S Bédou o sezóně ve Fernie

Tak Béďo, vím, že když jsi na začátku sezony psal dopis babičce  o shánění práce v kanadským resortu, ještě jsi netušil, že se objeví na freeride.cz (najdete ho ZDE). Jak s tebou zamával vstup do světa celebrit?
Tak hele, rapšak, za to mi ještě dlužíš! Když se to bábi domákla, že je to na tom internetu, hned to každýmu začala cpát, že jsem jako slavnej a nechybělo dlouho a kromě jejích senilních kamarádek si to přečetla i máti. A hned jsem to schytal, jako že to není spisovně, že tam píšu akorát o chlastu a že mě příště nikam nepustí. Takže jestli tohle je svět kde se jen šňupe, šuká a šokuje, tak to fakt díky!

Tak radši jinak. Jaká byla ve Fernie sezóna a jak hodnotíš kanadskou zimu?
Abych pravdu řekl, tak to byl takovej rollercoaster (horská dráha – pozn. redakce). Hlavně s počasím. Dnes už nevím, proč jsem si myslel, že zima v Kanadě bude obnášet stabilních -10 a skvělej prašan každý den. Ve skutečnosti to bylo tejden -10 bez sněhu, pak nakydalo půl metru, pak bylo tři dny -25, pak se oteplilo na +5, pár dní chcalo a repete celý odznova. Maximálky za celou zimu byly +11 a největší klendra byla asi -35. Když k tomu ještě připočítáš vítr, tak to bylo jak na Sibiři. To nám pak začali i zavírat vleky, aby neumrzli kluci vlekařský.

V mínus třiceti, to se dá ještě jezdit?
No jezdit…zapomeň na ježdění osm hodin v kuse s tatrankou na vleku místo oběda. To, že musíš bejt fakt dobře oblečenej snad nemusím vykládat, stejně jako že peří je teplejší než vlákno, nebo že prase nemňouká, ale chrochtá. Je to spíš na hodinku dvě, pak jít na kafe, ještě se párkrát svézt a do tepla. A rozhodně s kuklou na celej ksicht. Stačí nechat kousek obličeje odkrytý a máš omrzliny na nose, na tváři nebo na uších. Nejdřív ti to zbělá, pak znecitliví a pak, když to přijde k sobě, to bolí jako čert. No a nakonec se ti tam udělaj strupy a vypadáš jak potetovanej indián Holý Nerozum.

Naše čtenáře ale hlavně bude zajímat, jaký je Fernie středisko?
Boží! Je to fakt masakr. S Alpama se to ale nedá porovnat, je to prostě jiný. V Alpách máš v resortu stopadesát vleků, všechno perfektně urolbovaný, na sjezdovkách často mraky lidí. Tady je upravenejch asi patnáct procent z celýho kopce, jinak frírajty a kromě Vánoc a sobot tu je liduprázdno. Ještě se fronta může udělat když nakydá na powder day, to místní nejdou do práce a radši jdou prášit na kopec. Jinak tu je všeho všudy šest vleků. Ale stačí to – sice na to, aby ses dostal na některý místa musíš dost traverzovat, ale to tu nikdo neřeší. A pokud si někdo myslí, že si bude po cestě nahoru lebedit ve vajíčku s vyhřejváním, nedej bože v kabince, šeredně se mýlí. Půlka vleků je z doby krále Klacka, ukrutně pomalý a nemaj ani opěrku pro prkno. Prostě dřevorubecká Kanada.

Nevím, jestli by to bylo pro naše zhejčkaný evropský zadky…?
Ale ten zbytek ti to celý nahradí! Fernie leží v Rocky Mountains v pohoří Lizzard Range skoro na hranicích Britský Kolumbie a Alberty. Vlastní resort tvoří pět bowls – takový jakoby údolí, takže je to hodně členitý. Vršek je klasicky prudší, jsou tu nějaký “chutes”, skočky ze skal a hlavně masakr ježdění mezi stromama. 

No o tom mi řekni něco víc – tohle je pro nás velká neznámá.
To máš pravdu, co si vzpomínám, tak když jsem byl malej, tak mi dycky říkali: “Béďo, hlavně nejezdi do lesa, nebo si něco uděláš. Švihne tě větev a vypíchne ti voko”, ale tady je to obráceně. Mezi stromy je vlastně asi nejlepší ježdění, protože fungujou jako přirozený kotvy sněhu, navíc sníh nemůže odfouknout vítr. A ten les není hustej. Co jsem se dozvěděl, tak ty super distance od kmenu ke kmenu nejsou náhodou, oni to tu takhle schválně vyřezávaj, aby v tom mohli v zimě dovádět. To jsem se potkal ve středisku Kicking Horse s borcem, kterej si tam takhle v létě vyřezal soukromej skrytej slalom. Haluz, ne?!!

To jo, teď ale trochu o sněhu – je to opravdu takovej rozdíl?
Si piš! Jsem na horách někdy od tří let a takovej prašan jsem ještě nezažil. Když správně nakydá, lítaj ti od prkna gejzíry rovnou do pusy, tak je to lehký. Říkaj tomu tady “face shots”. Samozřejmě nic není černobílý, i tady jsme měli dny kdy pršelo a bylo to buď těžký nebo ledovatý, ale řekl bych, že když víš kam jít, tak prašan vždycky najdeš.

Co takhle backcountry, je kam jít?
Jasně, těma pěti údolíma to zdaleka nekončí, stačí pokračovat za hranice resortu a máš dycinky čerstvej prašánek. A můžeš jít na některý fakt velký ukrutnosti, mega padáky, skalní stěny a tak. Chce to ale split board s pásama nebo aspoň sněžnice. A samozřejmě lavinový vybavčo. Pak je tady ještě pár míst, kam můžeš vylízt a skončit freeride zpátky ve středisku – nějaký gangsteři třeba sjížděli Headwall – což je v podstatě ta skála přímo nad resortem. Tam dokonce měly být i freeski závody, ale sníh zrovna nebyl dvakrát stabilní. 

Ale copak, laviny?
Přesně tak, ty jsou tady na denním pořádku, kór tuhle zimu. Vem si, že za celou sezónu napadlo přes jedenáct metrů sněhu, to už je nějaká tíha. Do toho ty změny teplot, ledový převisy, který na skalách nad střediskem dorůstaj velikostí traktorů, a fakt, že Fernie je celý postavený v solidním lavinovým terénu. Takže to kluci z horský služby odstřelujou skoro každej den. Někdy i z vrtulníku, to je pak paráda, když vidíš jak to jede po svahu. Takže abych to ujasnil – když nakydá hodně sněhu, počítej s tím, že bude půlka resortu další den dva zavřená, protože to musej nejdřív zbombit. Místní na to nadávaj, ale co si budeme povídat, pár lavin, co spadly přes noc, jsem ve Fernie viděl, jedna nám třeba udělala novou sjezdovku, protože si to vzala skrz les, strom nestrom. A jindy zase během dne jedna menší vzala asi osm lidí, naštěstí se nikomu nic nestalo. Ale dokážeš si představit, jakou reklamu to asi udělalo. Šéf v resortu asi pěkně pěnil, haha. Plno lidí tu jezdí s pípákem i ve středisku. Jó, a ještě perlička – jednou nám spadla fakt velká lavina na cestu patnáct kiláků od Fernie, na druhou stranu přes průsmyk to bylo taky neprůjezdný kvůli chumelenici a na dva dny jsme tu byli úplně izolovaný. Super! 

A co takhle nějakej snowpark pro milovníky železnejch patvarů a big airů?
Tak to tě zklamu, kámo. V tomhle je Fernie smutná kanadská výjimka – prej tu bejval solidní park, ale z nějakýho důvodu to zavřeli. Vlastně tady je jeden malej – pár trubek, beden, zábradlí a jedna nic moc snowcrossová dráha. Viděl jsem ale parky jinde – v Albertě v Lake Louise (tam si kámoš na dvakrát zlomil čelist, vzal to na XL jump trošku zhurta) nebo v Big White v Montaně a je to extra třída. Ve Fernie jsi ale odkázanej na přírodní skočky.

Změnilo se něco na tom, co jsi psal babičce ohledně shánění práce nebo jejích podmínek?
Jak se to vezme. Nemůžu porovnávat střediska, kde jsem nebyl, takže se omezím na Fernie. Zjistil jsem, že se dá práce sehnat i v průběhu sezóny. Možná ne full time, ale i k vedlejšáku dostaneš celosezónku a stačí ti dělat třeba jen jednou za tejden na půl dne. Ani ten full time (plný pracovní úvazek – pozn. redakce) většinou není tak full, jak si myslíš. Když nejsou lidi, tak mě z půjčovny kolikrát poslali domů dřív. No a kromě toho mě většinou pustili každej den na dvě hodinky na kopec. Takže mám na ski passu za sezónu odježděnejch nějakejch sedmdesát dnů, plus pár vejletů jinam. Ale zpátky k práci. Pracovat pro kopec má svý nesporný výhody – za prvý jdeš v každý volný chvíli strouhat kopec a za druhý poznáš hromady skvělejch lidí z celýho světa. Třeba jen v půjčovně byli Francouzi, Agličani, Skot, Kanaďani, Kiwis, plno Australanů a moje česká maličkost. Nevýhodou je minimální mzda, která je v Britský Kolumbii osm pade, s čímž horko těžko pokryješ náklady.

Změnil bys teda něco na tom jak sis tu svoji kanadskou misii udělal?
Jo, možná bych vzal jenom ten minimální vedlejšák, sehnal nějakou fachu na večery ve městě, třeba v baru nebo nočního hlídače a přes den bych jezdil. Ale možná že ne. Ty lidi na kopci za to stojej.

To zní, že jste si tam dost rozuměli…?
Heleď se, je to stejný jako kdekoliv na horách. Přes den se jezdí a večer se paří. Fernie je na tohle fakt super – je tu pár barů a klubů a každej večer se něco děje. Drum’n’Bass pondělí, Bingo v úterý, Trivia ve středu, Jam night ve čtvrtek a v pátek a sobotu bejvaj nějaký koncerty nebo DJ’s. A hromada house parties, tomu se neubráníš. Takže problém není co večer dělat, ale kde na to vzít, hehe. Samozřejmě tu bylo pár speciálních večírků, třeba místní Hot Dog Day, to došlo na reflexní bundy, šponovky a kombinézy z osmdesátek. Párty jako prase přímo na kopci.

Co Češi? Ve Whistleru je jich prý hromada, jak je na tomhle Fernie?
Z mýho pohledu dobře, protože jich tu moc není. Co vím, tak pro kopec tu kromě mě pracovali další čtyři – Harrachovskej Malčo na parkovišti, jeho holka na uklízení, jedna holčina z Moravy pro hlavní boudu a borec z Práglu jako instruktor. Kromě nich jich bylo ve městě ještě asi pět, ale všichni sakumprdum jen na sezónu. Hele, do Kanady jsem nepřijel za Čechama, ale za prašanem. 

A Kanaďani?
Abych řekl pravdu, tak místních jsem zas tak moc nepoznal, ale co vím, tak jsou příjemný, hodně zaměřený na outdoor, horský kola a v zimě samozřejmě lyže a prkno. Fernie žije jako velká komunita, je to dost provázaný. Určitě si tu lidi dost pomáhaj. Třeba vlastní resort je pět kilometrů od města a celou zimu jsem stopoval. Průměrná doba čekání tak tři minuty. Jsou to trochu hipíci, ostatně produkce konopí tu prej v Britský Kolumbii dělá největší byznis, i když ilegální. A ostatní Kanaďani co nejsou z Fernie? Hele jsou to lidi jako jiný, já už to moc nerozlišuju. Jo, vlastně tu na zimu přijelo plno Kanaďanů z francouzský části, oni tam ty hory nemaj nic moc. 

No vidíš, abych nezapomněl, jak je to ježdění vlastně vysoko?
Nejvyšší místo je skoro dva kilometry vysoko a začíná to o nějakejch osm set padesát metrů níž. Udávaj, že je tu nějakejch 112 sjezdovek, ale když jedeš v lese, tak to máš stejně každý dva metry úplně jiný. Celková rozloha je dva a půl tisíce akrů. Prostě je to velký. Třeba ne jako alpský střediska, ale ten terén je tak rozmanitej, že jsem za celou sezónu snad nejel úplně všude. 

Podle všeho se ti ve Fernie líbilo. Přijel bys znovu, kdybys měl tu možnost?
Stopro! Víš, sice i podle místních to byla enormně dobrá sezóna, ale Fernie je prostě taková skrytá perla, o který zas tak moc lidí neví a je trochu z ruky. A tím myslím i pro Kanaďany. To, co jsem tu prožil se prostě nezapomíná. Já tu strávil nejlepší zimní sezónu v životě a udělal si kamarády z celýho světa. Takže odpověď na tvoji otázku je každopádně ano.

Béďo, říkáš, že o víkendu to zavřou, co dál?
Sám nevím, domů se mi ještě nechce, ale víza pomalu končej a s financema to taky není růžový. Takže musím rychle najít nějakou dobře placenou fachu a pak? Kdo ví… třeba do Mexika.