Přes léto vyhrává nejvyšší kite závody a zimní SNK bere jako odpočinek

Floriane, co ty brusle?

Na bruslích stojím od malička. Je to jeden ze sportů, které se u mě doma dají dělat, pokud nechcete skákat na lyžích nebo střílet na terče. I dodnes mám hokej rád a je součást mé pravidelné přípravy. Dokonce hraju i okresní přebor. 

Není pro Tebe jakožto elitního kitera Crashed Ice příliš nebezpečný?

Tento víkend se zúčastním mé už třetí sezóny z 18ti ročníků této série. Je to pro mě důležitý relax. Relax adrenalinem. Koneckonců celá zima u mě funguje jako odpočinek od letní sezóny, která je plná tréninku, testování vybavení a závodů. Zimu tu mám na to, abych si odpočnul, zreagoval a pobavil

Jak do odpočinku zapadají závody jako VAKE mebo TOKE?

Potřeboval jsem to zkusit. Navíc jsem nemohl mít lepšího parťáka než je Jonas. Oproti jednorázovým závodům typu IKA race a podobně, je to sice o něco (o hodně) méně pohodlí, ale o trochu volnější a na pohodu. Během krátkého rychlého závodu na jezeře si můžete pokazit celý závod jedinou chybou. U longdistance závodů jsme jich dělali celé řady a stále jsme byli ve hře.

Navíc letos pojedu VAKE úplně na pohodu se svým kamarádem, takže skutečně jen pro zábavu.

Felixe Kerstena jsme se ptali, kolik stojí jeho sezóna. Odpovědí bylo, že se nepovažuje za profesionálního sportovce, protože si téměř vše hradí ze svého a jen na cestování během roku utratí 5000 EUR. Kolik stojí tvoje sezóna?

Moje sezóna je vlastně Felixova zima + moje voda. Nicméně, jelikož je po konci roku, vím to poměrně přesně, loni byl můj budget cca 46tis EUR. Je to hodně vázané na více cestování, závodů na vodě je více, jsou ve více zemích a snažím se je objíždět všechny, protože kiteboarding je mou primární disciplínou. Nicméně stejně jako Felix se tím neuživím, musím pracovat. Navíc ještě studuju mezinárodní management, protože mi to umožňuje se myšlenkama oprostit od kitu. 

Z toho, co Tě během kitingu potkalo a co Ti kiting dal - co považuješ za top věc, zážitek, situaci?

Bez přemýšlení jednoznačně kitování pod Golden Gate Bridge. Jezdí se tam teda i závody, ale "ten" zážitek bylo kitování o samotě, neskutečné panorama Alcatrazu, San Francisca, blízkost civilizace a přesto úplný klid. Vítr, slunce a velryby okolo. To byl určitě nejsilnější zážitek. Občas i mě samotného překvapí, jaké momenty se mi vryjí do paměti a na jaké si vzpomenu už snad jen z fotek. Závody, vítězství a oslavy jsou super, ale asi nejsem takový extrovert, jak se může zdát.

Hodně soupeřů by s tvým zdánlivým pohodářstvím nesouhlasilo.

Během závodů se nevyplácí být přespříliš ohleduplný a pokorný. Je jen jedna závodní stopa a buď v ní budu já nebo soupeř. Ale tohle není agresivita. Snažím se jen dostat se do své stopy, tu si udržet a o ostatní se moc nestarat. Je to o kombinaci sebevědomí a taktické vyspělosti. Ale to se bavíme o závodech nejvyšší úrovně. Přišlo by mi hloupé realizovat se amatérech na regionálních akcích, vystavovat je nebezpečí a odrazovat tak od závodění.

Jak sis zvykl na kiting na foilu?

Není to něco superúžasného, ale jen díky tomu máme větší garanci odjet velké závody. Díky tomu se stal kiteboarding olympijským sportem. Na ostatních závodech je vidět, jak se foil čím dál více profesionalizuje. Ale je nutno říct, že je foil jen pomyslný vrchol závodního ježdění. Základem kitingu je a bude twin tip. Mimochodem i proto se třeba jezdí twin tip na Olympijských hrách mládeže. I na základě toho se začaly jezdit závody série Twintip Racing. Bude zajímavé sledovat, kam se budou trendy vyvíjet, nicméně je z toho cítit hodně sportovní politik. Jinak nevidím moc důvod, proč by měl amatérský jezdec bez top závodních ambicí jezdit na foilu.

Jak ses ke kitu dostal Ty?

Táta windsurfoval a jezdil na plachetnicích. Takže cesta byla jasná. A na to, jak jsme tu v jižním Německu vyloženě suchozemskými krysami, tak je tu mnoho jezer, na kterých trénuji dodnes - Walchensee, Starnberg nebo Kochlsee.

Co by jsi doporučil mladým, kteří by se chtěli dostat na největší závody?

Stále se musíte bavit. Když vás to přestane bavit, je po všem. A makat. Když se ohlédnu zpátky, nikdy jsem moc neřešil, jak blbej vítr je, jak je hnusně nebo jak blbýho draka mám. Naučte se konkurovat s tím, co umíte a co máte. Pak až vám někdo dá top vybavení, přeskočíte ty ostatní obratem jednoho dne.