Aceh - odlehlý poklad Indonésie

Na začátku roku, po vánocích, oslavách nového roku s živým koncertem PSH v Indonésii a zkrátka všeho toho šrumu dnes už poměrně rušného Bali, bylo na čase vycestovat na chvíli pryč. Bohužel už jsem asi ztracený případ, a tak každé místo kam vyrážím, musí obsahovat kombinaci surfování + nevšední lokality. Chvíli jsem přemýšlel, že procestuji střední část Filipín, oblast Baler. Nakonec ale padl nápad vyrazit na Sumatru.

Většina surfařů, kteří tímto směrem míří vyhledává tři lokality. První je jih ostrova se známým spotem Krui, poté město Padang, odkud vyráží lodě na ostrovy zaslíbené a nakonec Nias, ostrov s legendární pravačkou Lagundri Bay. Kromě Padangu pro mě do té chvíle byla Sumatra neznámý pojem. I když se poměrně dobře domluvím Indonésky, tak jsem vlastně do posledního momentu nevěděl, co od ni čekat. 

První zastávka tripu byla nejzápadnější provincie Indonésie, Banda Aceh. Každý asi zná její dnes už patnáct let starou historii. Pro ty, kteří zcela ne, tak ji zasáhlo zemětřesení o síle 9.4 stupně, které díky posunu litosférických desek vytvořilo vlnu, která na svém zlomu měla výšku až 23 metrů. Byla to jedna z nejhorších katastrof na této planetě a strávit ve městě pár dní určitě stojí za to. Nejen se pokusit pochopit tu sílu (např. 200 metrová loď zaparkovaná 5km ve vnitrozemí), ale i vidět, jak moc tenkrát celý svět pomohl (včetně naší zemičky).

Teď ale k surfingu. Pokud jedete na Bandu, určitě budete chtít zůstat v zátoce Lhong-ka. V ní se nachází tři vlny hned vedle sebe. Pravačka, levačka a A frame. Krásné, skoro vždy fungující barely na ostrém reefu. Ty fungují vždy během wet season, díky zcela pravidelnému Off shore, který vlny drží fungující po celý den. Ubytování pak určitě doporučím v Joel Bungalows. Nejen kvůli skvělému majiteli, jeho parádním večeřem s ostatními hosty, ale hlavně, že jste přímo u lineupu. Zmínit musím i jeho “magic chocolate” pití, která vás nejen skvěle uspí :). 

My celkově na Bandě vychytali 3-4 dobré dny ježdění. Měli jsme trochu smůlu na swell, což ostatně odnesl celý letošní leden v Indonésii...až na pár vyjímek (stejně tu jsou Mates nejlepší, tak nepruď! ). Bylo na čase vyrazit. 14h autobusem bez klimatizace. Pak ještě 12h lodí. Ale tak nejsme z cukru. Selamat jalan (pozn. red.: indonésky šťastnou cestu).

Mílův boardbag si užil cestování ala indostyle.

Toto cestovní utrpení nás totiž dostalo až do ráje. Představte si místo, kde naleznete více než 20 spotů a spousta z nich nemá ani jméno. A ty které ano, nahánějí dost často strach i zkušeným mazákům. Představte si místo, kde na každém rohu dělají nejlepší hipsterské kafe za 5kč, ale na normální Warung aspoň s nudlemi nenarazíte. Místo, kde děcka nekoukají do telefonu, ale hrají šachy. Kde je více zvířat než lidí. Krávy, velcí buvoli, kozy, metroví ještěři, divoké prasata, opice a spousta papoušků, který pouze slyšíte. Jít totiž hlouběji do lesa trochu nahání strach. Je to opravdová džungle.

Na ostrově jsme jezdily díky menšímu swellu pouze na 5 místech. Poseidónovi zkrátka neporučíte. I tak jsme nechápali, jak modrá může voda na spotech být, a jak některé místa dokáží udělat pořádné overhead vlny i z 1-2ft swellu. Příroda je magická a tvar dna i zátok dělají kouzla. Přiznávám, že se člověk občas cítí trochu stísněně, díky tomu, že korály nachází poházené i několik kilometrů od pláží, a i tady udělala velká vlna svoje. Abych nezapoměl, ubytování je zde dražší, ale opravdu skvělé. Jiné služby, nebo například bankomat, ale nečekejte.

Pokud můžu srovnat (a to jsem pár koutů této velké ostrovní země poznal), tak to místo ve mě zanechalo jeden z nejhlubších dojmů. Celkově Aceh, který známe díky zprávám o Šárii, bičování, Tsunami a různým příběhům je dost jiný, když ho poznáte. Acehané jsou víc samostatné etnikum, než Indonésané. Kultura ukáže autentickou JV Asii - ať už ve stolování, přirozené ochotě místních, nedotčenosti turismem, skvělému jídlu za pár korun. Asi bych jen doporučil základy Indonéštiny, protože Angličtina zde zcela nevládne :). Pokud to překousnete a umíte jezdit na skůtru, ukáže se vám malý ráj na zemi i ve vodě.

napsal

Milo Brzák
Další články autora

Další zajímavé články

Billabong parta zápasí s šílenou The Box ve filmu Good Call

Billabong je Australská značka. Kluci z Billabong party proto ví, že kdo neochutná reef pod šílenou vlnou "The Box" na západním pobřeží Ozu, jako by nežil. Proto se producenti týhle firmy na celotělový prezervativy rozhodli poslat svojí partu právě tam. Pár mladších kluků mělo na týhle vlně svoji premiéru. 15ti minutovej film Good Call rozhodně stojí za vaší pozornost.

Report z první zastávky Českého Poháru v Surfingu- den druhý!

Už je tomu déle než týden, co byli na portugalském pobřeží Atlantiku korunování vítězové první zastávky Českého Poháru v Surfingu. Ptáte se, proč nám tak trvalo dodělat report? Možnost první: tento historický milník znamená pro českou surfovou nobilitu strašně moc. A tíha odpovědnosti zvěčnit tuto kataklyzmickou událost, která katapultuje surfaře českého na vrchol surfového potravního řetězce, se na autorovi projevila a způsobila zdržení... Možnost druhá: autor je línej pazneht a místo svojí práce tráví dny sledováním youtube videí, na kterých lidé zápasící s nadváhou padají z rotopedů. Čemu uvěříte, je na vás. Ať už je to, jak je to, následující binární kód obsahuje exkluzivní a zákulisní informace z Caparica Czech Open - první zastávky Českého Poháru v Surfingu. Na konci tohoto textu se dozvíte, kdo nás vyvede z temnoty na surfové výsluní, kdo vnese do našich (stokem nepolíbených) duší koncentrovanou aloha spirit, a kdo globální surfové komunitě jako přední a nejdominantnější exemplář živočicha zvaného jako surfař český, ukáže, že v naší inland zemičce taky umíme škubnout směrem k lipu!

Report z první zastávky Českého Poháru v Surfingu - den první!

O víkendu 11.-12. září proběhla první zastávka Českého Poháru v Surfingu v portugalské Costa da Caparica. Vítěz a vítězka navždy vstoupili do české surfové síně slávy a jejich jména budou jednou provždy vryta do našich srdcí. Tento český surfový milník si zasloužil plnou pozornost, proto jsme do Portugalska, země plné temperamentu, dorazili. Bůh žehnej nízkonákladovým aerolinkám! Přímo na místě jsme vstřebávali veškeré stimuly, které pobřežním vzduchem poletovaly a průběh závodu jsme popsali nám tak blízkým způsobem - vypovídající hodnota nulová, úroveň srandy průměrná!