S Jirkou Hladíkem a Lukášem Vojáčkem o novém dokumentu Shape Your Life

O novém snowboardovém dokumentu Shape Your Life jste už určitě slyšeli od nás nebo odjinud slyšeli. Právě teď probíhá premiérová tour a blíží se její pražská zastávka. Nastala tak ideální příležitost na rozhovor s Jirkou Hladíkem, který je hlavní postavou příběhu a Lukášem Vojáčkem, který stojí za vznikem celého dokumentu. Pokud vás zajímá více, pohodlně se usaďte a čtěte dále...

Pár otázek na Jirku Hladíka:

Čau Jirko! Kde jsi a jaký máš dneska den?
Ahoj! Právě se nacházím v parku ve Vierli v kraji Telemark v Norsku. Je krásně a to je v posledních dvou týdnech celkem vyjímka, takže den to bude fajn, i když práce nad zábavou dnes vítězí v poměru 100%-/0%, hehe.

Aby se čtenáři zorientovali, mohl by ses prosím ve stručnosti představit?
Vážení diváci, jmenuji se Jiří, přijel jsem k vám ze Zlína a je mi 29 let. Mezi mé koníčky patří luštění křížovek a péče o zahrádku. Doufám, že si od AZ bankomatu odnesu alespoň 500 korun. V ČR je mě v posledních pěti letech reálně možné potkat nejčastěji na wakeparku Merkur v Pasohlávkách.

Když jsme u toho představovaní, mohl bys říct pár slov i o novém dokumentu Shape Your Life, který vypráví tvůj příběh?
Shape Your Life je nový film z dílny zlínské Admiralos Production, který vám představí nejen práci na horách ve snowparku, ale také život plný cestování a akčních sportů. To vše především prostřednictvím mého osobního příběhu a příběhu lidí, kteří mě obklopují. Uvidíte také zajímavou část životního příběhu Pavla Kupčíka, legendy valašského snowboardingu. Film se skládá z mnoha zajímavých sekvencí, které Lukáš točil v Rakousku, Švýcarsku a ve Zlíně, a také z velkého množství mých vlastních záběrů, takže uvidíte i Kanadu, USA, Francii, Balkán, Norsko či Tenerife.

Dělat s tebou rozhovor nebude zrovna jednoduché, protože je mi jasné, že většinu věcí říkáš v dokumentu a nechceš je tak vyzrazovat předtím, než bude film venku, hehe. Přesto bychom na tebe a produkční tým měli pár otázek. Jednou z nich je, jak vlastně vznikla myšlenka na vytvoření dokumentu a kdo s ní přišel?
Nápad to byl Lukášův a dle jeho slov si s ním poprvé začal pohrávat před pěti lety, kdy mě krátce navštívil v mém tehdejším prvním sezonním působišti ve Warthu. Od té doby jsem toho hodně procestoval a natočil a posbíral jsem mnoho zkušeností, o které jsem se mohl ve filmu podělit, takže jsem rád, že na realizaci došlo až teď, kdy můj příběh trochu nabral na zajímavosti. Tehdy by ještě nic podobného vzniknout nemohlo. Lukáš se filmařsky taky hodně posunul.

O filmu a tvém příběhu jsme už několikrát psali a vždy jsme zmiňovali, že jsi se rozhodl následovat v životě to, co tě baví nejvíc – tedy hory a snowboarding. Co jsi kvůli tomu musel obětovat?
Asi mi nepřijde, že bych něco obětoval. Naopak mám pocit, že jsem hrozně získal. Zkušenosti, neuvěřitelný zážitky. Obrovský množství volnýho času mezi zimní a letní sezonou a dost často i v jejich průběhu. Jsem nomád, nemám domov, v létě žiju na kolech a v zimě v tom, co mi přidělí. Občas, jako třeba letos, je to krásný bydlení, jindy, jako 3 roky v Rakousku, hodně velkej punk. Ale mě to tak baví. A popravdě dneska je nemít vlastní bydlení i v mým věku tak běžný, že to skoro ani nestojí za zmínku. Riziko takovýho života asi je, že je těžší si udržet nějaký trvalý vztah, na dálku nebo jinak, ale já mám naštěstí holku co je už 4 roky ráda všude se mnou a celkově mi přijde, že už se v naší generaci na nějaké rychlé usazování tolik nehraje a podobný životní styl volí hodně lidí, takže v tomhle ohledu taky pohoda.

Kde je tvoje aktuální působiště? Kde všude na světě jsi se stavbě snowparků věnoval a kde své působení hodnotíš nejlépe?
Nyní dělám ve Vierli, norským snowparku, co byl dlouhou dobu největším pojmem na skandinávské parkové scéně. Začínal jsem v L2A na ledovci, kde jsme byli s kámošema 2x v létě na tripu celkem asi na 4 týdny, v letech 2010 a 2011. Tam jsme byli jako „shaper benévole“, dobrovolníci, tedy ne za peníze, ale „jen“ za skipas, což pro nás tehdy bylo něco jako zázrak. První sezona 2012/​13 byl part time pro Qparks ve Warthu ve Vorarlbergu na funslope, pak 2 roky v Burton Snowparku Damüls, to je taky ve Vorarlbergu. Rok v Banff Sunshine Village v Kanadě a pak ještě jeden rok v Damüls, to bylo minulou sezonu. Vše mělo svá pro a proti. Ve Francii to byla největší euforie z toho, že jsem se k něčemu takovému dostal, ve Warthu byly ten rok podmínky, že lepší to být nemohlo a měl jsem hodně volného času, v Damüls byli zase skvělí kámoši a hodně dobrých eventů a kreativních setupů. V Sunshine obrovský park, neskutečný freeridy po celých rockies, velká crew, nový zkušenosti s větší zodpovědností, tady v Norsku jsou zase super peníze, nadstandardní bydlení a pohádková zima.

Jak se díváš na Českou republiku – naše areály a snowparky z pohledu shapera, který pracoval v různých resortech na světě?
Musím říct, že nějaký objektivní přehled o všech parcích nemám, ale pár jich sleduju na facebooku a líbí se mi letos třeba Moravská bouda, Karolinka vypadá kvalitně každý rok. Šumava nebo Krušné hory tuším taky mají něco slušného, ale westcoast nesleduju. Naopak Paprsek je zklamání roku, ale že maj parky svý silný a slabý roky je běžný i ve světě, např. tady ve Vierli skončila slavná éra asi před 5-​ti lety změnou ve vedení vynucenou tragickou událostí a park byl pak prý hodně dole. Ale teď už je tu zase super park, je to o lidech, kde je snaha, tam je to vidět.

Kdy bys měl vybrat pár věcí, které ve stavbě snowparků fungují ve světě jinak, co by to bylo?
Ty české parky, kde je vidět, že se o ně stará zkušený člověk a srdcař, v kvalitě detailu a tom, že je velká zábava je jezdit, neztrácejí. Samozřejmě peněz teče do snowparku jak v Rakousku, tak v Kanadě nebo Norsku výrazně víc a to už vidět je, třeba na jejich velikosti nebo pracovních nástrojích a postupech. Nejen každá země, ale i každý konkrétní místo a každý konkrétní člověk, co o těchhle věcech rozhoduje, má svůj přístup, k velikosti crew, pracovní době, ohodnocení, propagaci atp. Příkladů co bylo na jednom místě úplně jinak než na jiným, je na celou knihu. A znova zopakuju, že většina těchhle rozdílů má svá pro a proti.

Kolik času máš při práci na snowboarding? Jsou shapeři, kteří si užívají, že jezdí pořád a pak ti, kteří si stěžují, že si moc nezajezdí. Jak to máš ty?
Letos si zajezdím míň, protože se starám i o parkový vlek a taky jsem na celý park jen já a rolbař, a překážek je skoro 30. Ale vyšly mi skvělý dny „volna“, tzn. že jsem nemusel být na vleku, ale jen upravit park, na to jsem tu jediný, a pak jít jezdit. Teď v lednu jsem měl asi nejvíc pow days za jeden měsíc od sezony 12/​13 ve Warthu, ta byla hodně insane. A v parku je možné udělat asi 14 koleček za hodinu po cca 6-​7 překážkách. Takže letos není té zábavy na prkně kvantitativně tolik, ale nechybí jí kvalita. Jinak všechny předcházející sezony toho času na ježdění bylo hodně.

Jaký máš další plán? Chystáš se přesouvat na další sezónu na nové místo?
Chtěl bych asi dát příští zimu ještě tady, vydělat další kvalitní norský peníze a pomoct dotáhnout, co můj místní rolbař a bratr v shredu Lukáš Veselý začal před třemi lety – vrátit Vierli zpátky mezi top parky ve Skandinávii. Už tam jakž takž jsme, ale na příští sezonu to vypadá na další změny k lepšímu. Moje přítelkyně to vidí trochu jinak, uvidíme, co bude. Já ještě nikdy nevěděl víc jak 2 měsíce před zimou, co bude. Jinak mám v plánu navštívit asi tak 20 zemí po celé planetě, usadit se, začít podnikat, mít rodinu a konečně se dostat k tomu luštění křížovek a péči o zahrádku :D To vše během příštích velmi málo let, takže mi nezbývá než si popřát hoooodně štěstí. 

Chtěl bys něco vzkázat závěrem?
Žijte naplno a jestli vám s přicházejícím jarem začne chybět snowboarding, vrhněte se na wakeboarding. Ozvěte se mi na rezervace@wakemerkur.cz a ušiju vám na míru skupinovou wejkovačku pro každého v nejlepším wakeparku v ČR, která bude hlavně v jarních měsících za super ceny. 

Na Lukáše:

Ahoj Lukáši. Řekni nám prosím z pohledu režiséra dokumentu, jak natáčení probíhalo? Šlo vše hladce, nebo nastaly nějaké komplikace?
Hlavní část natáčení probíhala v Damüls v březnu 2017. Vybírali jsme jarní měsíc kvůli počasí. Chtěli jsme mít záběry krásně upraveného parku a spoustu ježdění v něm. To nám úplně nevyšlo a většinu času, který jsme v Damüls strávili, sypalo. Nedivil bych se, kdyby to byly nejsněžnější dny té zimy. Byl jsem z toho špatný, ale dnes jsem rád jak to dopadlo. Atmosféra, která panovala při tomto počasí v parkové chatce byla neopakovatelná. Všichni shapeři věděli, že je čekají desítky hodin odklízení sněhu a vykopávání překážek, ale nic si z toho nedělali a užívali si powder jak jen to šlo. Stávaly se samozřejmě i úsměvnější situace, kdy nám zahučel kameraman Patrik do 6 metrů hlubokého koryta potoka. Po hlavě a s technikou na zádech. Nakonec všechno dobře až na lehké odřeniny dobře dopadlo.

Jak dlouho a kde všude jste natáčeli?
Vzhledem k tomu, že jsme se už dříve s Jirkou potkávali při snowboardových, freebordových a wake akcích, měl jsem s ním spoustu záběrů z minulosti. Nejstarší mnou pořízené záběry v dokumenty jsou z roku 2012. Poslední záběr pochází z ledna 2018. Ve filmu se objevují záběry z : Česka, Slovenska, Rakouska, Francie, Kanady, Tenerife, Rumunska, Švýcarska a USA. 

Jakou část filmu tvoří Jiřího příběh a jaká část je věnována čistě snowboardingu?
Příběh Jiřího je ve filmu SHAPE YOR LIFE sice dominantní, prolíná se ale s příběhy dalších lidí. Ve filmu se objevují i záběry z dalších sportů, které Jirka provozuje v létě. Kdybych měl vyjádřit kolik z filmu je věnováno snowboardingu procentuálně, tak by to bylo asi 70%.

Právě jede vaše premiérová tour. Jak ji zatím hodnotíš? Blíží se i pražská zastávka. Připomeň čtenářům prosím, kdy a kde premiéra proběhne.
Máme za sebou dvě premiéry. První ve Zlíně byla naprosto úžasná. Sešla se spousta lidí, které náš film zaujal a nám to udělalo velkou radost. Chybělo jen pár míst a zaplnili jsme největší sál zlínského multikina pro 400 diváků. V Brně jsme vybrali prostor více industriální a to prostor bývalé továrny.V sobotu 31.3. nás čeká projekce v Praze v Kasárnách Karlín. V kinosále tohoto úžasného prostoru vám nabídneme také projekci krátkého filmu od Zabil.cz: Football vs. Freestyle, který naráží na financování sportů.

Když se podíváš na svou zkušenost s filmem, šel bys do natáčení něčeho podobného znovu?
Určitě ano. Dokument jako formát mi přirostl k srdci už dávno a vracím se k němu s různými tématy. Hlavně tedy cestopisy a sport. Shape Your Life byl ale jedním nejnáročnějších. Museli jsme nejen natočit současnost, ale také zpracovat záběry z minulosti, kterých je opravdu hodně. Samotná postprodukce se tím pádem stala o hodně časově náročnější.

Bude film online k zakoupení /​ ke zhlédnutí?
Fim po poslední premiéře v Praze bude chvilku ležet v trezoru. Na podzim je doufáme budete mít možnost vidět na filmových festivalech. V plánu je Snow Film Fest a Mezinárodní festival outdoorových filmů. Uvidíme jestli se film na oba festivaly dostane. On-​line premiéru plánujeme na prosinec 2018.

Aktuální informací najdete na Facebokové stránce Shape Your Life.

FB event k pražské premiéře najdete zde.

Další zajímavé články

Na Kaprunu se jely freeridové bomby během X OVER RIDE 2024!

Minulý týden jsme vám tady naservírovali desert ke snídaňovému menu v podobě živého vysílání z X OVER RIDE na Kaprunu, kde proběhla místní premiéra zastávky Challengeru Freeride World Tour. V místních libových podmínkách se utkali rideři toužící se probojovat do Freeride World Tour 2025 a bylo se teda, na co koukat!

Dejte si Live stream z X OVER RIDE 2024 na Kaprunu!

Zpříjemněte si ráno živým vysíláním z prosluněného Kaprunu, kde právě probíhá X OVER RIDE 2024 aneb 4* FWT Challenger, který slouží jako kvalda do Freeride World Tour 2025 a bude se zde rozhodovat, kdo si stoupne příští rok na starověku těchto legendárních závodů! Konec závodu je plánovaný kolem 11:00.

Zúčastněte se "Woodstocku snowboardingu" Longboard Classic 2024!

Letos se již po dvacátépáté uskuteční legendární akce Longboard Classic, které se přezdívá Woodstock snowboardingu. Vyrazte na místo dění do Stuben am Arlberg a poznejte to na vlastní kůži!