Co stojí progres?

Co takovej progres stojí? Čas, peníze, vztah nebo bolest?

První a nejdůležitejší tip znázorňuje jednoduchá exponenciální rovnice progressu a času stráveného ve vodě (na surfu samozřejmě).

• Surfování bez coache

 ↑ čas =  ↑progress

• Surfování s coachem

  ↑ čas  = ↑ progress x C

Koeficient C znázorňuje coaching, jehož hodnota se pohybuje mezi 2-5. V praxi to znamená, že díky implementaci coachingu se dokážete za stejnej čas zlepšit až 5 krát víc, než kdybyste surfovali sami jako do teď. Koeficient C něco stojí (mnohdy míň, než byste čekali). Ale věřte mi, tahle investice má zhodnocení, jaký jste ještě neviděli.

Víš, jak se říká, že čas jsou peníze? V tomhle případě je to echt stejný, jen na switch.

Jak to vypadalo na prvním ročníku Advanced Surf Camp? Přečti si článek Roots na Bali.

Abych zamaskoval promíčko na další edici kempu, kterou pořádáme už v září, prošpikoval jsem fotosekvence v článku feedbackem na techniku a tipama na zlepšení. Stejnou odezvu, jako dostali samotní účastníci v rámci intezivního, progressivní, radikálního a komplexního boot campu Čechů, co to myslí se surfováním vážně.

Označení "boot camp" to krásně vystihuje. Ve finále jsme surfovali tak moc, že mnohdy ani nezbýval čas a síly na ostatní aktivity. A je skoro zázrak, že vražedný tempo všichni vydrželi až do konce. A z toho plyne můj tip č. 2: Nezapomínejte na odpočinek! Hrocení k surfování patří, ale tělo má stejně jako smartphony omezenou baterku a musí se dobíjet (a sami víte, že dost často). Abych neskončil s máslem na hlavě, tuhle radu bych si měl vzít k srdci především já sám, hehe.

Koncept zůstává jednoduchej jak facka od lipu (to je ta nejvyšší část vlny, která tě jednou možná přikreje do barrelu). Probudit surfovej potenciál účastníků skrze kombinaci surfových session s Kazumou, videocoaching, surfskate a pohybovej trénink. Nemusim zdůrazňovat, že oceán nikdy netancuje, tak jak si pískáš. Proto je dobrý mít v záloze aktivity, který tě posunou dál.

Balíčko nezklamalo a nadělilo konzistentní porci swellu během celého kempu. A pokud se bavíme o swellu, mám tu tip č.3: Nepotřebujete žádný monstrózní hovada a baráky. To si můžete jít rovnou nastrouhat záda na Padang Padang. Menší swelly jsou na progress lepší. Hledejte konzistentnost, resp. spoty, který fungujou i 5 hodin v kuse - jedna za druhou, jako přes kopírák. Délka taky nemusí bejt výhra - akorát se vysílíš pádlováním. Kór když se "náš surfing" skládá z 90% z pádlování a 10% jízdy ve vlně. I když je taková vlna menší, musí mít stěnu, face a nebo jednoduše koule (ideálně blízko břehu).

Schválně si tipněte, jaká vlna na Bali splňuje zmiňovaný kritéria.

Samozřejmě na Bali jich najdete víc než jednu. Díky Kazumovi jsme však prozřeli. I když je na Bukitu hromada super spotů, svatej grál najdete na Keramasu.

Pravda, královskej spot (kterej je teď součástí Championship Tour) má svý mouchy. Perfektní pravačka s každou sekcí, co si jen dokážete představit, je vykoupená cenou hodinovýho dojíždění z Bukitu. A zároveň můžete vsadit žabky, že když to šlape, nikdy nebudete ve vodě sami.

Ale když se budete na lineupu poslušně chovat a máte za kámoše Kazumu (kterej zná všechny lokály a profi jezdce), ulovíte tam tolik životních vln, že už je časem přestanete označovat jako životní. Keramas je perfektní trenažér pro pokročilý reguláry (goofies budou ze začátku krapet fňukat, ale po pár dnech se taky zamilujou). Když je swell větší, z Keramasu se stane zkouška dospělosti a crowd managementu. Pokud jsou vlny pás až nos high a vítr ve směru offshourku, nebudete chtít vylézt z vody dokud vám neupadnou ruce, nebo zapadne slunce. Google překladač říká, že Keramas v překladu znamená šampon. Vlasy umeje stejně, jako ostatní spoty…tak zbejvá jediný vysvětlení. Vlny si dávaj záležet na tom, jak vypadaj - chtěj bejt perfektní a uhlazený.

Kazuma se narodil na Maui, ale jeho rodiče pochází ze země, kde se bude poprvé surfovat na Olympiádě. Často to ale vypadalo, že Kazuma je na spotech lokálem. Jezdí na Bali už přes 10 let a za tu dobu se spřátelil snad s každým místňákem, kterého potkal jak ve vodě, tak i na souši. Další z výhod, která se ve vodě hodí a kterou doporučuju okoukat - máme tu tip č. 4!

Další Kazumovo nezanedbatelnej přínos ve výuce je pozitivní přístup k surfování a všemu, co se surfováním souvisí. Jednoznačně to vychází z havajský nátury, kterou spousta z vás může znát třeba od Jamieho O´Briena. Smějete se na line upu, ve warungu, na baráčku, na motorce, u večeře…pořád! Tip č.5: I když je v tu chvíli vaše hlavní cesta k osvícení progress na surfu, nezapomínejte se u toho bavit a užívejte si každej moment, každej detail, každou blbost. Já na to zapomínám neustále!

Můj balijskej domov byl a vždy bude Bali Bio Villas. Sami víte, jak je důležitý, abyste se ve světě alespoň na chvíli cejtili jako doma. Prostředí Bali Bio je boží, vo tom žádná. Ale nebejt pohostinnosti a servisu od teamu - René, Kristýna a Smíča, byl by to jen další stylovej surf house na Balíčku. A pokud se vrátíme k tipu č.2, nedokážu si představit lepší místo na chill, daleko od rušnýho Bali lajfu, a zároveň tak blízko na všechny supr spoty Bukitu. Místní yoga shalla navíc slouží jako perfektní tréninkovej spot s veškerým vybavením, klidný místo na yogu a meditaci a nově taky jako hala na pinčes. Za celej kemp jsme strávili stejnej čas s pálkama v ruce, jako s prknem ve vodě. Dokonce jsme vymysleli novou hru (teda pokud už neexistuje) s názvem Volley pong!

Bonus tip: nejlepší Nasi Campur mají ve Warungu u Bubimy. Poznáte ho podle ledince a objednat si tam můžete i v češtině ;) Jedno kuže a lilek prosím!

A když už jsme měli dost pinčesu, surfskatu nebo protahování, vytáhli jsme v parku slacklinu a úřadující Robinson Marťas Složil nám předvedl jeho balanční skills. Kousek od nás si hráli lokální děcka s perfektní angličtinou a hračkama Nerf. Netrvalo dlouho a měli jsme bezpečný guny taky vypůjčený a snažili se vyfouknout dětem vlajku. Dostali jsme na prdel.

Na závěr shrnu do tipu č. 6 všechny zásadní problémy na surfu, na který jsme během kempu narazili a se kterejma třeba bojuje i někdo ze čtenářů.

• Pohled

  • Alfa omega všeho! Dívej se tam, kam chceš jet, tečka. Když se tam nebudeš dívat, tak tam nepojedeš. A důležitý je si uvědomit, že to všechno začíná už u pádlování a takeoffu - během nich se musíte celou dobu koukat do vlny! Výjimkou je pouze kontrolní pohled na ostatní surfaře blíž k peaku a inspekce insidu vlny (aby ti vlna nespadla na vlnu, nebo tě nezavřela). Drtivá většina lidí se kouká během takeoffu dolů na prkno. Ztratíte tím přehled o vlně, často napádlujete do closeoutu nebo se připravíte o možnost vypumpovat rychle se zavírající vlny, který se vám zavřou.

  • Řešení: 

    • Napiš si fixem na nose prkna hlášky jako "look up!" nebo "koukej do vlny, vole!"

• Zavřený ramena

  • Na surfu máme hrudník otevřenej do směru jízdy - ne jako na snowboardu nebo skatu - ty si převzaly ze surfu stejnou pozici chodidel. Hrudník ale musí bejt blíže k pozici jako např. na lyžích - jednoduše bradavkama do směru jízdy. Proto to zadní kolínko "vpáčený" dovnitř - když ho necháte otevřený ven jako žabák, zavíráte si kyčle a tím pádem i možnost otevřít hrudník. Zavřený ramena vám zavřou i dveře do všech surfovejch manévrů (teda až s výjimkou laybacku). Souvisí to dost úzce i s prvním odstavcem. Pokud neotevřeme ramena, budeme blokovat krk a tím pádem i pohled. A když se nebudeme moci podívat pořádně až za sebe, nebo kolmo nad sebe na lip, nikdy se tam nedostane ani prkno.

  • Řešení:

    • Omezení často nebejvá jen v technice ale i v mobilitě hrudníku a ramen. Začněte chodit na yogu nebo surf tréninky (Praha, Brno). Otevírání hrudníku trénujte na skejtu nebo surfskatu v bowlu.

• Komprese a kompaktnost

  • Legendární australskej surfař Nat Young ve knize Nat´s Nat and Thats That mnohokrát přirovnává surfing k lyžování. Tzv. princip Fall Line se pak snažil demonstrovat ve filmu Fall Line, kde se prolíná surfování, lyžování a závěsný létání (rogalo). "Všechny sporty používají stejnej princip - ať už je to sjezdovka, vlna, asfaltová cesta, nebo vzduch, všechny mají dráhu, která kopíruje nerychlejší cestu z vrcholu do spodku. Cestou dolů po dráze se rychlost zvyšuje a cílem manévru (zatáčky) je tuto rychlost zvýšit a nebo snížit. Pokud tělo během zatáčky nezůstane pokrčený (v kompressi), podjede ti to. Je přirozený během pokrčení vydechnout a nadechnout se mezitím, než provedu další manévr." Co z toho vyplívá? Vzpomeňte si, jak v zimě carvujete na perfektní manžestru. Do zatáčky se taky pokrčíte, ne? Kompresse těla je extrémně důležitá a neznamená to, že si dřepnete zadkem dolů k prkně. Snažte se taky nalepit břicho na přední stehno. Když naopak vyjíždíte se zatáčky, nebo bottom turnu, nenatahujte se zpátky do 100%, ale třeba jen do 60%. Budete mít lepší těžiště a u dalšího manévru se nebudete muset zase tolik pokrčovat.

  • Řešení: 

    • Platí jednoduchý pravidlo: Pokud si myslíš, že si pokrčenej, pokrč se dvakrát tolik.

Poslední rada na závěr? Poslední se neříká, hehe. Pokud nemůžeš jet s náma na Bali, najdi si jinej advanced coaching v ostatních lokacích po světě. Dneska už seženeš pořádnýho coache téměř v každé destinaci a za rozumné peníze. Stačí zadat do Googlu "surf coaching + název destinace". Nebo mi klidně napiště na @jakmichpich a já vám zkusím poradit někoho konkrétního. Pokud to chceš ještě víc urychlit, pořid si surfskate a začni s náma jezdit trénovat do bowlů. Založili jsme na facebooku skupinu, kde se domlouváme na společný tréninky (zatím jen v Praze).