Nikita camp 2010
02.3.2010
V posledním lednovém týdnu roku 2010 proběhl ve francouzském středisku Vars další ročník NIKITA snb a freeski campu, jehož mediální partnerem byl Freeride.cz/Girls a časopis Lime. Díky čemuž na našich stránkách najdete report jedné z kemperek Káti Vaisové a fotogalerii Michala Oškrkaného.
Týdenní akce určené výhradně „girls who ride“ se zúčastnilo sedmnáct snowboardistek a dvě freeski lyžařky. O koučing se postaraly ostřílené riderky Nikita teamu.
Alpské středisko Vars nás hned první den uvítalo azúrem, které až na jednodenní výjimku vydrželo celý týden. Největší radost nám ale udělal vymazlený snowpark, kde si přišli na své opravdu všichni. Milovnice poletů zajásaly nad kickery rozdělenými do několika úrovní podle obtížnosti. Místní shapeři tu připravili malé skoky pro úplné začátečníky, jumpy pro pokročilejší jezdce i našláplé big airy v profi části parku, které jen při pohledu z lanovky vyvolávaly u slabších povah žaludeční nevolnost. Zapřísahlé jibberky zase nejvíc ocenily dva luxusní jibparky. Ty opět nabízely kvalitní poježděníčko jak těm, co si s bedýnkami ještě úplně nepotykali, tak i protřelým railovým mazákům.
Hned v úvodu kempu se holky rozdělily do menších skupinek a v čele s teamovými riderkami se rozjely objevovat okolní kopce. Nejdřív samozřejmě proběhlo nezbytné „odladění“ základních chyb v jízdě - všelijakých protirotací a podobných průšvihů. A pak jsme začaly trénovat olliečka a první skoky. Kempu se kromě zkušenějších riderek zúčastnily i začátečnice, které pod vedením koučky Hanky pilovaly hlavně oblouky a techniku jízdy.
Druhý den se Bódi a Jáji skupinka vrhla do snowparku na jumpy, ostatní se rozhodli pokořit překážky v jibparku. To se dařilo skvěle! Na široké bedně holky s přehledem vracely 50-50 grindy a padaly i první boardslidy, přestože to bylo pro velkou část kemperek první setkání s jibbem.
Další dny pak příjemně plynuly v úplném klídku a pohodičce. Úroveň triků se zvyšovala, holky si troufaly na větší skoky, některé začínaly dávat stoosmdesátky a v jibparku už taky obrousily skoro všechny překážky od lámaných beden po duhu. Prostě vše, co jim přišlo pod skluznici. Lyžařky taky nezůstávaly pozadu, třistašedesátky točily jak divé a na jibu předváděly neuvěřitelnosti.
Do našeho dívčího klubu se přece jen propašovalo i pár zástupců opačného pohlaví. Jejich tváře nám po většinu času zůstávaly skryty za hledáčky kamer a objektivy foťáků, kterými kluci zaznamenávali naše pojezdy a triky. Díky pečlivé dokumentaci našich výkonů jsme měly při videokoučinku kromě nutného ponaučení z vlastních chyb i o zábavu postaráno.
Celá naše partička se po ježdění scházela v místním báru, kde se o naši pohodu starali lokální diktátoři v čele s shaperem Vars parku. Tady probíhal každodenní videokaučing, k naší velké radosti obvykle doprovázený fanděním „barových povalečů“ z širokého okolí.
Místní „shapers crew“ patří velký dík za to, že nám pro tyto účely ochotně propůjčili prostory v baru. Jejich vstřícnosti samozřejmě dost napomohlo, že si tak na celý týden večer co večer zajistili přítomnost minimálně dvaceti holek. Kromě videokaučingu vždy probíhalo vyhlášení riderky dne a předání dárečků za progres. Hodnotilo se, když některá z holek dokázala překonat sama sebe a posunula svoje ježdění za hranici, na kterou si předtím netroufla. Nemusím asi dodávat, že velká část video-koučingů plynule přešla v parádní kalbu. Hlavně na úterní oslavu Markétiných narozenin asi budou všichni ještě dlouho vzpomínat.
Poslední den se jely kemperské závody, začínaly jsme ráno na kickeru a odpoledne se přesunuly do jibparku na naši oblíbenou širokou bednu. Všechny holky ze sebe vydaly maximum, některé se hodně rozeskákaly a i na jibu padaly parádičky jako FS boardslide od Báry nebo krásny stylový noselide od Jany. Celkovou vítězkou jak z jibu tak ze skoku se stala Ráďa, která si odvezla zbrusu novou SNB bundu od NIKITY. Večer pak koučky vyhlásily vítěze a všechny jezdkyně, aby to nikomu nebylo líto. Jelikož všechny holky předvedly velký progress, byly odměněny super dárky od Nikity. Respekt patří hlavně všem holkám, které se na začátku týdne teprve učily krájet oblouky a na konci si s přehledem troufly do snowparku a zúčastnily se závodů.
Nebyl by to ale pořádný snowboardový kemp, aby se z něj neodjíždělo bez nějakých těch boulí, naraženin a do fialova vymalovaných zadků. Bohužel jsme se neobešli ani bez nepříjemnějších zranění. V druhé půlce týdne si kaučka Klárka při natáčení videa na big airu zrakvila rameno. Ani bolestivé zranění jí neubralo nic z její dobré nálady a hned druhý den i s rukou v gipsu zaujala čestné místo u skoku ve snowparku a kaučovala všechny holky, které projížděly kolem. Další smolný pád pak proběhl jak jinak, než poslední jízdu v poslední den, kemperka Terka se s Alpami rozloučila s pohmožděným zápěstím. Ale holt i pády ke snowboardingu neodmyslitelně patří a prostě platí, že kdo chce diktovat, musí i trochu riskovat.
Shrnuto a podtrženo, byla to skvělá akce a dík patří samozřejmě nejlepší partičce kemperek, která se tu sešla, našim úžasným organizátorkám a kaučkám Jáje, Bódě, Léně, Báře, Hance a Klárce, které se ze všech sil snažily dát nám nejvíc, co mohly a v neposlední řadě i klukům, kteří nás natáčeli a fotili a neváhali poradit a pomoct, kdykoliv bylo potřeba.
Bylo to super, tak zase za rok čau!
KEEP RIDING!
