Kdybysme jeli dneska znova, uděláme všechno jinak!
15.3.2020
Navštívili jsme v Jihlavě Monču a Lukáše právě po návratu z druhé etapy cest kolem světa. Při domlouvání srazu jsme se domluvili na návštěvě u Žižlavských/Javorků doma. S letošní zimou se rozhodli vypořádat po svým a tak bydlí v ulici Zimní. Mrkněte na rozhovor, který jsme spáchali po výletu do Brazílie a Filipín a před poslední etapou do Dominikány. Nejen, že nás baví, s jakou lehkostí žijou, ale i jakou mají mezi sebou "špičku" :-) A o tom, že jdem ke kiterům domů, svědčí stylová jmenovka na bytových dveřích.
Tak co byste udělali jinak?
M: Určitě je větší výhoda jet ve více lidech než ve dvou.
L: Jojo, teď jsme jeli ve třech a rozhodně lepší.
M: Například na Filipínách běloši z davu dost trčí. Takže k sobě vždycky cestu najdou. Proberem vítr, spoty, zkušeniosti a tak. Každý, kdo tam kituje, je cizinec,
L: A když je to místňák a kituje, můžete si vsadit na to, že žije s cizincemVrátili byste se do Čech toto úterý. Vrátili byste se tak i nebýt pandemie toho bacila?
M: Máme naplánovaný rok cest, ale bez pravidelných návratů do Čech bysme to pracovně nedali. Mám v Jihlavě soukromou ordinaci, a byť mě kolega zastupuje, je zkrátka občas potřeba udělat účetnictví.
L: Nebo výplaty :)
Mimochodem plánovali jste/zvládli byste celou roční cestu v jednom kuse?
M: Z důvodl rodinných a výše zmíněných nezvládli. Navíc si myslím, že by nám to nic navíc nedalo a takhle je to pohodlnější.
L: A skutečným důvodem je, že Monča nemohla vynechat závody na Oravě, Moldavě a MČR.
Když jsme u závodů, Lukáši, proč se nám zdá, že závodí spíš Monča než Ty?
L: To bude tím, že to tak opravdu je. A není to tím, že bych nebyl ambiciozní. Spíš právě naopak. Bere mě to tolik, že když tomu nemůžu dát úplně všechno, tak to radši nedělám vůbec. Myšleno závodní kiting...
M: To je pravda, já to beru rozumně.
L: Vidíš to?! Monča je totiž úplně stejně ambiciozní jako já, jen jsme si to tak rozhodili. Já dělám tu "bitch", kdo startuje draky a přistává, nosí čaj a svačinu.
M: Jo, to je fakt :D Když jsme na kitu, já jsem za toho kluka a Luky za standardní holku :D
Kiteři s oblibou říkají, že kiting není úplně friedly pro vztahy. Buď partnerovi odstartuješ draka blbě a pak to posloucháš celý den nebo ho radši necháš být a pak posloucháš, že mu to musel odstartovat někdo jiný...
M: Jo, přesně!!! Luky mě vždycky odstartuje rovnou do okna.
L: A bacha, taky fotím úplně nejhorší fotky. Na kterých vypadá úplně nejhůř, nakřivo nebo skáče moc nízko :-)
Chápu, takže v tomhle nevybočujete z řady. Proč jste se proboha začali učit na foilu?
L: Monča protože jí na dovolený v Keni řekli, že když seto naučí, bude první Češka. A já? Upřímně? Přišlo mi to cool :-)
M: No a nakonec je pravda, že jsem asi fakt jezdila jako první...
Na foilech jste jezdili v Brazílii i na Filipínách. Předpokládám, že jste tam nejezdili na foukačkách. Jsou komory v těchhle destinacích obvyklý?
M: Vůbec ne. Dokonce, jak jsou tam lidi milí a chtějí pomáhat, chodil za mnou týpek s pumpou a pořád mi chtěl pomoct tu komoru nafouknout.
L: Koukali na to lidi většinou jak na zjevení. My Češi tohle máme jinak. Komora se Ti hodí i na zimu nebo do low windu. Nicméně v místech, který jsme projeli se úplně nesnowkituje a pokud je low wind, tak se nejezdí.
Jezdí v Brazílii/na Filipínách i místní?
L: V Brazílii sem tam. Je to poznat, že to jsou často mladí střelci a na vybavení, na kterým je na první pohled poznat, že jim ho tam někdo před návratem nechal. No a pak instruktoři nebo lidi kolem škol a spotů.
Jací byli lidi na těchto dvou místech?
M: Lidi byli super, ochotní a vstřícní. Navíc neznají "storage". Prostě přijdu na pláž a jdu jezdit. Ale museli jsme si zvyknout na jednu věc. Nikdo Ti nepomůže ani odstartovat ani přistát. Není to o neochotě. Je to jen jiný standard, tohle si prostě každý dělá sám a učí se to tak už ve škole.
L: Jinak v obou místech jsme si připadali bezpečně, všude byl vás případně z vody vytáhli beach guard nebo rybáři. Nicméně v případě úrazu bych se do péče místního zdravotnictví dostat nechtěl. Ani v jednom místě. Navíc z Cuyo Island do nejbližší nemocnice 20 hodin. Letadlem (!)
M: Mimochodem, naše současná pandemie nastala v Asii mnohem dříve. Takže naše kamaráádka, Číňanka, uvízla na Cuyo Island a nemohla odcestovat domů. Takže 20 hod cestu na Palawan, o který mluvil Lukáš absolvovala každý měsís si vybrat peníze a prodloužit vízum o další měsíc :-) Úplně jiná životní perspektiva..
Domlouvali jste se v pohodě?
M: Na Filipínách v pohodě, angličtina tam, je dokonce úředním jazykem. V Brazílii vůbec.
L: Půjčovna auta na letišti v Brazílii byla vyšší dívčí a když jsme se už doposunkovali k finále, smlouvu (pochopitelně v portugalštině) jsem podepisoval jako "Nerozumím"
M: Jinak na Filipínách i ví, co je Česko nebo kde je.
Když jste takhle na druhé straně světa, udržujete se ve stavu obecné informovanosti, co se děje v Česku?
L: Já vůbec. Úplně se odstřihnu. Začal jsem se zajímat až z pragmatických důvodů před návratem.
M: Já jsem se jako pravý závislák pravidelně objevovala na soc. sítích.
Když jsme u soc. sítí, založili jste stránku L&M on the road. Pravidelně ho plníte obsahem a nejde si nevšimnout, že fotky jsou plné Flysurferu. Považujete se za kitové influencery?
M: Takhle, těší nás zájem o naši cestu, ale ta stránka nebyla založena tímhle prvotním účelem. Stále se nás někdo ptal, kde jsme a co tam děláme. Tak jsme to po edukaci kamarádu, co vůbec kite je, vyřešili takhle.
L: My jsme začínali na RRD na Sicílii. mimochodem v době, kdy tam byly jen dvě školy, jedna z toho Kiteseason. A tam jsme potkali Lukáše Vogla :-) (jo, to tam spal u nás v obýváku) a pozval nás pak k němu do Egypta. Tam jsme si vyzkoušeli Flysurfer a už jsme u něj zůstali. A pokud budu mluvit o komorách, je nemáme důvod měnit.
Dobře, ale proč všude ta kšiltovka?
L: Nějakou bych stejně měl. Ale veškerý vybavení jsme si kupovali a se značkou Flysurfer fakt nemáme nic společnýho.
M: To už se spíše považujeme za ambasadory Kite4fun. Ale i to je spíše otázka nějaký vděčnosti, že se nám někdo pověnoval a udělal nám zázemí pro to, co máme rádi.Monika na závodech koneckonců vystupuje jako ambasadorka Kite4fun.
L: Hele, já úplně nesouhlasím s tím, co Monika hodlá dělat na závodním poli, ale zatím ji v tom podporuju.
M: Chci si prostě jen zkusit, kam až se můžu dostat, když se na to teď zaměřím. Kromě MČR a Moldavy jsem se ještě chystala na Dyranut a možná i Ragnarok. Ale nakonec jsem ráda, že to není, nevím úplně, jak bych to teď dala s ohledem na změnu prostředí.
Zpět k cestování. Co bude další etapa?
M: Pokud to nějak půjde, vybíráme něco z Dominikány nebo Kapverdy.
L: Já už spíše plánuju obytňák :D
Lukáš a Monika:
- oblíbený spot: díky dostupnosti Velké Dářko a pak Nové Mlýny
- koho sledujeme: kitebazar a duotone academy
- s helmou nebo bez: na foilu s helmou (pokud to není jízda pro záběry)
- naše výstupy natočeny a nafoceny: DJI Fly, GoPro, iPhone Se a "nějaký Xiomi"
- sestříháno: sony movie studio
- vybavení: Flysurfer Soul, sotur, gusta, twintip prkna Flysurfer, foily homemade by Martin Štindl, vlnovka Duotone
- oblíbený nápoj: pivo s ginem tzv. redhorse (už pivo 6,9% alc) a k tomu ještě ten gin...
- oblíbené jídlo: tapioca
- oblíbený způsob dopravy: horsetaxi "koněspřežka"
- letenky: rozhodně se nám vyplatil Pelikán
- ubytování: airbnb a booking.com
- placení: doporučujeme Revolut (ale spíše verzi VISA než Mastercard)
- pojistka: prostudovali jsme si podmínky a nakonec volili cestu pojištění ke kartě. Vybavení jsme nepojišťovali
- nejlepší nápad: prolést jeskyní a pak na skálu v žabkách :D
Finální doporučení:
Obě destinace doporučujeme spíše pokročilým kiterům. Tak bacha!