Czech DIY Surf project aneb Zlatý český ručičky

Do schránky nám nedávno přistál vskutku zajímavej DIY projekt. Petr Mojžíšek nám zaslal skvělý videjko a fotky, na kterých uvidíte, "Jak se staví sen" aka shaping vlastního surfboardu. Víc už vám toho sdělí sám Petr, enjoy!

Všichni co někdy zkusili surfing mi určitě dají za pravdu, že je to těžce návyková záležitost. Možná ani nejde tolik o ten surfing jako o to všechno příjemné kolem.Já měl štěstí to zkusit poprvé v roce 2010 v Hossegoru, hned jsem tomu propadl, pohodička, pláže, vlny, krásné holky a večerní  kalby, to všechno umocněné úžasným pocitem z „ježdění“. Okamžitě jsem věděl, že chci znovu. 

Došlo mi, že s dvoutýdeníma surftripama jednou za rok moc vln nepochytám. Objevila se  možnost jet na Erasmus a tak jsme s kámošem vyjeli na půlroku do portugalského Aveira, městečko kousek od oceánu. Po příjezdu jsem koupil svoje první prkno (Ericeira 7‘4“ x21“ x 2 3/​4“) a na půlroku jsem žil jak v pohádce. Ve škole jsme studovali design, takže to bylo víceméně v pohodě. Zmiňuju to proto, že jeden z mých  učitelů designu byl zároveň shaper, docela jsem si s ním rozuměl a když jsem zjistil ,že dělá prkna, dost jsem se o to zajímal a vstřebával od něho veškeré možné info. Tam bych viděl asi první impuls k tomu vytvořit si vlastní prkno.

Uběhlo pár let a přišel čas řešit diplomku. Sehnal jsem si téma ve firmě, která se zabývá výrobou kompozitových hokejových čepelí. Firma má vymazlenou dílnu a pan majitel je velice vstřícný člověk. Zrovna v té době jsem si dělal doma nějaké skicy a 3Dčka vlastního návrhu surfu a snil o tom že bych si ho jednou vyrobil. Zeptal jsem se teda pana majitele, jestli je možné že bych si u něj na dílně prkno vyrobil, nějak jsem mu popsal jak to bude zhruba probíhat a on beze slov souhlasil.

Je to tak, že práce na surfu, zvlášť teda když ho děláte poprvé je dost zdlouhavý proces, než všechno vypukne je potřeba splašit dost informací o tom co se jak dělá, sehnat šablony , pokoumat materiály atd. , všechno je v palcích, takže je potřeba přepočítávat. První co jsem řešil bylo jaký tvar prkna chci, vzhledem k tomu že mi vyhovovalo prkno Ericeira co jsem měl v Aveiru, tak jsem se rozhodl  koncepčně pro něco podobného. Chtěl jsem funboarda, na kterém se sveze kdekdo a přitom bude lehoučký jak jen to půjde, takže jsem šel do balsového jádra a rozměru 7‘4“ x 22“ x 2  3/​8“.

Ve zkratce to probíhalo tak, že první jsem vyrobil jádro, na to pak nalepil polystyrenové kvádry, podle šablon pak polystyren ořízl odporovou řezačkou (autonabíječka a kytarová struna) . Tímto jsem se dopracoval k základnímu tvaru, ten se pak hobluje a brousí, když to člověk dělá poprvé tak docela dlouho trvá. Po broušení se laminuje první spodní strana jednou, pak horní a ještě jednou horní s přesahem ( tzv. cutlap.) tím vznikne taková ta hezká odsazená linka od kraje prkna. Po zalaminování se už jen lakuje čistým epoxidem (tzv. hotcoat) a brousí jemnýma šmirglama pod vodou. Poslední jsem osadil finboxy a leashplug. Po odpoledních a nocích to trvalo 5 měsíců a než bylo vše hotovo.

Nemohl jsem se dočkat až to vyzkouším. Vyjeli jsme s partou na trip do Francie a Španělska, zezačátku vlny nic moc, ale což o to, surf fungoval! První chvilka ve vodě, na Centrálu v Hossegoru a já jedu, na té svojí kocábce, byl to skvělý pocit! Později se to s vlnama zlepšilo a v Zarautz jsem vyzkoušel že prkno snese bez problému i větší vlny. Takže konec dobrý, všechno dobré ne? Aloha!

Video/​foto/​text: Petr Mojžíšek