Stodola Klasick Wheels přežila další surfovej mejdan

Partička ze Surfcamp.cz minulej pátek vyšvihla legendární mejdan ve stylu devadesátek. Znovu se tak potvrdilo, že český surfaři si umí užívat života i mimo oceán.

Obyčejná stodola není úplně ideálním místem pro pořádání mejdanu. To ale neplatí pro holešovickou klasick(ou) stodolu, kde se už pár let prolínají komunity milovníků rychlejch kol a oleje a oceánskejch snílků. Páteční mejdan ve stylu dob, kdy růžový boardshortky s délkou těsně pod nádobíčko surfaře byly cool, připravila partička kolem Surfcamp.cz , aby tím zakončila další úspěšnou letní sezónu.

Na mejdan jsem šel s přesvědčením, že nepozřu ani kapku alkoholu a že půjdu ve 12 do pelechu. V momentě, kdy jsem otevřel vrata, jsem se smířil s tím, že scénář páteční noci bude vypadat úplně jinak. Po krátkým úvodu a poděkování kemperům a teamu se programu ujal jeden ze členů Surfcamp party - Mára Fischer, alias českej Jack Johnson. I přes menší technické potíže nakonec dokázal vpálit do srdcí přítomnejch surfařek známý i vlastní originální kytarový riffy (pokud chcete, aby Mára zahrál i na vašem mejdanu, pište jeho manažerce @michaelaveliskova ). 

Hudební kulisu si následně vzal pod křídla Petr Pouzar aka DJ Pouziboy, aby připomněl nesmrtelný pecky, který spousta z nás poprvý slyšela ještě v postýlce. V soutěži o SURFR ceny čekal na každého surfaře v teamu podezřele děravej neoprén a díky bohatý tombole neodešel skoro nikdo s prázdnou - kdo nic nevyhrál, odnesl si určitě pořádnou vopici.

Nechyběl ani stagedive kombinovanej s opileckým takeoffem.

Z taktických důvodů jsem vzal do zaječích už kolem druhé hodiny, což byl moment, kdy se mejdan teprve rozjížděl. I když stodola žila až do ranních hodin, je důležitý zmínit, že surfový mejdany nejsou primárně o tom, kolik piv a panáků naklopíte, nebo kolik písniček vydržíte non-stop trsat. Je to především možnost, jak na jednom místě potkat téměř celou komunitu. Pozdravit starý kámoše, ale i poznat nováčky, který ty barely, airy, kaťáky a spotchecky teprve čekají. Muzika, pivo, kámoši...už jen ty vlny (a slunce!) chybí.

Tak zas za rok, nebo u oceánu!

napsal

Jakub Michna
Další články autora

Další zajímavé články

Vybudovala surf školu od nuly, dvakrát. Rozhovor s Pavlou Trejbalovou

Letos na podzim jsem se zúčastnil surf lekcí s pro coachem v portugalském městečku proslulém produkcí supertrubek a sardinek. Na lekci dorazila i sympatická blondýna Pavla. Po pár vlnách jsem zjistil, že mluvíme stejnou řečí, a že dokonce i skvěle surfuje. Pavla se k oceánu přestěhovala již před 8 lety, aby si založila surfhouse s vlastní surf školou. V rozhovoru se dozvíte, jaký trable nese podnikání v surfový branži v zemi, jako je Portugalsko. Peniche je možná ráj pro surfaře, ale peklo pro majitele surf škol. A nezapomeňte! Zanedbání surfový výuky může zanechat doživotní traumata, nebo ještě hůř, zlozvyky v technice surfování.

S Jakubem na vlnách Ep. 11 - Martin Smékal

Vítejte u 11. epizody podcastu S Jakubem na vlnách, nejnepravidelnějšího pořadu (nejen) pro serfový závisláky. Hostem je filmař Martin Smékal, autor českých surf dokumentů Choose your wave a No Wave Back. Martin právě teď připravuje další film o českých surfařích s názvem Between Fjords. Dokument o dvou bratrech z Beskyd, kteří to doma zabalili a vyrazili na Island extrahovat adrenalin z hor a vln. Smyslem projektu není zachytit pouze surfing a skialpy v extrémních podmínkách panenské přírody. O čem to přesně bude, vám Martin prozradí v následující hodince.

Aceh - odlehlý poklad Indonésie

Na začátku roku, po vánocích, oslavách nového roku s živým koncertem PSH v Indonésii a zkrátka všeho toho šrumu dnes už poměrně rušného Bali, bylo na čase vycestovat na chvíli pryč. Bohužel už jsem asi ztracený případ, a tak každé místo kam vyrážím, musí obsahovat kombinaci surfování + nevšední lokality. Chvíli jsem přemýšlel, že procestuji střední část Filipín, oblast Baler. Nakonec ale padl nápad vyrazit na Sumatru.