Blog Anne-Flore Marxer: Trip do Kootenays Mountains
28.1.2010
Trochu šílená Švýcarka s duší světoběžníka a snílka, který si jen tak nenechá něco líbit, opět bloguje o svých zážitcích.
Kootenays patří mezi má nejoblíbenější místa na světě, protože se tu dá parádně prášit. A vůbec! Ta atmosféra tam! Zkrátka parádní místo, lidé i terény. Pokaždé, když se sem dostanu, je to tu samej pudr a slunce! Takže je jasný, že nový rok jsem nemohla začít lépe než ve středisku Retallack, kde jsem strávila týden s Billabong – Oakley partou: Marie-France Roy, Grete a Jenny Jones.
Oblast Retallack leží ve středu Britské Kolumbie. Jsou tu prudké lesnaté svahy, prašanové polštáře, útesy a hromady sněhu kamkoliv se podíváte. Použití „kočičí“ rolby je ten nejlepší způsob, jak se topit v pudru a užít si každou jízdu. Už jsem jezdila v téhle oblasti, ale nikdy ne na téhle straně. Když jsme přijížděly, trochu jsem se bála, protože u silnice leželo málo sněhu, ale jakmile jsme zahnuli směr Rettalack, všude ležely jen tuny bílé hmoty.
Po našem příjezdu prvních pár dní sněžilo, takže jsme měly možnost najít nadýchané sněhové polštáře na stromech a hned po tom jsme mohly rovnou mrknout na záznamy z ježdění. Bylo nás poměrně dost, i tak si každý našel svůj šredovací spot. Řidič „naší kočky“ se jmenoval Carl řečený též Gnarl (angl. suk – pozn. red.) . Jednoho dne po ježdění nám ve sněhu rozdělal oheň, což pro nás byl dost neobvyklý zážitek, ale o to krásnější.
Carl byl prostě úžasný! On je prostě král všech topičů, navíc pro nás vždycky měl nějaké to povzbuzující slůvko. Jeho povzbuzování bylo většinou slyšet od vrcholu útesu až na druhou stranu údolí. Během našich posledních jízd nás nikdy nezapomněl zásobovat „silným palivem“ v podobě šnapsu. Byla to docela legrace, jet na rolbě a sledovat celou cestu z korby… Občas v lehce podnapilém stavu. Fakt legrace!
Tenhle výlet byla čistě holčičí akce a jako vždy to byla velká sranda. Tancovaly jsme a zpívaly na korbě, napodobovaly mečení koz… Nooo, to jsme prostě my!
Když přestalo sněžit, vysvitla obloha bez jediného mráčku. A tak jsme se opět vrhly do prašanu, dropovaly jsme, co se dalo a užívaly si neskutečný pow-pow-pow-powder. Po večerech nám Carl četl báseň, kterou sepsal během dne. A ty byly den ode dne zábavnější! Přitom se v těchto básních nebál zmínit o našich blbostech nebo o tok, jakým „neholčičím“ způsobem jsem “chodila na toaletu”... bylo to skvělé! Nepublikovatelné, ale zálohováné pro další generace. Kromě básnění jsme po večerech hrály ping-pong, šarády nebo chodily plavat!
Holky, jste prostě skvělý a díky za super týden!
Mé díky taky patří Oakley a Billabong, protože bez nich by se takový výlet nepodařil uskutečnit! A nakonec, díky resortu Retallack, že nám umožnil zažít veškerou tu legraci!
Anne-Flore






