Break a leg trip po německých wakeparcích

#1 stop: Turncable
Plán byl takový, že nejdřív pojedeme do nejvzdálenějšího Turncablu a postupně budem přejíždět do ostatních parků a opět se přibližovat k Praze. Do Turncablu jsme dorazili v neděli už za tmy lehce po půlnoci. O to hezčí jsme měli probuzení: dva 6tisloupé vleky, jeden levotočivý a druhý pravotočivý. Oba dva vleky jsou nabušené jak klasickými překážkami, tak i těmi náročnějšími. Mezi naše oblíbené patřily: lochneska zvaná moby dick, batmobil (dva přilehlé kickery s výskokem na trubku) a nebo třeba postbox (kombinace funboxu a úzké slidky). 

Nechyběl zde ani 2.0 System, kde byl nainstalován kicker a pussybox. Turncable je jeden z mála parků, kde se smí oficiálně kempovat. Takže za noc jsme tam nechali 40 euro (2 auta, 1 stan, 5 lidí). Zázemí bylo luxusní – kromě wc, sprch a převlíkáren nechyběla ani restaurace, kde po celý den skvěle vařili a to za přijatelné ceny. Ráno jsme dali kafe, míchaná vajíčka, přes oběd špagety a večer třeba schnitzel. Turncable se nám líbil určitě nejvíc a proto jsme tam zůstali dva dny. Krom toho zde byla i největší podívaná i co se lokálních riders týká.

Celodenní jízdné: 39 euro
Otevírací doba: 12 hod – dle světla a počasí
Wifi: ano slabá
Km z Prahy: 447km
http://www.turncable.de

#2 stop: GuFi, Gundelfingen
Po dvou dnech ježdění jsme se ve středu ráno již lehce vyčerpaní přesunuli do dalšího parku, který jsme měli v plánu obhlídnout – Gundelfingen. Park se nacházel pouze půl hodiny cesty od Turncablu, takže jsme tam byli cobydup. GuFi byl park cílený hlavně na začátečníky a hlavně na lyžaře. Když jsme se postavili na molo do řady, zjistili jsme, že jsme v parku jediní wejkaři a zároveň jediní jezdci, co na sobě nemají červené vesty. Alespoň jsme mohli konstatovat, že jsme nejlepší rideři na vleku! Na parku bylo vidět, že je starší. Lano bylo proklatě nízko a lyžaři nám ho ještě parádně rozhoupávali. Překážky byly oproti Turncablu směšné, některé se po přejetí i převracely. Navíc vzhledem k tomu, že jsme byli jediní, kdo na ně jezdil, nedělali jsme nic jiného, než že jsme je ostříkávali. My jsme si ale den zkazit nenechali a krátili si ho natáčením různých sranda videí na vodě i mimo vodu a odpočinkem. Další pecka přišla, když jsme si objednali jídlo. U tuňákové bagety za sedm euro jsme polemizovali nad tím, jestli je to tuňák, kuře nebo myš. Tento park byl rozhodně ze všech tří nejhorší, v životě bychom tam už nejeli a ještě tentýž den jsme si sbalili našich pár švestek a uháněli rychle pryč směr Wake&Groove.

Celodenní jízdné: 34 euro
Otevírací doba: 13 hod – 19 hod
Wifi: ne
Km od Prahy: 449km
www.wasserski-gundelfingen.de

#3 stop: Wake & Groove
Do Wake & Groove jsme dorazili ve středu večer, asi po hodině a půl cesty. Večer jsme pogrilovali a šli brzo spát, abychom měli síly na další den. Zde jsme si koupili pouze dvě hoďky ježdění, protože už opravdu nebylo příliš sil a někteří z nás už trpěli klasickou bolestí loktů. Byl zde jeden 5tisloupý vlek, dva 2.0 Systémy a možnost jezdit za lodí (i když my jsme žádnou neviděli, takže nejspíš na objednávku). Vlek i zázemí byly na luxusní úrovni.

Novinkou pro nás třeba byl gumový náramek s čipem, který jsme museli před každým startem přiložit a operátorovi se ukázala naše fotka. Z překážek se nám nejvíce líbila 20metrová pussyna a obří lámaná trubka, na kterou se dalo naskakovat z přilehlého kickeru. Lano vleku bylo hodně vysoko a tak se kluci nebáli odpálit i nějaký ten air trick. Zázemí super, ale ve srovnání s ostatními vleky, byl tento rozhodně nejdražší – jak jízdné, tak i jídlo.

Celodenní jízdné: 41 euro
Otevírací doba: 12 – 20.30 hod
Wifi: ne
Km od Prahy: 321km
www.wakeandgroove.de

Jak náš trip vypadal, se můžeš podívat i v následujícím videjku.

Více fotek z tripu již brzo na našem facebooku.

Aktéři: Louka, Týna, Zéma, Prouzič, Tráva