Femme fatale: Michaela "Mimi" Malina

Jak ses dostala k freestyle windsurfingu?
Dlouho jsem jezdila olympijskou třídu Mistral One Design (MOD) a jednoho dne jsem potřebovala změnu. Freestyle se mi už dlouho líbil, a tak bylo rozhodnuto. Jednou jsem to vyzkoušela, a pak už jsem si na MOD nikdy nestoupla. 

Jak je složité se prosadit v takové disciplíně, když pocházíš z Česka, kde nevládnou ideální podmínky.
Hodně těžké. Bohužel jsem se nenarodila v úplně ideálním světě pro windsurfing, ale i tak se snažím dělat maximum, i když vím, že je pořád hodně lidí, kteří se „uměli narodit“, jezdí od malička a tím pádem jsou třeba i o kus přede mnou. Na druhou stranu černoši z Karibiku by se taky chtěli jednou podívat do Prahy, protože je už bílé pláže a azurové moře nudí. 

Čeho bys chtěla ve freestylu dosáhnout?
Momentálně se věnuju více vlnám než freestylu, takže spíše vidím svou budoucnost tam. Každopádně mým snem je jezdit windsurfing pořád se stejnou láskou a co nejdéle to půjde, jelikož si zatím neumím představit, že bych musela jednou bez toho žít.

Co proto děláš?
Jezdím, jezdím, jezdím! Go full-​power or go home! 

Kolík dní z roku jsi na cestách?
Snažím se být na vodě, co nejvíc to jde, i když mi plány teď trochu kříží škola. Ale jinak se doma příliš neohřeju. Sotva se odněkud vrátím, tak už se zase točím na kramfleku. Když mi čas přeje, jsem pryč přes šest měsíců ročně.

Jaký je tvůj oblíbený spot a proč?
Těch spotů je víc, každý má v sobě jiné kouzlo, ale mým druhým domovem se stal už před pěti lety Cape Town, kde jsou skvělé podmínky pro freestyle, wave i pro surfing. Letos jsem si moc oblíbila taky kanárský ostrov Fuerteventura a samozřejmě k mým oblíbeným patří i home-​spot Nechra, kde si vždycky, když vítr přeje, moc ráda zajezdím. 

Jak ti pomáhají tví sponzoři?
Jednoduše řečeno, bez sponzorů by to nešlo a já jim moc děkuju za to, že můžu dělat to, co dělám. 

Co je na pohybu na otevřené vodě nebezpečné?
Spousta věcí. Na to, aby si člověk jezdil sám na volném moři, musí mít už zmáknutou teorii větru a musí se umět vrátit zpět na břeh, aby ho to neodfouklo tam, kam nechce. Ve vlnách zas musí mít člověk hodně naježdíno, aby věděl, jak se zachovat, když ho taková „kráska“ zabalí. Určitě je potřeba nic ze začátku neuspěchat a pomalinku zkoušet nové a nové věci, se kterými přicházejí nové zkušenosti, díky nimž si pak člověk troufne zas něco víc. 

Vím, že ses v Jihoafrické republice při windsurfingu setkala ve vodě se žralokem. Co ti v té chvíli letělo hlavou?
Upřímně, už jsem zažila i lepší setkání! Hodně zvláštní pocit, na jednu stranu dostane člověk logicky strach, ale nesmí zpanikařit. Přeci jen „oni“ jsou tam doma, a my jim jezdíme po domácí půdě. Podle toho bychom se měli přizpůsobit a pořád si checkovat, jestli jim třeba zrovna „nepřekážíme“. 

Jaké rady, bys dala slečně, která by chtěla začít windsurfovat?
Měla by si najít dobrého instruktora nebo windsurf. školu, kde jsou zkušenní instruktoři, kteří ví jak na to. Rozhodně s nimi bude učení rychlejší, účinnější a zábavnější. Jinak to chce sílu, trpělivost a chuť jezdit! 

Co je podle tebe na freestyle windsurfingu nejtěžší?
Za nejtěžší považuju ve freestylu začátek. Říká se, že skočit první trik je vždycky nejtěžší a může to trvat strašně dlouho. Je důležitý tohle překonat a neztratit chuť. Pak už si člověk najde svůj styl, má otestované, co mu nejvíce sedí a už to jde skoro samo. 

A nejhezčí?
Nemůžu říct, že je něco na windsurfingu nejhezčí. Těch momentů je strašně moc a se zkušenostma ještě přibývají. Já osobně miluju jízdu s bandičkou skvělých lidí. Ať už s mým bráchou, s mým klukem nebo kámošema, kdy si to všichni užíváme na max a máme z toho radost. Jedno kdy a kde, jedno jestli wave či freestyle, ale musí nám to sednout. Pak, když se vratíme po dlouhém dni ježdění zpět na pláž, tak si vyprávíme dojmy, smějeme se, dáváme pivko a těšíme se na další session.

Pohybuješ se především v prostředí, kde mají převahu kluci. Jaké výhody nebo nevýhody to má?
Vždycky říkám, že kluci jsou výborní kámoši a je to tak. Ochotně poradí, ukáží a pomůžou. S holkama tohle na vodě moc nefunguje a spíš je mezi nimi cítit rivalita, i když samozřejmě se taky pár vyjímek najde. Na druhou stranu musí být holka mezi hejnem takových chlapů trochu flegmatik a občas „přivřít uši" nad nejrůznějšími poznámkami na něžné pohlaví.

Je lepší chodit s windsurferem, surfařem nebo kiterem? Nebo na tom vůbec nezáleží?
Já myslím, že to je ve finále úplně jedno, oni jsou HOT všichni, ale já osobně se budu držet těch windsurfařů a surfařů, protože kiting mě zatím nechytil.

Jaké vlastnosti na klucích obdivuješ?
Líbí se mi na nich odvaha, se kterou se do všeho pouštějí. Mně například vždycky chvilku trvá, než se naplno pustím do zkoušení nového triku, mám v sobě přeci jen jakýsi pud sebezáchovy, který mě občas trochu brzdí. 

Propadáš občas nákupní horečce? Co si nejraději pořizuješ?
Jasně! Pořád jsem jenom holka a občas taky potřebuju sladit boty s kabelkou. A to jsou právě dvě věci, které si pořizuju asi nejradši. Mimo to mám ráda i kvalitní kosmetiku a ráda pořizuju i dárečky pro milované lidi, které mám kolem sebe.

Studuješ novinařinu a PR komunikaci. Co bys v budoucnosti chtěla dělat?
Zatím nemám jasnou vizi. Určitě bych se chtěla věnovat PR, ale až postupem času uvidím, kde přesně se rozhodnu zaparkovat. Bavilo by mě PR kolem extrémních sportů anebo práce v reklamní agentuře. Je to momentálně dost populární zálěžitost, takže možností je více, což je jedině plus.

Dá se windsurfovat celý život?
I přestože je to fyzicky hodně náročný sport, už kolem mě několikrát na vodě profrčeli aj starší surfaři a užívali si to úplně stejně jako my. Respect a moc jim to přeju. Takže odpověď: Určitě se dá, chce to jen chuť a trochu motivace!

A myslíš, že to bude platit i pro tebe?
Já pevně doufám, že mě právě ta chuť a motivace nikdy neopustí, a že mi zdravíčko bude sloužit tak, abych si to na vodě užívala stejně jako doteď! Sem tam mě bolí záda nebo se objeví modřina, ale to jsou malý věci!