Maroko Surfcamp 2020 v dobách koronaviru
11.5.2020
Máme tu pro vás report ze dvou turnusů surfových kempů pod hlavičkou Surf and Travel a slova se tak ujímá legenda českého surfingu a majitel této cestovky Aleš Tůma. V článku se mimo jiné dozvíte jaký byl surfing v Maroku a následující trable s cestováním zpět do vlasti po příchodu “koroňáku”.
Do Maroka už jezdíme skoro 16 let a letos v březnu zde proběhla již třináctá sezóna našich Surf and Travel surfcampů - letí to! Letos jsme poprvé měli základnu v Imsouane a byla to dobrá volba. Do té doby jsme pořádali kempy přímo v mekce marockého surfingu Taghazout, do Imsouane jsme dělali jen jednodenní surfové výlety, stejně jako na jih do Sidi Ifni. Ale komu by tahle nekonečná pravačka v Imsouane Bay neučarovala?
Taghazout zažil posledních pár let obrovský turistický boom, vyrostla zde spousta nových resortů, a díky nulové kanalizaci se kvalita vody v oceánu dost zhošila, což vedlo k řadě střevních problémů a Taghazout je tak často přezdíván Kakazout... Byl nejvyšší čas se přesunout dál na sever do Imsouane Bay.
Je zde sice také spousta nových surfhousů, včetně nového českého Mamaa Africa, který se stal naším domovem, ale stále je to ještě rybářská vesnička s pár restauracemi a čas zde plyne pomaleji. Možná je to i díky větší vzdálenosti od hlavní silnice.
"Odříznutí tu sice trochu jste, ale panuje tu surfařská atmosféra, kavárny, restaurace, obchůdky, pláže i zahrádky surfhousů jsou obklopené surfaři z různých koutů světa."
To, že Marokánci mají dál svou pracovní „rychlost“ a na obsloužení čekáte věčnost, to se nezmění nejspíš nikdy. Na line-upu je občas také trochu tlačenice, ale vlna má tolik sekcí, že se projede každý, navíc je zbytečné pádlovat proti proudu, vlnu si můžete užít z přístavu až do zálivu (cca 600m) a pak si to zase pěkně po pláži oběhnout zpět. Navíc je tu ještě druhý spot La Cathedrall, takže se nebojte, že byste si nezajezdili!
Odlétali jsme z Berlína na začátku března, kdy u nás koronavirová situace nebyla nijak alarmující, nemocní byli stále převážně jen v Itálii. Termín kempu je vymyšlený tak, abychom letěli všichni společně, v Agadiru na nás čeká mikrobus, stavíme se společně na nákup (hlavně alkáč, protože v Maroku se dá koupit pouze v bottle shopu ve velkém městě), po příjezdu na baráček máme společnou večeři a malý uvítací večírek.
Další den začínají lekce - program kempu je jasný - surfing surfing, chill a zase surfing, jóga, masáž, výlet, sandboarding na dunách, není čas na nudu. Večer videocoaching, přednášky, instruktážní videa, někdy kino nebo jen volná zábava. První týden probíhal přesně podle plánu. Dali jsme si celodenní výlet do starobylé Essaouiry, vyzkoušeli sandboarding při západu slunce na dunách a ve volných chvílích kempíci křižovali ulice Imsouane na surfskejtech a longboardech. Idylka.
Druhý turnus přiletěl kompletní, přestože už koronasituace byla v Evropě trochu vypjatá. V Maroku se ale stále nic nedělo, tím spíš ne v Imsouane. Každý den slunce, každý den skvělé vlny, každý den skvělé snídaně na baráčku i gastrotour po marockých kavárnách. Parta se sešla opět parádní. Po lekcích vedených námi ve spolupráci s nejstarší surfškolou v Imsouane, Mommo surfschool, zůstávali kempíci nadšeně ve vlnách, dokud to příliv dovolil a síly stačily.
Nakonec se ale ani nám trochu stresu a trablí nevyhlo, letecké společnosti začaly rušit naše lety zpět a Maročani na nás začali koukat jako na ty bílé, co mají koronu. Museli jsme přizpůsobit i program a rozhodli se zůstat v izolaci v Imsouane. Výlety do historických měst jsme pro jistotu zrušili a dělali jen pěší výlety po okolí. Všechny restaurace zavřely, a tak jsme se ještě více semkli a vařili společné večeře na vile.
Sice se debaty často točily okolo nastalé situace a někteří refreshovali informace o letenkách a koronaviru každých pár sekund, náladu celého surfkempu to ale neovlivnilo. Když už marocká vláda zakázala i otevřít surfshopy, vystřídali jsme se na surfech, které byly na vile. Hlavně, že se smí na pláž, surfing forever!
"V normální situaci by byl hlavní line-up plný surfařů, ale v koronáči jsme měli vlny jen sami pro sebe, takže jsme si to paradoxně nejvíce užili díky koroně :)"
Návrat do vlasti se stále komplikoval, snažili jsme se dostat domů všechny najednou, řešili to s naší ambasádou v Maroku. Ta se v médiích kasala, že posílá do Maroka speciál, což byla lež, ale nakonec jsme si zaplatili předražený komerční let s Ryanair a odletěli jen o den později, než bylo původně naplánováno. Byl to poslední den, kdy bylo možné z Maroka vycestovat. Možná tomu pomohlo i naše vystoupení ve zprávách na Primě nebo na Frekvenci 1 (ano vzpomínáme jak v televizi mluvil Matuš Hubka a v popisku bylo jméno Aleš Tůma :)) - pozn. redakce). Po návratu do Prahy jsme si dali dobrovolnou čtrnáctidenní karanténu a sledovali fotky s prázdným lineupem v Imsouane...
Fotogalerie (foto Aleš Tůma a Barbora Hrušová):
Konečně byl čas řešit co dál s naší cestovkou. Museli jsme zrušit zaplněný surfcamp na Kostarice, který měl být od půlky dubna do půlky května, vrátili jsme všem komplet peníze a začali vymýšlet co dělat, pokud nás k oceánu nepustí ani v létě. Tak vznikl nápad na Corona Surfcamp Blatnice , který máme hned v červnu a červenci u nás v ČR. Kdo s námi byl na surfkempu u oceánu ví, že surfování je z 80% pádlování, takže máme co trénovat na našich surfech na jezeře. Ve spolupráci se Slide surfskate proběhnou workshopy se surfskejty, rovnováhu zase natrénujeme na SUP. Nebude chybět jóga, přednášky, filmy, závody o atraktivní ceny jako jsou surfskejty a zájezdy, no a večer trocha té zábavy, která už k našim kempům tak nějak patří.... :)
Video od Ondry Maška:
Více o surfkempech v režii Surf&Travel najdete na www.surfandtravel.cz.
Sledujte Surf and Travel na instagramu:
Autoři článku:
