Jana Honnerová

Ne, že by za skateboardingem zavřela dveře, ale jako jedna z mála slečen se rozhodla v roce 2008 vstoupit do svazku manželského. A jak už to tak bývá, o chvilku později se jí  v listopadu narodil syn Míša. Letos v červenci pak přišel na svět druhý potomek, malá Monička. Jak sama ale říká, občas se jde podívat na závody, sem tam si pustí nějaký edit, ale nyní je pro ní na prvním místě rodina. 

Ahoj Jani, tak především gratuluji k malé Moničce, a řekni mi, jak se cítíš čerstvě po porodu? Probíhalo to lépe než u Míši?
Díky, porod byl určitě jednodušší, rychlejší, ale i tak jsem celkem zdrchaná. :-D Těším se, až budu zase úplně fit. Ale je fajn si po několika měsících moct lehnout na břicho, vidět si na ... nohy a netahat s sebou batoh. I když teď nosím dvě malé mlékárny. 

Jak to vidíš s budoucností potomků? Skate?
Nechci ani jednomu z nich určovat co dělat a nedělat, chceme aby děti mely nějaký pohybový základ, což bych viděla na atletiku, a pak se uvidí, co je bude bavit. Tyhle otázky dostávám ze dvou stran, manžel hraje rugby... :-D Ale třeba bude Míša hrát rugby a Monča skejtovat. 

Co pozice 29 leté maminky?
Já na to uklízení moc nejsem, dělám jen základní věci, abychom se netopili v bordelu a to celkem zvládat jde. Nejsem vůbec matka co musí mít všechno nablýskané a vyžehlené (Míša teď nedávno viděl u tchýně žehličku a říkal: "co to je? to jsi si přivezla?") a ani nejsem extra mateřský typ.

Ha ha. A co celkově věci kolem tebe?
Mám se moc hezky, školu pořád ještě válčím, mám ještě dva roky na to, abych napsala dizertačku, publikovala článek a ukončila studium, státnice už mám hotové. Rodina je skvělá, manžel je vyloženě k nezaplacení! 

Co tvé zájmy? Stále skateboarding nebo jsi to už za něco vyměnila?
Skejt je pro mě pořád fajn, relax, ale teď jsem nejezdila 9 měsíců a ještě určitě šestinedělí nebudu, pak se zase budu občasně projíždět, ale přeci jen na to není ten čas jako při škole a bez dětí. Takže je to pro mě spíš víkendové odreagování. Ale našla jsem si jinou věc - vyrábím šperky z fima, a dá se říct, že to už přerostlo od "pouze koníček" k "sem tam práce" :-D Takže mě teď čeká zařídit si živnost a podobné blbiny. Ale baví mě to fakt hodně, srovnatelné jako kdysi skejt, jen je na to s dětmi mnohem víc času, je to takové "kids-​friendlyL. A dá se říct, že to je teď moje práce, před Míšou jsem byla studentka a prakticky jsem nikdy do práce nechodila. Když samozřejmě nepočítám brigádky. Kdo chce, tak se může kouknout jak blbnu TADY. 

Jak v zimě? Jezdíš na snowboardu?
Jo jo, taky, ale prostě zase je to pro mě stejné - tuhle zimu nic, a v těch dalších se beztak na hory dostanu jen sporadycky... 

Sleduješ stále skateboardovou scénu?
Zas tak strašně moc to nesleduju, přeci jen je pro mě přijatelnější se tomu vyhýbat když jezdit nemůžu :-D. Jinak by to bylo zbytečné psychické sebetýrání. Ale velkou radost mi udělalo, že Austen Seaholm vyhrál Mystic, tomu klukovi to přeju. 

Austen zabil hrozně! Pojďme ale na holky. Věřím že stále sleduješ, tak jaký máš na ně názor, ty jako zkušená, už se na to můžeš s odstupem času podívat a porovnat...
S holkama je to asi pořád dost stejný, pořád stejný jména, podobný triky. Mně se líbí jak jezdí Leticia Buffoni, prostě lítací styl. Když umíš pořádný ollie, je to lepší než dělat technický věci na zemi... 

A u nás? Taky jen pořád ty samý jména. Jen mě u holek štve, že nechtěj vypadat jak holky... Chtělo by to aspoň trochu toho "holčičího" do ježdění vnést. A tím myslím hlavně vzhled! Vůbec se mi nelibí, když se skate holky snaží vypadat co nejhůř a co nejvíc jak kluci. Jinak za posledních pár let vidím celkově ve skejtu spíš úpadek než vzestup - míň lidí, míň závodů... 

Boží názor! Co tvůj poslední contest Jani?
Tuším, že to byl Beroun asi 2011? Je to možný? ale doufám, že ještě není úplně úplně poslední. :-)

Takže bude comeback! Zavzpomínáš si někdy na ty léta, kdy jsi objížděla závody, kluci, párty, alkohol? Chtěla by jsi to zpátky?
To je jasný že si zavzpomínám :-D Třeba když jsme z Liberce do Prahy jeli vlakem asi 4 hodiny a já padala hubou do kamínku na peronu. Ale je to asi takhle: chybí mi můj starý život, ale miluji ten součastný! 

Tvoje plány do budoucna?
Do budoucna nic neplánuji, čekám kam mě život zavane. Plány se nemusí plnit, ale když člověk nečeká nic, je pak mile překvapen! 

Jana vzkazuje:
Ahoj čtenáři :-D a zdravím Čakenu :-)

Velký dík za rozhovor!
Taky díky, a jen bych na závěr chtěla poděkovat mému muži za to, jaký je, Nikitě za roky sponzorování a vstřícný přístup, a děkuji taky rodičům. A tobě za rozhovor! :-D

Foto: Archiv Jany Honnerové - dříve Bartákové.