Rozhovor:
Se Zemičem o filmu That's Alaska Man!

Freeride.cz » Snowboard » Články » Se Zemičem o filmu That's Alaska Man!

Na konci loňské sezóny se partička českých snowboarders s freeridovým lyžařem Robinem Kaletou vypravila na Aljašku. Z celého tripu vznikl dokument natočený Martinem Vrbickým z Fullface Productions, který bude mít zanedlouho premiéru. My jsme si ohledně tohodle výletu vyzpovídali jednoho z účastníků Aleše Zemana aka Zemiče.

Po roce se skupina českých freeriderů znovu vydala do mekky freeridingu - na Aljašku. Tým tvořili snowboardisti Filip Paseka, Aleš "Zemič" Zeman, Martin Lucuk a lyžař Robin Kaleta. Za kameru se postavil Martin "Vrbič" Vrbický, za hledáček fotoaparátu pak Vítek Ludvík. S podporou firem Millet, Hudy sport a Red Bull kluci využívali skútry, helinu, kempovali na ledovcích a šlapali, aby byli ve správný čas na správných místech a zachytili ty nejkrásnější sjezdy. Počasí jim bohužel moc nepřálo, ale přesto se jim na Aljašce podařily natočit zajímavé záběry a hodně toho zažít.

Celý film "That's Alaska Man" bude premiérově ke shlédnutí už v pátek 4. listopadu v rámci akce Ultim8 Freeski Night v pražském kině Bio Oko (veškeré info najdete TADY). Předtím vám ale ještě postupně přineseme několik zajímavých videí, které s jejich výletem a freeridingem souvisejí. na www.redbull.cz/thatsalaska najdete všechny reporty a aktuality.

Partička na cestě do Thompson Passu - Viťa, Vrbič, Fidel, Robin, Zemič, Mates a v pozadí jeden z prvních větších kopečků do hor - První den a lehoučký výšlap - Fidel - Občas vykopat skútr dá pořádně zabrat ;-)

Teď už ale pojďme na rozhovor se starým pardálem Alešem Zemičem, kterému nikdo neřekne jinak než Zemič:

Čus Zemič, nápad na to jet na Aljašku má asi každej kdo trochu jezdí, ale v 99% případů zůstane jen u snů. Jak dlouho jsi plánoval tuhle cestu, co tě k tomu vlastně přivedlo a jak probíhaly přípravy?
Nazdárek, no tak jak říkáš, každý, pro koho prašan znamená něco víc než koulovačku :), tak ať už je to na snb, lyžích nebo na lopatě nebo sáních :) a baví ho jezdit nejen po pláních, ale i prudších žlebech, mezi skálami atd., tak má pravděpodobně sen si zajezdit na pořádných horách, jako je Aljaška. Tím tedy nechci v žádném případě říct, že v Alpách nebo jinde nejsou pořádné hory (!), ale přecijen AK je si myslím tak trošku mekka freeridingu. Co se týče plánování výletu, tak už jsme nad tím přemýšleli nějakou delší dobu, ale zhruba rok dva zpět jsme už byli přesvědčení, že výlet co nejdříve uskutečníme. Díky hlavně Robinovi, který tam byl rok před tím, a Víťovi, který už tam byl nejednou, jsme veškeré nápady dali dohromady, propočítali kolik to bude cca stát, sehnali nějaké sponzory a jupíjej výlet mohl začít. Přípravy nijak extra neprobíhaly. Snažili jsme se pouze co nejvíce za zimu najezdit, našlapat, zalozit, ať jsme aspoň trošku fyzicky ready, pobrali nějaké nové rady od Robina co se týče lavin, bezpečnosti, zdravovědy atd., podle plánu nachystali výbavu no a to ostatní jsme věděli, že přijde na místě... Nebo jsme spíš tušili :-)

Příprava před šlapáním po ledovci - Hike - Hmmm…. No comment - Hike

S kym ses nakonec na AK vypravil?
Od počátku jsme plánovali, že pojedem Fidel, já a Robin. Nakonec k nám přibyl ještě Mates, za foťák Víťa a za kameru Vrbič.

Popiš nám cestu a cíl, kam jste měli namířeno.
Cesta byla víceméně jasná. Praha, Amsterdam, Minneapolis a konečná Anchorage. Tam jsme si zapůjčili již zarezervovaný obytňák, sehnali skútr a vozík, nakoupili jídlo a něco ještě z chybějící výbavy a vyrazili rovnou do Thompson Passu, kde byla jakoby naše základna...

Dojezd po ledovci zpět na základnu - Zemič - Heli drop off - Mates, Fidel, Zemič - Fidel a první heli pojezd - Hike žlebem - Zemič, Mates

AK je dost nevyzpytatelná co se týče počasí, což jste sakra poznali. Řekni nám k tomu něco víc.
Nevyzpytatelná? Ne vůbec, v pohodě, ježdění v plavečkách, výřivka, doutníček, šáňo :-). Ani to raději nechci vzpomínat, řekl bych, že jsme si to jak se říká lidově dost vyžrali. První týden nám i docela oskar svítil, ale bohužel těsně před naším příjezdem byla v Thompson Passu třídenní větrná bouře, která hory a prašan na nich hodně vyfoukala, takže jsme jen jezdili tam, kde jsme se dostali na skútru nebo vyšlápli. Zhruba po tom jednom týdnu jsme jeli do městečka Valdez doplnit zásoby, ale také se trošku umýt a zkulturnit ;). Zrovna tam probíhalo zahájení akce Tailgate Alaska, takže jsme se byli špetku uvolnit v baru, kde zahájení začínalo, a jak už to tak někdy bývá, dali si decentně do trumpety pár štamprlek na tak očekávané sněžení a dobré pojezdy a polítání (hlavně teda na zdraví :-). Těžko říct, jestli jsme to zapili málo anebo naopak hodně (to spíš), ale od toho večera nám v podstatě sněžilo celou dobu, a když ne, tak bylo přinejmenším zamračeno, vítr a difuze, takže paráda! Dřeš se někde tři hodiny na sněžnicích a pak místo parádního pojezdu jedeš jak posr... Občas se udělalo na cca 2-3 hodinky okno, ale to bylo tak akorát na to se někde dostat anebo vzlítnout a když už se mělo jet dolů, tak jak když luskneš prstem, vše bylo v pr... prostě v prdeli! A takhle vypadalo počasí až do konce :-(.

Přístav v městečku Valdez - Vydra Mates - Robin a Seth Morrison - Dojezd z hor do údolí - Fidel

Ty jsi zarytej freerider, máš naježdíno v prašanu hodně, ale hádám jenom v Alpách. Alpy a AK, to jsou nebe a dudy, co? Jaký jsou hlavní rozdíly?
Já? Zarytej? Tak ne asi! :-) Neee, vůbec ne, něco málo naježděného mám, ale že bych byl nějakeeeej zaryteeeej freerider :-), tak to si nemyslím. AK je prostě něco jiného, to každopádně. Jednak typem prašanu, který je jiný než v Evropě (i po větším sněžení můžeš jít v podstatě druhý den jezdit), ale taky tvarem a sklonem hor (prudké relativně dlouhé žleby, pláně atd.), šlapáním po ledovcích navázáni na lanech, jiná kultura, bivakování ve stanech, autech, iglú, ježdění na skútrech (doporučuji zvláště při Tailgate akci), no a hlavněeee, heliboarding! Krásné polety nad štíty hor, přistávání helinou na převisech, kdy vám třetina lyžin vrtulníku trčí z převisu do vzduchu, prostě adroš, luxus, paráda!!!

Co se ti na AK líbilo nejvíc?
Pivo ALASKAN :-). Alaska mě oslovila celkově, jednak atmosférou, ježděním, bivakováním, lítáááníííím, ale taky dobrou partou, což si myslím, že je docela základ pro to, aby si člověk výlety užíval, i když mu zrovna počasí třeba nepřeje haha... (základ, jak přežít ponorku! :-).

Fidel - Mléčná jízda, téměř na denním pořádku - Zemič - Mates a dojezd z heli - Fidel a lajna žlebíkem, opět trošku mléčná dráha... - Zemič, Fidel, Mates a guide z Air Force "D Double"

Jak dlouho jste na AK byli a kolik dní z toho jste mohli jezdit?
Na AK jsme byli celkově necelý měsíc a v Thompson Passu myslim něco málo přes tři týdny. Jezdit jsme mohli skoro každý den, ale jak říkám, občas to bylo ježdění z nouze a jen proto, abychom neseděli v obytňáku a neotvírali Alaskan za Alaskanem :-).

Tvůj největší zážitek?
Bylo jich hodně, ať už od crashů na skútru (jsem rád, že jsem ok) nebo parádních prašanových pojezdů, tak určitě jeden z největších zážitků bylo lítání helinou. I když jsme toho nepolítali tolik a taky ne hory, které jsme měli v plánu, tak byl pro mne například poslední let velký zážitek. Po přistání na cca 5m převisu jsme vystoupili z heli a díky guideovi, který měl u sebe lano a byl víc než dost vstřícný, se slanili z převisu přes skalky dolů do žlebů, které jsme měli jen pro sebe a které se normálně nejezdí (odpaněno! :-).

Heli pick up - Heli drop off - Fidel a panorama - Víťa a Robin v iglú apartmánu - Iglú pub

Kolik tě takovej výlet stál pěnez, jestli to můžeš prozradit?
V poho, asi dvakrát jsme udělali banku a tak nějak to vyšlo no (drahé pivo a rum :-). Tak když to tak nějak v rychlosti spočítám, letenka cca 21tis, pronájem obytky díky Robinovi, který vyřídil docela parádní slevu, tak cca 130 dolců/1 den (obytka pro 6 lidí, takže čím více lidí, tím méně peněz), jídlo a pití těžko říct tak z hlavy :-), skútr stál cca 2400 baků, vozík jsme měli půjčený za férových 100 baků, lítání stojí jak u které společnosti cca 850 dolců/1 den nebo cca 450 dolců půlden. Díky sponzorům Red Bull, Millet a Hudy sport a dalším pomocníkům Honkytonk.cz, Dakine, Nugget, Salebra... jsme ušetřili docela dost na výbavě, na fotografovi a kameramanovi a možná ještě dalších drobnostech, takže nás to vyšlo hádám celkově plus mínus autobus... ranec :-)