Chytit vlnu, chytit rybu.

Začátky bolí. Pamatujete ty na snowboardu? Špatně přiznaná hrana, ten pitomej pařez a hlavně kotva, co vyjíždí kopec kolmo nahoru, zatímco vaše tříslo křičí o pomoc. Tohle začátečnické utrpení alespoň na snowboardu kompenzuje fakt, že vás po sadistické lanovce čeká cesta dolů. Nebo to po kotvě můžete zakotvit a sedět vedle sjezdovky a překážet všem v cestě. Ale odměnu máte prostě jistou. Surfové začátky jsou horší, je to samá kotva. 

Ono je surf spíše jako muškaření – to je rybaření na mušku. Když jsem přijela na Aljašku, rozhodla jsem se naučit rybařit. Když jsem přijela na Bali, rozhodla jsem se naučit surfovat. Ani jedno neúmim pořádně, ale chytla jsem vlnu i rybu. 

Před vodou

Než začnete rybařit, musíte se naučit, jak vyrábět mušky. Je to piplačka s ptačími pírky, králičími růžovými kůžičkami, vteřinovým lepidlem...všechno to namotat dohromady a voilá, nejde vám to. Když už vaše muška číslo 122 drží nějak pohromadě a vypadá jako růžový jednorožec připravený zabíjet, můžete si to nanečisto zkusit na břehu. U toho vypadáte jako pitomec. Pak šup do gumáků a do vody. A začíná boj s trpělivostí. 

To na surfu vám také nejdříve někdo něco vysvětluje, následně si to zkoušíte nanečisto na břehu a u toho taky vypadáte jako pitomec. Pak jdete do vody (zase v něčem gumovém). A začíná boj s trpělivostí. 

Když ji chytíte, není vyhráno

Ono to vypadá už fakt nadějně, cítíte, jak s vámi trhla. Už ji chytáte, máte ji! No jo, ale pak se vám třeba zapíchne špička a vy letíte prknosaltem dopředu. Ta mrška se vyškubne a přetrhne vlasec. Vlny ani ryby nejdou uspěchat. 

Ve vodě

Každý začínající muškař i surfař si musí zvyknout na krutou pravdu. Ostatní kolem tebe chytají a ty ne. Ti zkušení, na které ty jen zíráš, a ti, kteří (podle tebe trochu podvádějí) mají prkno jako loď a někdo je tlačí. A samozřejmě ti rybáři, co chytají na návnadu, což je prostě k rybám nesportovní. Když jste opravdu ultra neúspěšní, tak se ve vás probudí smutná hořkost. Taky bych bývala něco chytla, žejo, kdyby mi jako někdo roztlačoval vor, nebo kdybych chytala místo mušky na návnadu, žejo. Ale tyhle pocity je nejlepší co nejdříve spolknout a místo úlovků ostatních se soustředit na sebe. Jsem ve vodě a je tu hezky. 

Ta první čubička 

Když sami sjedete tu první vlnu, jakkoli malou a směšnou, nezapomenete na to. A když chytíte svou první rybu, jakkoli malou a směšnou, nezapomenete na to, i když není jedlá. 

Trpělivost

Ryby i vlny mají svoje sezóny, ale poroučet se jim nedá. Do aljaškých řek připlouvají sockayové v srpnu. Na Bali začíná období sucha (neboli bezplastová sezóna) v březnu. Ale nic vám nezaručí, že tam opravdu dojdou zrovna, když tam na ně nadržení čekáte. Občas to taky chodí tak blbě, že se na line-up dostáváte 40 minut a pak, když se tam konečně dohrabete, tak to skončí. I prutem můžete dirigovat a mávat jak jen chcete, ale když tam nejsou, tak neberou. 

Line up 

Surf i rybaření si taky vychutnáte líp, když na lineupu není moc lidí. V obou případech ale potřebujete vidět, že je tam alespoň někdo (pokud možno nějaký zkušený místňák), podle koho poznáte, kam máte jít. Já jsem totiž oceánsky i říčně negramotná.

Ta první opravdová

Pak o všech útrapách a chybách chytíte tu první, tu opravdovou, velkou, skutečnou, tu pravou… Už to nikdy nebude takový, jako ta první. Ale ta první na backside (to je na druhou stranu, mami) bude taky fajn. A taky ta na novym prkně. A taky ta nejnovější největší...

Bolest

Když vás bolí muškaření, je to spíše vnitřní bolest a strach. Bojíte se medvědů a zatéká vám ledová voda do gatí. Bolest na surfu je dost vnější. A to hlavně, když jste já, neboli bezmozek šestý, hlava pomazaná. Snažíte se rozpádlovat něco, na co nemáte, netušíte, kde být, láme se to na písku i s váma, láme se to na reefu i s váma. Zamotáte se do leashe, zlomíte si prst, vlna vás zanese na ten jediný šutr v okolí, prdne vám leash a vy skončíte bez prkna na reefu. Prkno vám dá do nosu, vaše koleno vám dá do nosu, cizí koleno vám dá do nosu a samozřejmě cizí prkno vám dá do nosu. Jindy zas zapomenete, že nemáte žábry, a pak vykašláváte ještě dva dny. Někdy vás to smete a vystřelí, zatímco se prkno pod váma otočí, takže spadnete zády přesně na jeho hranu. Pak brečíte, když se v noci po čtyřech plazíte na záchod (technicky se po čtyřech neplazíte, ale batolíte). Někdy vlna vezme všechnu vodu z pláže, takže, když spadnete, spadnete zadkem přímo na finu.

Tohle všechno se mi stalo. Ale z velké části je to opravdu tím, že jsem bezmozek. Nejdůležitější věcí je učit se od lidí, co umí víc než ty, a nenechat se odradit, když to bolí.

napsala

Kateřina Syslová
Další články autora

@syselpunk

Další zajímavé články