Novozélandská zima na vlastní kůži

Konečně jsem dokončila studium na VŠ a ucítila příležitost, že teď je ta správná doba na nějaké to cestování bez hranic. Dříve byly všechny mé výlety mimo naší republiku omezeny právě nutností vrátit se zpět do školních lavic. Vždy mě zajímalo, jak to vypadá na druhé straně světa, a tak jsem se rozhodla, že to prozkoumám na Novém Zélandu (NZ).

Vyřízení pracovních víz a jednosměrné letenky jsem si odbyla bleskurychle během pár dní a do měsíce jsem nasedala do letadla směr Auckland.

Zatímco u nás ještě panovala zima, na NZ se chýlilo léto ke konci a já si na severním ostrově užila více jak dva měsíce příjemně teplého počasí spojeného s cestováním a surfingem. Také jsem se pokoušela zajistit si obživu sběrem jablek.
Ačkoliv jsem to nechtěla vzdát předčasně, stejně bylo od prvního dne jasné, že jsem byla snad nejhorší sběrač v celém sadu. No ale přežila jsem. Ještě mě čekal sběr kiwi, ale dospěla jsem k rozhodnutí, že tudy cesta opravdu nevede a přesunula se na jižní ostrov do známého Queestownu, protože zima začala polehounku klepat na dveře.

Pravidlo číslo jedna zní, pokud se někdy vypravíte strávit zimu do Queestownu, obrňte se neskutečnou dávkou trpělivosti při hledání práce. Neboť se stejným záměrem tam každoročně přilétá snad půlka snowboardového a freeski světa z celé planety. Vyzrát se na tento přetlak pracovní síly dá včasným příletem. To jest nejpozději začátkem dubna. Já jsem ale v květnu, měsíc před zahájením sezóny, brázdila ulice plné lidí s životopisy v ruce a doufala v nějaký ten zázrak. Někdo mě tam nahoře vyslyšel a já dostala práci dokonce i s jakousi malou funkcí ve snowboardovém shopu a půjčovně Alta.
To se ukázalo jako dobrý tah, neboť jsem měla možnost si pořídit permice do místních středisek za lidovější ceny a také jsem se mohla zásobit zimním vybavením, taktéž s milou slevou. 

Co se týče platového ohodnocení, v Queenstownu (QT) vydělávají všichni sezónní pracovníci víceméně stejně. Ať už myjou nádobí či prodávají v krámu. Na druhou stranu se s touto sumou dá dobře vyžít, ale zdůrazňuji, že velmi těžko ušetřit. Většina příjmu, který dostáváte většinou týdně, padne na nájem, dopravu na hory, stravu a pak samozřejmě party.
V Queenstownu neexistuje typické rozdělení týdne na pondělí-​pátek a víkend. Lidé pracují tak, aby mohli co nejvíce jezdit, party se v sezoně konají každý den. Nejvíce turistů pochází z blízké Austrálie a do QT si přijíždějí hlavně užít. Brzy poznáte výhodu toho být lokál narozdíl od turisty. Jelikož lokál má téměr všude nárok na slevu - drinky počínaje, taxíky konče a taky navštěvuje dle mého názoru zapadlejší, ale o to zajímavější bary a kluby.

Co se týče popisu jednotlivých středisek. v blízkém okolí QT se nachází Coronet Peak a Remarks. Snahou novozélandského Ski centra, které má pod palcem tyto dvě lokality, bylo vytvořit z Coronetu rodinné středisko a na Remakrs směřovat nás, to znamená snowboardisty a freeskiery, hlavní roli v tom sehrála cenová politika. 

Na Coronet Peak dorazíte z centra QT za 25 minut autem, na výběr máte z několika sjezdovek, které nejsou svou délkou absolutně srovnatelné například s alpskými. Avšak brzo pochopíte, že na NZ je to jedno z míst, kde si alespoň trochu dolů z kopce zajezdíte. Středisko je modernizované, většinou uměle zasněžované, neboť se nachází v nižších nadmořských výškách. Dobré tady jsou freeridy, když napadne čerstvý sníh, ale nesmí vám vadit, že vás pořád pronásleduje skipatrol a uděluje jakousi obdobu žluté karty z fotbalu za nedodržování pravidel - za přílišnou rychlost atd. Navíc se zde nenachází žádný snowpark, takže podtrženo a sečteno, Coronet Peak není optimální volba.

Remarks není z QT na první pohled situován o mnoho dále, ale jelikož se musíte šplhat autem asi 15km do strmého kopce po přírodní silnici plné zatáček, dofuníte tam nejříve tak za 45 minut. Na první pohled je to středisko malé, pouze se třemi vleky. Často se tam taky usadí mlha, což se stalo i první den našeho příjezdu, takže jsme se rozčilovali, o co tady jako jde a jak tady vůbec budem na tom minikopci fungovat. Časem si ale Remarks zamilujete, protože jeho součástí je opravdu rozlehlý snowpark, jehož setup se částečně obmněňuje co dva týdny a klade se důraz na zvyšování obtížnosti. Taky se zde u centrálního vleku nachází snowpark pro začátečníky, se stejným principem obměňování překážek, ale brzy vám asi dojde trpělivost, protože lanovkou se přepravují nově příchozí do snowparku a taktéž lyžníci a snowboardisti začátečníci, kteří při nasedání či výstupu z lanovky házejí různě kotrmelce. Takže lanovka často buď stojí, anebo se sune jak šnek. Pokud napadne prašan, který je tu i díky větru vzácností, můžete si šlápnout různé okolní vrcholy a to pak stojí za to.
Na Remarks se sjíždějí téměř denně alespoň na pár hodin všichni kámoši, šejpři šejpují jako o závod a nakonec si i vy tohle místo oblíbíte.

Cardrona se nachází zhruba hodinku a něco cesty z Queestownu, samozřejmě vás na závěr nemine dlouhá šplhačka do kopce. Každoročně se zde konají různé snowboardové a freeski kontesty. Místo je to vskutku luxusní. Zvlášť se vám tady bude líbit, pokud máte rádi dobře šejplou rampu či pořádné skoky a železa. Ráda bych zdůraznila, že začátečník si zde až tak neužije, ale pořád má k dispozici “na místní poměry” docela slušnou sjezdovku. 

Naproti Cardroně se nachází unikátní resort zvaný Snowpark NZ. Na první pohled se zdá, že je to co by kamenem dohodil, ale v praxi to znamená sjet z kopce, přejet silnici a vyjet do kopce, takže asi 40 minutová zábava. Snowpark NZ je místo s jedinečnou atmosférou. Nenarazíte tu téměř na nikoho, kdo by byl starší čtyřiceti let. Pokud se tedy nejedná o rodiče nějáké té nadějné ratolesti, kteří trpělivě čekají celý den u kávy na terase. Lidé jsou zde milí a neskutečně ochotní. Například mému kamarádovi půjčili jen tak na dobré slovo super K2 prkno s vázkem, neboť jeho ten osudný den dosloužilo. Jiný příklad na stéjné téma byly zapomenuté rukavice, slečna prodávající permice neváhala, šáhla pod pult a zapůjčila na den ty své. Prostě žádný stres. 

Setup parku je samozřejmě nad očekávání. Najdete tu obří rampu, pro-​line s macatýmy skoky, boarder cross a neskutečně rozmanitou jib lajnu s nějakými těmi menšími jumpy, občas narazite i na air-​bag. Tady si zajezdí každý, dokonce i ti, kteří jinak moc parky nebrázdí. Ono vám tu totiž ani nic jiného nezbyde, protože jediná kraťoučká sjezdovka, která se zde nachází, vás velmi brzo přestane bavit. Zato zbytek snowparku vás naopak hodně rychle bavit začne. Na tomto místě, které je také napěchováno akcemi všech formátů, jsme se vždy měli úžasně.

V okolí Wanaky se ještě nachází Treble Cone, trochu dál si zajede na Mt. Hutt a to je tak velmi zhruba vše, co leží v relativně rozumné blízkosti Queestownu. Pokud chtete objevovat další střediska, musíte severněji.

Závěrem bych tedy dodala, pokud mate možnost a chuť, neváhejte a vyražte. Vyřízení víza je brnkačka. Pokud chcete pracovat, tak doražte raději s větší časovou rezervou před sezónou nebo si zkuste něco domluvit přes net předem. Kdo nechce utrácet za výbavu, společností, které vám přepraví prkno jako sportovní zavazadlo v ceně letenky taky pár existuje, stačí jen trošku zapátrat. 

Odměnou vám bude dech beroucí příroda, sníh v době, kdy si normálně válíte šunky někde u vody, městečko plné lidí i akcí a pohoda. Holt je to jen na vás!