„Globální oswellování“

Pomalu ale jistě končící zima na severní polokouli letos přinesla rekordní množství macatých vln. Zdá se ovšem, že se nejedná o žádnou náhodu. Před pár týdny jsme z ničeho nic narazili na článek popisující teplotní anomálii v severním Atlantiku. Po prostudování výzkumu oceánologů jsme si dali dohromady dvě a dvě a uvědomili si, že množství silných swellů zřejmě opravdu nemusí být náhoda. Přišlo nám to celkem zajímavý, tak jsme se rozhodli sepsat pár vět a pro lepší pochopení souvislostí doplnili několik základních meteorologických a oceánografických pojmů a samozřejmě i obrázky a fotky. Jelikož dění v oceánech ovlivňuje podnebí a počasí celé planety a tím pádem i všech lidí, tak si myslíme, že tenhle úryvek by mohl zajímat nejen surfery a vodníky.

Na přelomu ledna a února jistě mnozí v médiích zaznamenali informace o bouři Doris formující se v severním Atlantiku a přibližující se k Evropě. Ničivé následky této dívčiny nakonec byly značně, ačkoliv ne úplně utlumeny silnou tlakovou výší, která se tou dobou nacházela nad pevninskou Evropou a mezi NE surfaři tak postupně upadla v zapomnění.
Ovšem mezi příznivci a vyznavači surfingu tomu bylo přesně naopak. Samotné oko bouře dosáhlo v nekritičtějším momentu tlaku pouhých 932 mb (93,2kPa) a byly rozdmýchány obrovské vlny, které následně putovaly několik tisíc kilometrů všemi směry. Do jižnějších lokalit jakými jsou Portugalsko, MarokoKanárské ostrovy dorazily již pouze vlny bez průvodního větru (primární swell) a profesionální lovci vln byli na cestě ze všech koutů světa, aby tyto giganty zdolali.

Pokud se ovšem podíváme do kalendáře několik let nazpět, tak je jasné, že vlny podobných rozměrů jsou touto dobou celkem běžné. Každý, kdo žije u oceánu v Anglii, Francii, Portugalsku, Španělsku, atd., tak vám řekne: „No tak určitě, v zimě tu jsou vlny jak kráva“. Je zřejmé, že díky náklonu zemské osy je severní polokoule naší planety v zimě odkloněna od slunce a tudíž zdejší podnebí podléhá divočejším výkyvům počasí. Nicméně aby swell v poctivých rozměrech doputoval až ke Kanárům a jižnímu Maroku, tak je zapotřebí opravdu výrazné průvodní bouře. No a právě tyto se dle meteorologů v posledních letech zintenzivňují a jejich počet v průběhu zimních měsíců přibývá. Kromě Doris bylo totiž v severním Atlantiku během ledna a února 2017 několik dalších bouří, které sice rozvlnily oceán o trochu méně, ale i tak velmi poctivě. Nedostaly ovšem svoje konkrétní jméno, a proto nebyly mediálně tak profláklé.

I ta Doris to vlastně měla s pojmenováním nahnuté. Například Francouzi jí pojmenovali „Marcel“, v Německu „Thomas“, mezi surfaři byla díky velikosti vln nazývána „All-​time“ a nakonec právě Britové jí dali nejcitovanější jméno „Doris“. Původně ovšem žádné mít neměla.

Jak padla zmínka o zvyšující se četnosti a intenzitě severo Atlantských bouří, tak to pro nás vodníky má jeden jediný, ale o to významnější důsledek: macatějších zimních swellů by mělo u pobřeží Evropy, Maroka, Azor a Kanárských ostrovů přibývat!

Takováto obecná příjemná informace by možná někomu stačila, ale jelikož jsme zvídavci, tak se pojďme mrknout na atmosférické a hydrologické jevy, které to mají na svědomí. Pro lepší pochopení souvislostí je na místě vymezit si několik základních pojmů. 

Slovo „bouře“ (angl. „storm“) asi nikomu nepřijde nikterak ohromující, protože ho používáme celkem běžně. Velmi často ovšem také špatně. Bouře jako taková má svoji přesně vymezenou definici. Jedná se o soubor atmosférických jevů, které jsou vázány na hlubokou cyklónu neboli tlakovou níži vznikající v oblasti severního Atlantiku. Tlaková níže se pozná tak, že na synoptických mapách jsou izobary zhuštěné a alespoň jedna je uzavřená. Jedná se o oblast se sníženým tlakem vzduchu, zatímco tlak mimo tuto oblast je vyšší. Na rozhraní teplého a studeného vzduchu (v týlu cyklóny) se tvoří studená fronta. Ta na svém čele prudce vytlačuje teplý vzduch vzhůru a jako důsledek vznikají zmíněné atmosférické jevy. Mezi ty hlavní patří silné větry přesahující stupeň vichřice (10 bft a více = 89km/​h +) a mohutné bouřkové oblačnosti s intenzivními srážkami. Právě silný vítr je motorem k rozhoupání vodní hladiny a rozeslání vln i na několik tisíc kilometrů dlouhou pouť. Ty buď zcela ztratí původní energii a na otevřeném oceánu zaniknou, nebo ještě předtím dorazí k pobřeží a vyčkávajícího šťastlivce dovezou až na pláž. 

O něco atraktivnějším slovem je hurikán. Jde stejně jako u bouře o hlubokou tlakovou níži (tropická cyklóna), která ovšem běžně dosahuje ještě nižšího tlaku kolem 920 mb. Proto se někdy můžeme setkat s nadpisem nebo úryvkem textu, kdy je bouře označována za hurikán nebo přesněji, že svým nízkým tlakem dosahuje hodnot hurikánu. Hlavním rozdílem však je, že hurikány se tvoří v subtropickém pásmu Atlantského oceánu. Tedy: bouře (tlaková níže) = severní Atlantik X hurikán (tlaková níže) = subtropické pásmo Atlantiku. V jiných částech světa je tropická cyklóna známa pod názvy například Tajfun, Wili-​Wili, Cyklon a další. Hurikány nejčastěji vznikají koncem léta.

THURMAN, H. – TRUJILLO, A.: překlad: PETRUSEK, A.: Oceánografie, Brno, Computer press 2005, 479 str., ISBN 9788025103531 

OVERLAND, J. – WANG, M.: Recent extreme arctic temperatures are due to a split polar vortex, National oceanic and atmospheric administration 2016, citace 15. 03. 2017, dostupné na: https://docs.lib.noaa.gov/noaa_documents/IR_articles/Overland.pdf

WSL: Europes nameless storm sends xxl goods to the canaries, World surf league 2017, citace 20. 02. 2017, dostupné na: http://www.worldsurfleague.com/posts/238955/europes-nameless-storm-sends-xxl-goods-to-the-canaries

ZPRÁVY: Bouře žene teplý vzduch na severní pól. Kde bývá minus třicet, je nad nulou., idnes.cz 2017, citováno 05. 03. 2017, dostupné na: http://zpravy.idnes.cz/tlakova-nize-atlantik-boure-severni-pol-teplota-nula-tani-ledovcu-severni-ledovy-ocean-g5o-/zahranicni.aspx?c=A170208_114610_zahranicni_fer

Další zajímavé články

Zimní trénink na surf v Čechách

Letos jsem byla po dlouhé době většinu zimy v Čechách. Důvodů bylo hned několik, ale dost velkou roli hrál ten, že v Portugalsku nemáme topení. Tedy jasně že alespoň přímotopy, ale ty jednak nevytopí nic moc a druhak mají docela spotřebu €€€. Zkrátka nabídka šumavského mama-hotelu s krbem, vyhlídkami na pěknou zimu plnou prašanu a českou bandičku nakonec zvítězila. Ale jak v zimě úplně nevypadnout ze surfingu i když nejbližší oceán je tisíc kilometrů od vás a ještě skoro v ledu?

Že už žádnej kemp nepotřebuješ? Tak právě ty by ses měl přihlásit!

Přesně tak, tenhle kemp není pro každýho. Právě v tom je unikátní, protože je zaměřenej na ty nejcorovější, nejoddaněšjí český surfový srdcaře. V každým z nás je obrovskej potenciál, kterej stačí jenom odemknout. Přidej se k nám na Advanced Surf Camp na Bali od 1.-11. dubna!

Morocco: The high cost of low living

Rozhodli jsem se tady v tomhle článku nevypisovat, jaká turistická destinace nás v Maroku uchvátila, kde dělaj nejlepší kafe, kde nejlíp vařej, a jaký jsou nejlepší hotely. Spíš bychom chtěli jen tak ve zkratce porefovat o tom, jak na nás Maroko zapůsobilo, co bysme doporučili si vzít s sebou a co naopak zásadně nedoporučujeme. Ono vlastně psát o něčem, kde byla snad už půlka republiky, a ta druhá, co tam nebyla, se tam chystá, by bylo trochu trapný. Máme z cesty napsaných pár poznámek, ke kterým se ve zkratce vyjádříme.