5 surfových biografií, které byste si měli přečíst

Miluju surfing. A všechno kolem něj. Každopádně mé krásné období strávené na pobřežích různých kontinentů a zemí je asi definitivně za mnou. Usazen v zemi české, stále jsem lačný informací, novinek, příběhů a samozřejmě sem tam i nějakého toho surf tripu. 

V dnešní době jakýchkoliv rychlých informací na dosah ruky, Instagramů, streamů, FB postů a jiných informačních kanálů zůstává klasická kniha v pozadí. Přesto asi žádné jiné médium nedokáže tak podrobně, živě vykreslit atmosféru a popsat děj – navíc od nás vyžaduje mnohem více pozornosti a představivosti.
Začalo to na Novém Zélandu, kdy se mi díky mému surfujícímu spolubydlícímu do ruky dostala první surfová kniha, kterou jsem z nudy otevřel…. a v úžasu přes víkend přečetl. Od té doby jsem nastřádal malou knihovničku titulů ze surfového prostředí a rád bych vám je představil. O napětí, dobrodružství, neuvěřitelné životní příběhy a historky nouze nebude.

Všechny knihy jsou v angličtině, ale až na pár výjimek jsou lehce čtivé. Samozřejmě základní znalost surfové terminologie je výhodou a mít po ruce slovník na případné rozšíření slovní zásoby taky není na škodu. Naprostou většinu jsem koupil normálně na Amazonu, kolikrát z druhé ruky a za pár euro. Elektronicky jdou také sehnat téměř všechny.

V češtině, co vím, vyšla kniha jediná. Jmenuje se SURF, napsal ji Petr Babič a samozřejmě jsem si ji koupil, ale hned po přečtení někde ztratil. Nicméně pro skalní klidně, ale jinak je to nezáživné, informativní, podávané stylem zeměpisu na základce (pozn. red.: a někdy bohužel i s faktickými chybami). Ale respekt za to, že někdo v takové době vůbec měl snahu něco takového vydat.
V první části bych tedy rád představil knihy biografické a začal zrovna tou, která to u mě celé nastartovala.

MP the life of Michael Peterson
Kellyho a John Johna známe všichni. O Michaelu Petersenovi ví asi málokdo. Přesto je to osobnost surfingu, ke které vzhlíží snad všichni novodobí nejlepší surfaři.

Tento neskutečně talentovaný surfař naprosto zásadním způsobem definoval surfing jako takový v 70. letech na Gold Coastu, Austrálii a posléze celosvětově. Asi nejznámějším filmem, kde ho můžete vidět surfovat je absolutní klasika Morning Of The Earth, kde jsou mimochodem jedny z prvních záběrů z Uluwatu a defakto tento film nastartoval na tomto ostrově masový turismus.
Bohužel se u něj časem vyvinula paranoidní schizofrenie, která postupně eskalovala až eMPího přivedla na samé dno. Velkou roli také hrály drogy, zejména halucinogeny, v té době populární. Po zádech vám bude běhat mráz při popisu jeho stavů, kdy se na svém singlefinu „ukrýval“ v 15-​sekundových barelech na pláži Kirra před lidmi a svými démony. Historky, kdy při surfových závodech svým největším konkurentům namazal surfy máslem aby ho nemohli porazit jsou fakt úlet.

Vypráví také o dalších velkých osobnostech z té doby, na které jsem zase narazil v dalších knihách a filmech). Například jeho největší kámoš Wayne „Rabbit“ Bartholomew, Mark Richards a další. Jejich objevování zimních sezón na Havaji, nejlepších vln a konflikty s místními surfaři je jen jednou z mnoha kapitol celé knihy. V neposlední řadě si přijdou na své všichni fanoušci štýlového power surfingu, singlefinů, obřích hár, přísných knírů a rock ´n ´rollu. Pro mě naprosto zásadní dílo.
(LINK na knihu)

Occy: The Rise and Fall and Rise of Mark Occhilupo
Přeskočíme do let 90. a na scéně září další australská hvězda z Gold Coastu – Mark „Occy“ Occhilupo. Raketový start tohoto „zázraku“ ho vynesl do nebes, aby posléze spadl, stejně jako MP, nejníž, co to jde. Stejný koktejl – chlast, drogy, deprese, přejídání. Zázračným způsobem se po čase probral a znovu naskočil do World Tour, kterou hned v roce 1999 vyhrál. Tento člověk se pravidelně potkával v lineupu např. s Kelly Slaterem a dalšími. Jeho další přezdívka „Raging Bull“ (Zuřivý býk) odkazovala na neskutečnou sílu jeho power carvů a bottom turnů – tentokrát už však na short boardech. 

Nezaměnitelným stylem diktoval tempo a styl na vlnách jako pro něj stvořených – Bell´s Beach (AUS) a hlavně Jeffrey´s Bay (ZAF) – tedy pravými rychlými Point Breaky s dlouhými stěnami. Styl vyprávění je často dost vtipný a je vidět, že si Occy dovede ze sebe dělat srandu i v případě relativně vážných situacích. Opět špičkový příběh jedné velké, dodnes aktivní, legendy.
(LINK na knihu)

Kelly Slater: Pipe Dreams
Kellyho asi netřeba představovat. Surfová superstar, influencer, příležitostný herec i celebrita. Obchodník (vlastní značka oblečení Outerknown), vynálezce momentálně asi nejlpšího wavepoolu (umělé vlny). Špičkový golfista. Ekologický aktivista. Propagátor ultimátně zdravého životního stylu. Asi jediný surfař, kterého budou znát i tví kamarádi a rodiče. Americký surfový „Jágr“.

Na druhou stranu člověk, který pochází z Floridy, kde jsou vlny malé a slabé. Který se i přesto dokázal vypracovat a dosáhnout statusu – a to je můj osobní názor – nejúspěšnějšího a nejlepšího sportovce planety. Možná troufalé, ale znáte jiného sportovce, který se pyšní 11 (!!!) tituly světového šampiona? A zároveň nejmladšího i nejstaršího světového šampiona? To vše v rok trvající celosvětové tour v obrovské konkurenci mladých a dravých surfařů? 

I když je kniha už celkem stará (12 let) a v jejím vydání byl mistr pouze šestinásobný, je to určitě jeden z nejpoutavějších osobních příběhů a povinná četba každého surfového fanouška. Je velmi čtivá a výborně napsaná a těžko popisovat jednotlivé pasáže, to si opravdu vychutnejte sami.
Vzhledem k tomu, že konec aktivní surfové kariéry tohoto supermana se blíží, myslím, že další díl jeho biografie na sebe nenechá dlouho čekat…
(LINK na knihu)

Kelly Slater: For the love
Druhá kniha o Kellym. Tentokrát velkoformátová, designová, plná nádherných fotografií. Spíše než o komplexní vyprávění jde o jednotlivé útržky z různých období Kellyho života vztahující se k jednotlivým fotkám. Kelly je známý svým perfekcionismem a tato kniha je toho důkazem. Přečetl jsem ji snad za 2 dny.
(LINK na knihu)

BRA BOY: Richie „Vas“ Vaculik
Na závěr do třetice další Australan. Asi nejméně známý, ale možná nám nejbližší. Jeho otec totiž emigroval do Austrálie z České republiky, ze Znojma.
Možná jste zaregistrovali termín Bra Boys, možná jste viděli kontroverzní dokument (pokud ne, zkuste TADY). Maroubra, problémová část Sydney, kde odjakživa žily „socky“. Drogy, alkohol, násilí – to vše byla každodenní rutina. Ale zároveň i krásná pláž se super vlnama, kde se samozřejmě vyprofilovala skupinka místních surfařů, kteří si začali říkat Bra Boys hlavně kolem bratrů Abbertonových. Samozřejmě to nebyla žádná ořezávátka ani andílci, pro což však měli vysvětlení. Je to jedna ze scén z dokumentů, která mi utkvěla v paměti, když tam řešili všechny ty bitky, drogy atd. Koby Abberton si položil otázku a hned si na ni odpověděl: „So how do you fight heavy shit? With heavy shit!“

Jestli je to banda blbců nebo trošku drsnějších správňáků nechám na vás. Každopádně výčet jejich „výkonů“ je určitě hodný pozornosti. Ať už surfing breaku „Ours“, který je tak nebezpečný, že i Kelly Slater, když ho pozvali, tak tam odmítl jezdit, že prý už je to za hranicí, kterou není ochoten překročit (proto „Ours“ – „Naše“). Nebo pravidelné sessions v Tasmánii na „Shipsterns“ – vlně, která je definicí čisté hrůzy. To samé na breaku „Cyclops“, který je několik kilometrů od pobřeží a kde se to hemží žraloky. Myslím Koby se poraní o finu a krvácí do moře a na otázku, jestli by to neměli zabalit kvůli žralokům odpoví něco ve stylu „Nasrat. Při takových (skvělých) podmínkách?“.

No a jedním z Bra Boys je také Richie „Vas“ Vaculik. Ultra blázen, špičkový surfař, opravdový surfový „hellman“. Na druhou stranu i obrovský bavič, extrovert, který nikdy nešel pro drink a ránu daleko. V dokumentu má dva velké momenty – když mu na „Ours“ propíchne surf díru do krku a on se tomu směje na kameru a pak když na „Shipsterns“ sjede obří mutant-​vlnu s dvoumetrovým zeleným nafukovacím krokodýlem ☺.

Při popisu jeho života se budete smát jak nikdy. Anebo taky trnout hrůzou. Obojího je v knize dostatek. Postupem času transformuje svou agresi do kariéry v MMA, kde dodnes působí.
Příběh je to možná nejobyčejnější, ale opět převelice zábavný a po zhlédnutí dokumentu rozhodně doporučuji přečíst i knihu.
(LINK na knihu)

Doufám, že jsem někoho z vás tímto článkem inspiroval nebo navnadil. Pokud budete mít nějaké jiné tipy, budu rád za sdílení.
V dalších dílu bych se zaměřil na klasickou prózu /​ cestopisy.
Užívejte léto ☺!