Zavíračka bikeparku Peklák

Předpověď na sobotu vypadala slibně a tak ráno vyrážíme poměrně brzo. Do parku dorazíme kolem desáté hodiny a hned nás vítá modrá obloha, sluníčko a hudba linoucí se z aparátu připraveného pro závody. Jelikož v noci před závodem pršelo a trať je rozbahněná, přezouváme na mokré pláště a letíme na kopec omrknout, jak to vypadá na tratích.
FOTOGALERIE OD JOSEFA ŠULCE
FOTOGALERIE OD DÁVY

Zjišťuji, že přezutí na mokré gumy byl správný tah ale také to, že na trati proběhlo oproti otvíračce parku spousty drobných změn, které oběma závodním tratím hodně prospěly. Podotýkám, že jsem si najížděl jen černou a červenou, tedy lajny na kterých se mělo závodit. Černá, místy hodně prudká a dost rychlá, červená dost technická a hodně šlapavá, vražedná kombinace, která kompletně prověří každého jezdce jak po technické tak po fyzické stránce. Na každé se jeli dvě měřené jízdy a z každé lajny se počítal jeden lepší čas.

Závod začal přesně podle časového harmonogramu a na start se postavilo něco kolem 40 jezdců. Hned první kolo ukázalo, že o první příčky to bude pořádná tahanice. Do ní se zapojili hlavně starý páky Dan a Michael Derunovové, Králové Hradečtí úderníci Alda Višňák, Honza Kubišta a Tomáš Vohralík, Pekláckej lokál Mates Mrštný ale také zástupce nejmladší generace Vojta Roušavý.

Z této tahanice nakonec nejlépe vyšel Dan Derunov, který jezdil hodně rychle ale taky hodně vyrovnaně, takže první místo zasloužené. O druhou a třetí příčku se podělili Mates Mrštný a Tomáš Vohralík, kteří měli stejný součet časů. Čtvrtej flek zbyl na mladšího bráchu vítězě Michaela Derunova a páté místo pobral čtrnáctiletej Vojta Roušavý.

Po závodech ve sjezdu propukla ještě menší session o nejdelší skok na dřevěném odrazu na sjezdovce. Lítat se začalo na hranici 11 metrů a pomalu se to po centimetrech natahovalo až ke 13 metrům. Pak ale nastoupila hradecká FSR crew a ta se toho vůbec nebála. Rekordy běžně přepisovala o celé metry. Za zmínku určitě stojí Višňákův whip s dopadem někde kolem 18 metrů. Vítězství v této session jim ale nakonec vyfouknul Vojta Roušavý, kterému se podařilo doplachtit až na neuvěřitelnou hranici 20,8 metru, což si zaslouží pořádnej respekt.

Doježděno, doskákáno, ceny předány.. ale co by to bylo za závody bez řádné afterpárty. Ta proběhla v klubu “Za Vodou“ a organizátoři pro nás připravili pořádnej nášup od kapel Last Ninjas, Your last breath a We came from horror, tombolu pro jezdce i diváky, a na dojezd ještě tanečky, ke kterým nám zahrál MC BURN.
FOTOGALERIE OD JOSEFA ŠULCE
FOTOGALERIE OD DÁVY

Na závěr ještě velké díky, které patří firmě Woox jakožto hlavnímu partnerovi akce, dále firmě EkoBi s.r.o. která areál provozuje a hlavně organizátorům a všem co se na stavbě parku podíleli.