Soulrider Camp France 09

Po osmnácti hodinové projížďce napríč Evropou jsme zastavili přímo u pláže. Jen jsme se rozhlédli a na písečný duně se třepotala ve větru vlajka s povědomým designem Soulrider.cz.

Po privátní cestě jsme se dostali až přímo k jedné z nejpřehnanějších vilek co jsem zatím kdy obýval. Prakticky ani nešlo, abychom bydleli bliž k vodě. Stačilo se zkutálet cca třiceti metrovou dunu a rovnou skočit do vody.Vlny se lámaly všude kolem nás, ale pro mě nejoblíbenější bylo místo přímo před našim domem, ani napravo, ani nalevo, prostě přímo před námi. A toto byla i mega záchrana morálky, jak se ještě zmíním.

První dva týdny byly vlnky dost klidný, možná až trochu moc, ale to rozhodně pomohlo campíkům a začátečníkům, kteří by měli daleko víc práce s prvnímy kroky. Celkově jsem byl dost překvapenej, že po týdnu válčení ve vodě, někteří jedinci velmi slušně sjeli vlnku a nezůstali jen u plácání se v pěně, klobouk dolu. Rozhodně se na tom podílí zapálenost s kterou do toho člověk musí jít, pak už jen poslouchat Mr. Trenéra Richieho, který vás uvede do základů a večer vám ukáže na fotkách kdo, co a jak by se měl dál soustředit. No a samozřejmě nesmím opomenout předplacené hodiny u místních profi trenérů Stephana a Gila, kteří tomu dodaj tu pravou atmosféru.

Kromě hlavní náplně, teda výuky surfování, byly na programu všelijaké tématické hry o ceny od sponzorů campu. Velmi zajímavý a urputný byl třeba triatlon a podstatně klidnější petang nebo minigolf. Adrenalinový závod v minikárách stál taky za to. No a komu chybělo nakupování dobrot, vína nebo návstěva surf shopu, rozhodně to neměl daleko.

Našli se i tací, kteří dali přednost zevlování na baráčku, válení se v houpacích sítích, chození po laně nebo tréninku balancu na Indo Boardu.

Nesmím zapomenout zmínit velké pokušení, které se každý den odehrávalo a to byla samozřejmě návštěva nejoblíbenější místnosti v baráku... bar o který se parádně, někdy až nebezpečně dobře staraly dvojčata Alešák a Arnošt. Právě díky těmto komplikacím jsem byl neskutečně rád, že jsme to měli do vody tak blizoučko a myslím, že mohu mluvit za většinu.

Výlet to byl opravdu parádní, ani malinké vlny mě nemrzeli, páč díky tomu se naskytla možnost zůstat tam celý měsíc.

Rád bych poděkoval celýmu teamu Soulrider.cz a hlavně naší super kuchařce Radce, která s velkou dávkou trpělivosti opatrovala naše hladové žaludky.

A na závěr asi už jen... kdo jste kdy měl surfovou myšlenku v hlavě, určitě se mrkněte na camp ve Francii nebo na jeden z nejluxusnějších surf spotů světa - Bali, ale to už je zas jiná story.

Tomáš Deli