Šárka Pančochová "nahoře a dole"

To to letí. Skoro jako by to bylo včera, kdy se mladá drzá holka na Dolní Moravě cpala ve frontě na kicker dopředu, aby sázela jeden trik za druhým. A právě tam narazila na Jožina Toufara, team managera Flow a Nugget, který jí během následujících let svými trenérskými dovednostmi dovedl až tam, kde je Šárka Pančochová teď. Díky obrovskému talentu se tahle dvacetiletá rodačka z Uherského Brodu dostala rychle mezi společnost nejlepších světových snowboardistek, získala sponzoring od firem Flow, Volcom, Red Bull, Spy a stala se členkou jejich international týmů. 

Šárka má za sebou spoustu úspěchů, ale potkala jí brzy i odvrácená stránka profesionálního sportu - zranění. Loni na jaře si přetrhala přední křížový vaz v koleni, což pro ní znamenalo stop na několik měsíců. Rekonvalescenci po operaci ale vůbec nepodcenila a díky dvěma druhým místům na velkých akcích (O’Neill Evolution v Davosu a FIS Mistrovství světa v La Molině) se v lednu zase rychle dostala zpátky na vrchol. Na konci ledna jsme všichni Šárce drželi palce při jejím druhém startu na amerických X Games v Aspenu, kde si ale bohužel v u-​rampě po ošklivě vypadajícím pádu zlomila klíční kost. 

A nejen o tom, co Šárka zažívala posledních několik měsíců, je tenhle rozhovor: 

Šárko, ty máš hroznou smůlu. Celý léto ses zotavovala ze zranění kolene a teď tohle... Řekni, co se ti přesně stalo a jak dlouho se budeš dávat zase do kupy?
No tak zas taková smůla to není, zlomená klíční kost, mám v ní šroub, ale není to zranění na extra dlouho. Tak čtyři týdny a koncem února bych chtěla letět do Států jezdit zatáčky v prašanu a něco nafotit.

Když se ještě vrátíme ke zranění kolene, nebylo toho v českých médiích moc řečeno... Můžeš ještě popsat jak se ti to stalo a jak zněla diagnóza?
Tak stalo se mi to v Mammothu na Chicken Jamu a nebudete tomu věřit, ale natáčela jsem Jamie (Anderson - pozn. FRed.) při její finalové jízdě, přelítla jsem dopad a moc nedávala pozor. Ze začátku jsem o tom ani nevěděla, jenom mě píchlo v koleni. Pak jsem si ho párkrát vyhodila a bylo jasno. Doma jsem jela na magnetickou rezonanci a diagnóza byla přetržený křížový vaz.

Celý léto jsi strávila ve speciální Red Bull klinice. Myslim, že nejenom mě by hodně zajímaly nějaký bližší informace. Kde to je, jak to tam probíhá atd. Můžeš nám to trochu popsat?
Je to speciální centrum pro Red Bull sportovce, jmenuje se to Red Bull Diagnostic and Training Center. Mají tam všechny možné mašiny na posilování a dostala jsem svého trenéra, který mi každý den napsal tréningový plán plus ještě fyzioterapeuta a psychologa. Bydlela jsem v Fuschlu, což je město kousek od toho střediska a každý den jsem makala tak šest hodin v posilce a při fyzioterapii. Brali mi krev z ucha, aby věděli jakou zátěž můžu mít při zvedání činek a na rotopedu... no prostě profi přístup. Je to super místo, hodně jsem se tam naučila jak trénovat a jiné zajímavé věci.

Když ses konečně z toho zranění kolene dostala, jakej byl tvůj návrat na prkno a následně do závodního kolotoče? Bylo to hodně těžký?
Byla jsem docela překvapená, myslela jsem si, že mi to moc nepůjde a že budu rybařit, ale nějak mi to zrovna šlo... Sice jsem musela pomalu a postupně abych to ze začátku moc nenamáhala, ale šlo to celkem samo. V Brecku jsem se trochu rozjezdila a pak jsem zase začala trénovat nové triky. Závodění je vždycky náročné, není moc času na odpočinek a obzvlášť leden je dost našlapaný. Snažila jsem se to moc nepřehánět.

Být snowboardový profík je určitě dream job, ale co je na něm z tvého pohledu nejnáročnější? Kdy býváš nejztahanější?
Nejvic utahaná bývám v lednu, kdy je nejvic závodů, každý týden jeden. A přelety z jednoho kontinentu na druhý jsou taky dost náročné. Jedna z nejtěžších věcí je říct "ne" když jsem utahaná a mám jít točit nebo fotit. Vždycky chci být produktivní a nejvíc jezdit, ale když jsem unavená, je větší šance zranění, tak se to teď snažém limitovat a nezranit se, i když to tak moc nevypadá. Haha :-) 

Snažíš si po několika sezonách v kolotoči světového snowboardingu vůj program akcí a povinností předem dobře naplánovat? Nebo jedeš freestyle?
Teď na tom začínám pracovat s Jožinem (Toufarem - pozn. FRed.) a Martinem (Černíkem - pozn. FRed.) připravíme plán na další sezonu a všechno pěkně promyslíme tak, abych nezávodila moc a taky mohla točit a být produktivní v magazínech. Víc trénovat, abych byla jistá v závodních tricích a všechno vyhrála (smích).

Nemělas pocit, že po tvym rychlym vzestupu, kdy ses dostala mezi top riderky na světě sledované ve všech předních světových médiích, tě najednou po zranění některý lidi začli odepisovat? Pocejtila jsi takový to sportovní “nahoře-​dole”..?
Vůbec, z každého svého zranění si beru poučení a myslím, že mě to i vic motivovalo být ještě lepší než předtím a víc makat. Taková kritika, že už jsem odepsaná, mě moc nezajímá, důležité je jak se cítím já a jak moc si jdu za svým cílem. Nic neočekávám a prostě jezdím co to dá a dokud mě to baví, což je nejdůležitější.

Určitě to byl potom velkej pocit zadostiučinění, když jsi v Davosu v lednu na O’Neill Evolution přebírala šek za druhý místo, co?
Byl to super pocit, byla jsem ráda obzvlášť po tom zranění a taky díky Jožinovi, který tam se mnou byl, pomáhal mi, točil mě a vybírali jsme spolu nejlepší jízdu pro ten slopestyle setup. A vydařilo se to. 

Bylo by pro tebe ideální mít při sobě na velkých závodech právě Jožina? Diskutujete o taktice?
Rozhodně plánuju pracovat s Jožinem a Martinem příští sezónu ještě víc a dát tomu nějaký směr. Dost mi pomáhá, když je někdo se mnou na startu, natáčí mě a plánuje se mnou jízdu. Určitě bych chtěla mít Jožina nebo Martina příští rok na X Games a všech velkých závodech.

Davos, pak MS ve Španělsku, dvakrát druhé místo, čekala jsi, že to dopadne takhle dobře?
No trochu jsem něco tušila, ale jistá jsem si nebyla. Ty podmínky ve Špáňu byly fakt bída, taky jsem byla hodně unavená a dva dny před tím závodem jsem hodila hroznou skobu v rampě. Byl to stejný pád jako na X Games, kde jsem si pak zlomila tu klíční kost, takže jsem byla celá dobitá a unavená. Ale nějak jsem to prostě jela na jistotu a padlo to tam.

Bylas už vůbec někdy před tím jezdit ve Španělsku?
Byla jsem v La Molině dva roky zpátky v březnu, bylo taky vedro a žádná sláva to nebyla. A pak ještě v Andoře s One Life a to taky pršelo dva týdny. Haha, ale byla to sranda.

Na BEO bylo vidět, jak velký posun zase holčičí snowboarding udělal. Jaká byla úroveň v La Molině?
Bylo tam pár holek co jezdí tour jako Enni (Rukajärvi - pozn. FRed.), Shelly (Gotlieb - pozn. FRed.) a spousta jiných. Ale ten park byl fakt v dost špatném stavu, tak se tam nedalo nic moc vymýšlet, spíš všichni jeli hodně na jistotu.

O samotném závodu ve Špáňu moc zpráv nemáme, takže jak to vlastně celý proběhlo? Jak vypadala tvá nejlepší jízda?
Byly tam asi čtyři raily, quarter pipe a tři skoky. Foukalo, takže nám odložili kvaldu na další den, kdy bylo počasí super a aspoň jsem měla jeden den odpočinku k dobru. Dvě kvalifikační jízdy a dvě finálové...  Moje nejlepší jízda byla shreďáro na jibech a kikry switch backside 180, backside 360 a na třetim to původně měla být frontside 720, ale ten kikr neměl žádný kik, tak jsem tam vyfreestylovala frontside 540. :-)

V La Molině se jel poprvé slopestyle pod hlavičkou FIS, bylo nějak poznat, že se jedná o premiéru?
Nic zajímavého jsem tam teda neviděla. Jenom, že kluci jeli slopestyle mezi tím, co zrušili slalom kvůli větru, tak to byl teda fakt slávy kopec. Horis byl zrovna v prvním heatu, tak jsem ho fakt litovala. Ale přežil, takže jsme to pak pěkně oslavili v Barceloně.

Co říkáš na to, že by měl být slopestyle olympijským sportem?
Já jsem nadšená, poslední dobou jezdím dost rampu, ale pořád jsem o dost lepší ve slopestylu. Bylo by to super.

Jaký je tvůj názor na to, že se kvalifikace na Olympiádu jede pouze pod FIS a nijak nejsou zohledněný výsledky ze závodů TTR?
Bohužel je to tak, protože FIS a Olympijský výbor mají dlouholeté konexe, i když je TTR mnohem prestižnější. Myslím, že TTR nikdy nebude kvalda na Olympiádu, to by FIS nikdy nedovolil.

V čem je z tvého pohledu největší rozdíl mezi závody FIS a TTR?
FIS nebere ohled na jezdce, jenom na televizi. TTR je v tomhle mnohem ohleduplnější...  Třeba riders meetingy kvůli všemu a taky když je mega hnusně, tak se to nesnaží odjet za každou cenu jako třeba FIS. Proto všichni rideři radši jezdí TTR než FIS.

Jak osobně vnímáš vztah mezi FIS a TTR?
Jako já radši jezdím TTR, je to větší pohoda, ale nevím jak to maj oni mezi sebou... Nějak mě to ani moc nezajímá, abych řekla pravdu.

Máte kvůli tomu, že jste v reprezentaci, nějakou povinnost jezdit závody FIS, nebo máte svobodu rozhodování?
Úplnou povinnost nemám, ale jeden nebo dva FIS závody za rok je dobrý zajet, aby byli všichni spokojení.

Je blbý se ptát zrovna teď, kdy tě trápí jiný zranění... Ale co koleno, drží?
Koleno je dobrý, jak říkám makala jsem a hodně posilovala, abych mohla jezdit co nejdřív a naplno. Pořád si ale ještě musím dávat pozor a být opatrná, úplně by to mělo být zahojené do jednoho roku.

Používaš ortézu?
Ortézu nepoužívám. Je lepší pořádně makat a posilovat a pak ortézu nepotřebuješ. To mi řekl můj doktor, tak se toho držím.

X Games - druhá pozvánka do Aspenu a podruhý jsi nemohla pořádně jezdit. To je k naštvání, ne?
Třikrát, i s European X Games ve Francii. Tam jsem se dostala do finále, a pak jsem si narazila nárt tak, že jsem nemohla ani chodit a nejela finále. Je to pech, ale budu to muset prolomit teď v Tignes a pořádně to tam poslat!

Jak jsi spokojená se svými sponzory, probíhaj nějaký změny nebo se něco chystá? Flow, Volcom, Red Bull, Spy - všechno v cajku?
Žádný změny neprobíhaj, podepsala jsem nový super kontrakt s Volcomem a všichni ostatní sponzoři jsou super a spokojení. Takže teď už se těším na jaro, na trénování nových tríčků, focení a točení.

Mimojiné jsi od letoška studentkou Univerzity Palackého v Olomouci. Na jaký obor ses dala? A stihla si vůbec do školy už dojít?
Studuju management sportu a trenérství. Sem tam se tam stavím zeptat co a jak, zrovna příští týden tam mám cestu. Ale moc to nestíham, jsem pořád pryč. Když mi nic není, tak jsem doma tak týden přes sezonu. Snad po její konci budu mít víc času.

S holkama máte povedenou partičku, říkáte si One Life. Kdo všechno je její součástí a co si za tim vlastně mámě představit, samozřejmě kromě toho, že jste dobrý kámošky? :-)
Je super mít partu holek, se kterýma můžu cestovat přes sezonu a spolehnout se na ně ve všem. Jsme taková hippie partička, snažíme se inspirovat lidi, aby brali ohled na životní prostředí a jedli zdravě. Nejlepší bude, když se podíváte na Thisisonelife.com, to jsou naše internetové stránky, kde najdete všechny podrobnosti. 

Řikalas, že chceš letos víc natáčet. Můžeme se těšit na nějaký video, kde budeš mít záběry nebo dokonce celej párt?
Už se na tom pracuje. Flow bude mít video a taky točíme s One Life epizody pro Snowboarder magazín, každou druhou středu vychází jedna. Letos už nepojedu žádný závod, jenom european X Games v Tignes a Roxy Chicken Jam na Mammothu, a do té doby budu natáčet a trénovat nové triky. Takže budu mít spoustu času. Nejvíc se na to těším. 

Nemyslíš, že je škoda, že na největším českém závodu Quiksilver Snowjam neni ženská kategorie? Osobně myslim, že by to byla velká show a super zážitek tě zase jednou vidět před domácím obecenstvem...
Jo mluvila jsem o tom s Martinem a abych řekla pravdu, tak nevím, jestli bych měla vůbec čas přijet. V té době jsou závody jako US open a euro X Games. Ale určitě se brzo přijedu do Čech zase podívat.

A co Spring Sessions, přijedeš letos?
Když zrovna nic nebudu mít, tak bych ráda přijela a možná bych vzala s sebou i nějaké kámošky udělat pořádnou show :-)

Nestejská se ti občas po domově?
Jsem doma všude. Jak jsem říkala, mám super partičku, se kterou cestuju a tím je to všechno jednodušší, ale domů se vždycky těším. Pořídili jsme si domů kočku a je nejvíc vtipná, každý den si s ní hraju.

Trochu bulváru, hehe... Jak to máš s klukama? Dá se vůbec něco vážnějšího stíhat?
Hele dávám tomu volný průběh. Stejně nějak nemám moc času. Ale nikdy nevíš, třeba zrovna zítra někoho zajímavého potkám :-)

Co tě čeká v nejbližší době? Kdy myslíš, že budeš ready?
Za týden letím do Ameriky nebo do Kanady s One Life. Ještě není kvůli podmínkám úplně jistý kam přesně, ale bude to sranda, v tom je jasno. Pro mě ale žádnej hrot, jenom zatáčky v prašanu a pózy... haha... a taky hraní na buben a jóga. Nejvíc se těším. Potom jedu místo US Open točit s Cheryl Maas do Jackson Hole. Takže teď budu mít tři týdny prašan, už se nemůžu dočkat!

Šárko díky moc za super rozhovor a hodně štěstí a především - už žádný zranění!