion. Umělecký skvost moderní architektury a v neposlední řadě taky tak velká sranda, že snowboardová megashow se tam doslova ztratí.

KOMPLET FOTOGALERII OD KUBY VLČKA NAJDETE ZDE

Už v odpoledních hodinách se kolem „toho schodiště“ dole před tribunou, začala vochomejtat partička kluků s kulichama a odrbanejma mikinama. Chvíli na to, ještě za plného denního světla, zatímco se stadion pořád plnil lidmi, nenápadně začalo finále Nike 6.0 Stairset Battle.

Tahle akce svou formou i překážkou zaujala po celé Evropě a tak většina lidí tušila, že půjde o souboj partičky lokálních hrdinů, kteří se kvalifikovali z místních kol (report Stuhleck), s pozvanými überprofíky z celého světa.

V první jízdě si všichni riders za asistence speakerů dali představovací trik a jména jako Valaika, Gudmundson, Nicholls nebo Helgason tak utíkala docela pomalu. Pak už ale všichni netrpělivě přešlapávali nahoře, a když se oficiálně rozjela kvalifikace, jelo to z kopce jeden za druhým…

Triky, které jezdci zkoušeli, byly rozhodně na úrovni a ani ti méně slavní se rozhodně nemuseli stydět. Celý závod měl z mého pohledu jen dvě drobné chyby na kráse… byl dost rychlý a byl trochu brzy. Kvalifikace probíhala asi dvacet minut a rozhodčí vybírali nejlepší triky online systémem, který okamžitě vyhodnocoval průběžné vedení. Zatímco jsme sotva stačili zhltnout poslední trik, už tu byla jména postupujících. Z lokálních jezdců postoupil jenom Švýcar Boris Bühler, který dělal například bs do doublekinku ss bs ven. Podle mého názoru by si zasloužili postoupit třeba i Chris Bohenke nebo ruská mafie Dennis Leontev, rozhodčí však rozhodli takhle.

Finále rail jamu se proti tomu dost uklidnilo a každý s osmičky nejlepších měl tři jízdy, z nichž po každé hned přišlo bodové ohodnocení. K velké smůle se ve finále nedařilo Gniazdovi, který v kvali vrátil všechno na co si vzpomněl a štěstí neměl ani Keegan „ustojím cokoliv“ Valaika. Na třetí místo se vyhoupl alternativní punkáč Forest Bailey, druhý flek získal více než zaslouženě maličký britský robot Jamie Nicholls a první flek si, za pěknou frontside hardway 270, odnesl překvapivý vítěz, Američan Mike Cassanova.

Tak skončila Stairset Battle Tour,bohužel ještě než se stadion stihl dostat pořádně do varu. Věřím, že se tenhle super koncept celoevropské série podaří zachovat i do příštího roku, a že šmidlikání bude ještě trochu víc pozornosti. Finále by bylo nej ve večerních hodinách mezi polety na bigairu, abychom se dočkali toho opravdu nejlepšího jibbingu na světě, který by se na takhle parádní překážce proklatě vyjímal.

Mezitím už na hudební stage rozjížděl svůj pohodovej mix reggae a world music zpěvák Patrice s kapelou a divácká pozornost se začala přesouvat k velké konstrukci.

I přesto, nebo právě proto, že tahle světová špička je hodně vyrovnaná, dočkali jsme se už ve kvalifikačním kole zajímavých soubojů. Tim prvním byl rozstřel mezi zkušeným Podladtchikovem a současným největším německým talentem Ethanem Morganem, který k velké radosti domácího publika nakonec vyhrál. Další duel u kterého jsme zpozorněli byl Kotsenburg versus Badertscher a i tady bral postup druhý jmenovaný a ten větší „outsider“, pokud si tak světového rekordmana v rotování dovolíme nazvat. Poslední dvojka, která stojí za zmínku, byli Piiroinen a Koski. Už samotná účast druhého jmenovaného, majitele snad nejčistšího stylu vůbec, který se na závodech ukazuje docela zřídka, byla velmi pěkným zpestřením. Na svého neohrozitelného krajana však Marku Koski nakonec nestačil.

Slabou hodinku se pak stadión silně otřásal kytarami kanadských punkrockerů Sum 41, aby diváky patřičně navnadil na nejlepší část závodu.

Semifinále probíhalo nakonec hodně překvapivě. Výborně jezdící Ethan Morgan těsně nestačil na Seppeho Smitse. Ulrikovi Badertscherovi se nepovedla žádná z jeho neuvěřitelných bs 12 ze zadní hrany a dál tak šel Piiroinen. Asi největší smůlu si však vybrali favorité Seb Toots a Werni Stock, kteří sice dokonale rotovali, ale jejich skóre pokazily drobná zaváhání při jibbingu, dál tak šli Halldór Helgason a trochu sporně, za jednoduchou, ale obrovskou fs 1080, i Nils Arvidsson.

Superfinále už znamenalo jen tři pokusy pro každého, přičemž se počítal ten nejpovedenější, a tak nebylo co řešit a každý se snažil narvat to nejlepší. Slušne si našlápl Seppe, který vypráskl cab 12 následovanou frontside boardslide pretzel na stairsetu, což mu stačilo na to aby se přehoupl přes 90 bodovou hranici a dostal se do vedení. Objev sezóny Nils Arvidsson hrotil svou neskutečnou fs 12 shifty shifty, ale k vrácení vždycky kousek scházel. Ani Halldór dvakrát neváhal a posílal rovnou double bs rodeo japan, tak řečený Lobster flip, který se podle jeho vlastních slov může točit od 900 až po 1260 stupňů, ale ani jemu jeho jízda nevyšla na 100%. Úplně naposled tak zamíchal pořadím Mr. Superstomp, nejúspěšnější rider posledních let, Peetu Piiroinen. Ten vypráskl na chlup stejný trik jako Seppe, k němu přidal frontblunt 270 a o dva body víc, než měl mladý Belgičan, mu ke štěstí bohatě stačilo.

Výsledky superfinále:
1.Peetu Piiroinen
2.Seppe Smits
3.Halldór Helgason
4.Nils Arvidsson

Jestli byl A&S v Innsbrucku o týden dřív „docela velká akce“, tahleta paráda byla ještě o třídu vydatnější. Návrat do Mnichova zvládli pořadatelé pod křídly Nike 6.0 víc než dobře. Sešla se neskutečná atmosféra a skvělé ježdění. Mě nezbývá než doporučit, abyste na takovouhle akci vyrazili sami a přesvědčili se na vlastní kůži jak to kousek za našimi hranicemi snowboarodvě žije!

KOMPLETNÍ FOTOGALERIE BY KUBA VLČEK TADY

K reportu nepřikládáme video, protože zdravotní stav autora zatím nedovolil zpracovat všechen materiál. Ochuzeni ale rozhodně nebudete, Mike na tom maká a videjka z railjamu i bigaru se můžete těšit nejspíše v úterý. Díky za vaši přízeň… stay tuned!