Trofej z Boost Mobile Margeret River pro si odnáší Tatiana Weston-Webb a Filipe Toledo

Boost Mobile Margaret River Pro presented by Corona je za námi. Ve West Oz zvítezili Filipe Toleda a Tatiana Weston-Webb. Je to historicky podruhé, kdy dámskou i pánskou část jedné z prestižních zastávek WSL vyhráli zástupci jedné národnosti. Brazilská smečka se zdá být nezastavitelná. Zastávka odstartovala neuvěřitelnými XL podmínkami na Main Breaku a závod přinesl několik nezapomenutelných momentů. Zkraťte si čekání na další zastávku na Rottnest Island krátkým shrnutím závodu.

Den první na Margaret River začal pozvolna. Vlny ráno dosahovaly výšky 4-5 stop a postavit se jim vyrazila děvčata. Ve vzduchu už v tuto chvíli čpělo napětí z XL swellu, který se pomalu plížil Indickým oceánem se značně zákeřnými úmysly: zlomit se nad Main Break reefem a napáchat co nejvíc škody! V prvním dámském kole soutěže jasně dominovaly Tatiana Weston-Webb a Carissa Moore. Amuro Tzuzuki, která je po velmi dlouhé době první Japonkou v hlavní WSL soutěži, ve svém heatu zvítězila a dokázala, že holky v zemi zapadajícího slunce vědí, jak na skluz po vlně. Idylku příjemného rána narušil zmiňovaný swell, který se bez pardónu přiřítil, zmrazil úsměvy na rtech i nejostřílenějším jezdcům (vykouzlil úsměvy na rtech krvelačným fanouškům) a vyhlásil dvojnožcům válku!

Vlny postupně vzrostly na velikost 6 stop – 8 stop – 10 stop a náhle se dostaly do rozmezí  špatnej pohyb = smrt stop. Gabriel Medina na pláži prohlásil, že větší Main Break v životě neviděl a Italo Ferreira před kamerou křičel větu: „It‘s MASSIVE“ (dost možná právě sledoval Jordyho při čůrání). To, co následovalo, byl den plný zatajených dechů, masivních manévrů a spousty zlomených prken.

John John Florence opět dokázal, že jediným opravdovým pánem Main Breaku je on. Blonďák z Havaje už několik let definuje, jak se tahle vlna jezdí a co je na ní všechno možné. Hned ve svém prvním heatu zmizel v tubě, na několik vteřin se zachumlal pod vodní závoj. Následně si z vortexu vyjel pro perfektní desítku ode všech, kromě jednoho sudího - což je nejspíš ten samý sudí, co Carisse nedal perfektní desítku za air v Newcastlu (a ten má evidentně problémy v osobním životě). John John se tak připsal na listinu několika legend, kteří ve West Oz perfect desítku získali. Jmenovitě: Kelly Slater za barrel a masivní manévr na Main Break, Owen Wright za stand-up jízdu v tubě na The Box a Sebastian Zietz za až nadlidskou navigaci tubou na North Point.  

Řezničinu prvního dne soutěže výborně vystihuje následující sestřih:

Mick Fanning odjakživa tvrdí, že Main Break je ta nejhorší vlna ze všech zastávek WSL. Vlna je nevyzpytatelná, sekce se neustále mění, lip je zdeformovaný a těžko se na něm hledá místo na útok. K tomu všemu je závěrečná zavírající se sekce vlny pro atlety noční můrou (sevře vás z obou stran a vymáčkne jak zubní pastu).

„Neznám vlnu, která má místo lipu lipů sedm a když si konečně jeden z nich vybereš a zaútočíš na něj, tak zmizí, než se přiblížíš.“
Mick Fanning popisuje Main Break

Main Break v XL velikosti opravdu dostál svojí pověsti. Nejlepší atleti světa padali jak mouchy a prkna se lámala jedno za druhým. Jadson Andre zapíchl špičku (neblaze proslulý nosedive) na vlně, která by zabila slona. Předvedl tím oddanost své práci, kterou se může chlubit málokdo a vysloužil si propláchnutí dutin enormních rozměrů. Julian Wilson odevzdal krvežíznivé bestii, ve kterou se Main Break proměnil, dvě elitní prkna. Jedno ze zlomených prken na pláži podepsal a předal holčičce, která se tvářila jako velká fanynka (já si myslím, že malá kapitalistka prkno zpeněží na e-bay). Hamounsky z něj však nejprve sundal finy a leash.

Wipe-out dne si na účet připsal Caio Ibelli. Tenhlecten koumák se rozhodl, že si ještě po konci heatu pochutná na 20tistopý bestii. Take-off vzal tak radikálně, že mu vertikální rampa vlny nedovolila skluz a proletěl vzduchem. Po dopadu Caio padá na záda jako já po šesti kouscích v Kozlovně. Rozdíl je, že o moje pohodlí se po dopadu na zem většinou stará obsluha, zatímco o pohodlí brazilského démona se postaral lip o hmotnosti menšího Stegosaura. Podle oveřených zdrojů je Caio na dně přilepený dodnes. (video 1:30)  

John John Florence si naneštěstí, na již zmiňované závěrečné sekci vlny, odstřelil koleno a musel ze závodu odejít (čímž odsoudil můj Fantasy Team k záhubě). Toto zranění nejspíš vyřadí světového šampiona z několika příštích eventů. To nejhorší, co by pro John Johna mohlo zranění znamenat, je neschopnost soutěžit v létě na Olympiádě. Vzpomeňme na rok 2019, kde si John John na zastávce Oi Rio Pro poranil koleno a Pipe Masters na Havaji odjel v protéze. To vše pro to, aby si zajistil místo před Kelly Slaterem ve dvojici (on a Kolohe Andino), která bude Spojené Státy reprezentovat na vůbec první surfing obsahující Olympiádě. Pokud John Johna zranění z Olympiády odstaví, je dost možné, že ho „The Goat“ nahradí. Doufejme, že protézu nevyhodil a že havajského blond jinocha v Tokiu uvidíme!         

Hlavní a bohužel smutnou událostí soutěže je tragické úmrtí surfaře Jacka Macaulayho, který byl bratrem CT surfařky a všeobecné legendy Bronte Macaulay. Rodina Macaulay je hrdou a vysoce respektovanou surfovou dynastií, jejíž kořeny jsou pevně zapuštěné jak v kultuře, tak v komunitě na Západním pobřeží Austrálie. Jack zemřel o víkendu a rodina s veřejností příčinu smrti nesdílela. Víme jen, že smrt byla nečekaná a tvrdě zasáhla rodinu a celosvětovou surfovou komunitu. Jack byl surfaři ze všech koutů světa popsán jako vášnivý surfař a člověk s velkým srdcem. Za dobrých dnů na West Oz Jack s chutí napádloval na lineup s tyčinkou snickers nacpanou v neoprenu, jen aby vydržel surfovat i osm hodin v kuse.

Nikdo by Bronte nevyčetl, kdyby se rozhodla v pondělí do semifinále nenastoupit. Bronte jako absolutní legenda nasadila závodní trikot a utkala se s Tati Weston-Webb o postup do finále. Předvedla tím světu obrovskou odvahu a diváci zažili jeden z nejemotivnějších heatů moderního surfingu. Tatiana nakonec v heatu zvítězila a ve finále porazila sedminásobnou světovou šampionku Stephanie Gilmore. Dostala se tím na druhé místo světového žebříčku.  

V pánské části soutěže nakonec dominoval Filipe Toledo, který ve finále porazil Jordyho Smithe. Posunul se tím na třetí místo celkového žebříčku a potvrdil dominance brazilské smečky. Už třetí trofej WSL eventu v řadě končí v rukou Brazilce. V Newcastlu zvítězil Italo Ferreira, v Narrabeenu Gabriel Medine a nyní na Margaret River dominoval Filipe Toledo. Tatiana Weston-Webb je původem také z Brazílie. Po druhé v historii surfingu si trofej ze stejného eventu odnáší Brazilec a Brazilka a svět se ptá: „Je vůbec možné brazilskou smečku zastavit?“

Highlight reel celé soutěže plný neskutečných výkonů najdete zde:

ze surfštiny přeložil

Jan Moleš
Další články autora

Další zajímavé články