Rozhovor: Jan Horák: Už víme, jaká zima letos nebude

Dejme tomu, že míra znalosti meteorologie je u každého jiná, ale předpokládejme, že kiter obecně základní znalost meteorologie má. Ale umí pracovat k předpovědními modely?

Asi se shodneme na tom, že obecně lidé jsou v užívání předpovědí konzervativní. Velice často si zvyknou nejen na nějakou platformu, ale i na konkrétní model. Komplexně vzato to asi není špatně. Vítr se na rozdíl od předpovědí jiných kritérií předpovídá celkem snadno a celkem se předpověď daří trefovat. Různé modely jsou různě zacílené, proto se ukazatele můžou lišit. Pokud si však kiter nebo kdokoli jiný vezme i třeba 16 dní před dnem D obecný GFS, dá se už usoudit s celkem jasnou pravděpodobností, jestli a jaký směr bude foukat. Od tohoto globálního modelu je dobré se odrazit a jak se den D blíží jít do modelu s větším rozlišením, typu COSMO 2,2, atp. Ten už pracuje i s ortografií a zohledňuje geografický charakter místa, tedy vlivy údolí, kopců a jiná místní specifika. Čím detailnější model, tím více se dá určit, zda větrné pole bude homogenní nebo turbulentní. Sám plachtím a na těchto modelech se tedy dá předpovídat i létání ve vlně.

Bude například model GFS udávat stejné výsledky u různých platforem?

Zdroj informací je jeden a udávané výsledky jsou jen interpretací dat jednoho zdroje. GFS model má rozlišení čtvrt stupně, což v naší zeměpisné šířce je cirka 22 kilometrů. Data se mění 4x denně, takže za předpokladu, že budeme srovávat stejné "stáří" dat, tak jejich interpretace bude například na Windguru i Windy stejná. Rozdíl je pouze ve způsobu znázornění. Někdo radši tabulky, někdo grafické znázornění. Model GFS velmi často slouží jako okrajové a počáteční podmínky pro výpočet lokálních modelů. V Meteopressu počítáme model WRF, který právě také jako vstup používá hodnoty z modelu GFS.

Proč například Windguru nabízí tolik různých modelů?

Windguru je jedním ze specializovaných platforem, kterých je samozřejmě celá řada. Ta předpokládá, že jejím uživatelem je někdo, kdo se v modelech dokáže zorientovat a pro své potřeby využít ten nejvhodnější. Osobně si myslím, že by model ať už jakýkoli, neměl být jediným ukazatelem, zda se bude druhý den kitovat. Výhodou je, pokud se člověk umí podívat večer na nebe a odhadnout, co zítra bude.

Setkáme se v budoucnu s takovou platformou, která mi nabídne takový model, který je pro můj dotaz - kde a kdy - bude nejvhodnější? A to i bez mého vědomí?

Dá se to očekávat, pro drtivou většinu uživatelů by to bylo zjednodušení. V Meteopressu aktuálně pracujeme na zapojení umělé inteligence, která nejen, že mi vybere na daný čas a místo nejvhodnější model, ale bude pracovat i s jejich průnikem a historickou zkušeností.

Jak moc dopředu jste schopni vítr předpovědět?

Deset dní dopředu s určitou pravděpodobností, 3-4 dny dopředu jistě a na zítřek téměř absolutně.

Jsou nějaká místa, kde předpovědi vycházejí špatně?

Co se větru týče, tak ne. Pouze jednou zvláštností je například Liberec, kde nám modely standardně z neznámých důvodů ukazují teplotní ochylku až 3 stupně a nedokážeme přijít na to proč. Kromě Liberce nám meteorologům dělají starosti teplotní inverze. Stačí o něco větší vlhkost vzduchu a z předpovědi platí jen "to nahoře nad inverzí". Nížiny a údolí jsou v tu chvíli obtížně odhadnutelné.

Je jednodušší předpovídat počasí u nás nebo v zahraničí?

Vždy záleží na charakteru místa. Pokud se budeme bavit o kiteboardingu, je určitě snažší určit vítr u přímořského spotu, tím spíše, pokud fouká onshore. Navíc jsme schopni u větších rozlišení celkem přesně předpovědět i vliv různých ostrovů, závětří, brízy, atp. Například u Velkého Dářka vítr ovlivňuje mnohem více parametrů, vítr musí přejít přes mnoho geografických překážek.

Které roční období se dá nejhůře předpovídat?

Záleží na tom, co chci předpovídat. Problém je v létě s bouřkami a v zimě právě teplotní inverze.

Jak to vypadá na aktuální zimu se sněhem?

Reálná predikce funguje dejme tomu tak do přelomu roku. A ta není optimistická.

V médiích se často na začátku zimy objevují předpovědi, zda bude zima tuhá nebo na blátě. Je to čirý odhad nebo je založený na faktech?

Je to opak předpovědí s vysokým rozlišením, tedy malé místo a krátký čas. V tomto případě nás zajímají globální modely. Předejdu tedy následující otázce a troufnu si odhadnout - letošní zima bude velice podobná té loňské. Podmínky na snowkiting bych očekával až v polovině února.

Série moha slabších zim nutně evokuje představu trvalé změny.

Existuje studie, na jejímž základu se drtivá většina meteorologů a klimatologů shodne. Bude další doba ledová. Za třeba tisíc let :-) Do té doby si budeme muset na tyto zimy zvyknout. A nepovažoval bych je ani za jakkoli historicky nestandardní. Zimy, o kterých by se dalo říci, že byla zima jak v Rusku, byly v rocích 1942, 1943, 1978 a 2005. Nicméně klimatologové se shodují, že jsme si za posledních cca 20 let užili spíše období relativního klidu a můžeme očekávat příchod nevyrovnanějšího počasí.

Co si myslí meteorolog o globálním oteplování?

Já nejsem katastroficky smýšlející člověk. Můžeme se shodnout na jednom. Činnost člověka zemi určitě neprospívá. Ale nedá se s určitostí říci, že by ji dramaticky zhoršovala. Klima naší planety je tak komplexní celek, kde vše je ovlivňováno vším, že nemůžeme říct, že globální oteplování je hnáno spalováním fosilních paliv. Možná i více CO2 produkuje odpar oceánů. Globální oteplování bych přejmenoval na sérii různých klimatických změn. Někde bude více teplo, jinde více zima, každopádně počasí bude přinášet více výkyvů.  

Dají se ale očekávat takové změny, že se dočkáme velkých migrací obyvatel, jak predikuje např. doktor Cílek?

V dlouhodobém horizontu se to dá očekávat. Mimochodem těchto migrací jsme svědky už nyní. Je třeba ale celou tu otázku hodnotit komplexně. Samozřejmě je to důsledek klimatických změn, ale nejen jich. Je evidentní, že například v Africe ubývá míst, kde jsou schopni obyvatelé vypěstovat dostatečné množství plodin. Na druhou stranu ale tímto množstvím musí nakrmit násobně větší počet obyvatel. A k tomu jsou tu války, ekonomické důvody, atp. Mimochodem toto už tu bylo. Ve středověku nastaly změny, díky kterým přestali být Švédové schopni vypěstovat potřebné množství obilí, tak vybudovali flotilu lodí a začali jezdit nakupovat do středomoří. A když jim přestali být kupci ochotni prodávat, vzali to do vlastních rukou a započali tak de-facto třicetiletou válku. Nepovažuji za takový problém generování CO2 jako neudržitelný nárust populace a nadspotřeby.

Podléhá aktuální počasí nějakým dlouhodobým opakujícím se trendům?

Nepochybně, jen nevíme jakým a s jakou periodou. Navíc se různé trendy překrývají a my nevíme jaké. Na konto "globálnímu oteplování" kroniky tvrdí, že "za Rudolfa II. chudá chátra přepadla vozy s melouny vezenými z Polabí na královský dvůr" .

Na druhou stranu možná byla tato léta vyvážena tuhými zimami?

A nebo taky ne. Známá je teorie o tom, že ona "ladovská zima" je pouze odrazem několika bílých Vánoc. Pravděpodobně totiž tehdejší zimy vypadaly spíše tak, jak je známe dnes.

Čím je způsoben téměř kalamitní stav v Alpách, zatímco u nás není sníh ani v nejvyšších partiích hor?

Tento zásadní spad je způsobený středomořskou tlakovou níží, která doputovala na zejména jižní část Alp a sněhem zasypala jejich jižní a centrální část. Na nás vliv této tlakové níže samozřejmě také působí, ovšem už bez těch srážek, které spadly právě v Aplách.

Dá se mluvit o pravidlu, že toto je nejzásadnější typ tlakové níže, který nás bude v zimě ovlivňovat?

Nerad to říkám, ale malinko to zavání trendem.

Mnoho meteorologů je dnes považováno za poloviční celebrity. Kdo z těchto tváří si připravuje předpovědi sám?

Bývá to většinou týmová práce, ale například Alena Zárybnická je meteorolog, který to zná nejen teoreticky, ale je i praktikem. Sama plachtí a leze po horách. S vývojem médií přišly i moderátoři, kteří předpovědi pouze čtou. Zajímavým příkladem může být Rey Koranteng. Ten byl typickým moderátorem. Postupem času se však o meteorologii začal zajímat více. Mimochodem nakonec se také stal letcem na kluzáku.