The very last shred na Moravský

Přemýšleli jste někdy o tom, jaký by byl váš ideální jarní den? Prováleli byste ho doma na gauči a proklikali u Facebooku? Nebo ho raději strávili venku s partou, shredíc v parádním snowparku? Asi to druhé, že? A co kdyby to bylo v době, kdy se zahrádkářům už začíná zelenat a všechny parky, které jste přes zimu v republice objížděli, by už měly dávno po sezóně? Pak byste měli dvě možnosti. Nechat desku tam, kam jste jí po Špindl Spring Sessions zaparkovali, nebo se sebrat a vyrazit na Moravskou boudu v Krkonoších. Tady je snowparková náruč otevřená všem nadržencům a shredí se tu dokud je na čem.

I když Moravskou spoustu lidí zná, je tato story o tom, co se dá zažít na tomhle bezva místě. Snowpark Moravská bouda je unikátní jednak svojí polohou a taky atmosférou, která zde panuje. Umístění 1250m.n.m. zaručuje po celou sezónu dost přírodního sněhu, ze kterého místní šéfkuchař Joseph připravuje v průběhu sezóny vybrané speciality pro milovníky zimních sportů.

Náš ideální jarní den začal klasicky: ranní vstávačka, nához výbavy do kufru a pak zběsilá jízda z nekropole směr Špindl. Po celou dobu žhavení telefonů, kterými jsme ladili logistiku tak, aby se všichni úspěšně dostali co nejdříve do parku. Snowpark totiž není v zimě přístupný autem, je potřeba ho nechat na parkovišti v serpentinách nad Medvědínem. Rolba, která vás pak do parku odveze, je vždy ready, nicméně je potřeba se sladit a být na parkovišti v domluvený čas. Samotná cesta rolbou je zážitek sám o sobě a rozhodně ho doporučuji, stejně jako návrat zpět k autu na laně za skútrem, což lze na vyžádání zažít. Méně zkušené, unavené a raněné samozřejmě rolba zase odveze zpět, případně si lze dát příjemnou jízdu dolů, končící na medvědínském parkovišti.

Nás po příjezdu do parku čekal dárek v podobě slunečné oblohy a dostatku sněhu na celodenní blbnutí. Ze začátku sice bylo potřeba hodit párkrát lopatou a hrábnout hrablem, za chvilku se ale na kopci skvěl krásně vyřezaný park, kde si každý mohl vybrat na co má chuť. Set-​up parku tvořila speed bedna, sedmimetrová hokejka, menší skok, populární speed rail s názvem Hello Ki(LL)tty a dvě parádní kluziště, z nichž jedno jsme pod Josephovým vedením zabudovali do kopce, co zbyl po corneru. Vzniklé speed kluziště skrývalo netušené možnosti jak pro přítomné, tak pro Honzu Martince, který celou akci zdokumentoval. 

Skákat se už moc nedalo, jelikož celý den pálilo sluníčko a na skok se dalo rozjet jen po intenzivní palbě celým parkem. Přesto srandy bylo dost pro každého. Odpoledne navíc ježdění zpestřil potůček protékající pod parkem, který dopolední skulinku ve stopě vleku vymlel v odpolední kráter. Ten se sice dal přeskočit či objet, vyžadovalo to ale special skills a způsobilo to pár nechtěných exitů na cestě vzhůru. Samozřejmostí v Pepově režii byl roztopený gril, všem k dispozici. Masa bylo nakonec dost pro všechny a o hladu neskončili ani ti, kteří přijeli bez potřebných zásob.

Na Moravský proběhlo v minulé sezóně určitě spousta bezva akcí. Nezažil jsem tam park v plné palbě, který na fotkách vypadal skutečně luxusně. Nezažil jsem ani venkovní vířivku, kterou si můžete užít, když přijedete na nějakou z akcí, které tam Joseph pořádá. Vždy se tam ale dá zajezdit v parku, který je vymyšlen tak, abyste si dali co nejlepší sérku. Joseph při stavbě překážek přemýšlí a to je činí bezpečnější a zábavnější. Navíc se celý rok jezdí na přírodním sněhu, což už u nás málokde zažijete.

Doufám, že park bude příští rok funguvat ve stejném režimu jako letos a jestli budou nějaké změny, tak jedině k lepšímu. Josephovi držme palce aby vykryl prudiče a zakazovače a příští rok parku věnoval stejně energie jako dosud. CU there v příští sezóně !!!

Text: Vašek Jelen
Foto: Jan Martinec
Video: David Lorenz