Výjezd s TTm na Stubai

Stubai je ledovec v rakouských Alpách. Nachází se zhruba 30 kilometrů jihovýchodně od Innsbrucku a z Prahy je to necelých 570 kilometrů. Cesta se dá zvládnout v pohodové dopravní situací za 5 a půl hodiny, což není tak moc, o trochu déle než například na Hintertux. Celá oblast se dělí na několik středisek, z nich nejznámější je Stubaier Gletscher, který je v provozu od října do června a nabízí velký snowpark a zhruba 55 kilometrů sjezdovek. Nejvyšší bod Stubaie se nachází v 3210 metrech nad mořem, takže hlavně při letním ježdění doporučuji pořádnou porci slunečního krému.



Stubaier Gletscher se vyznačuje ještě jednou zvláštností, totiž že se zde nachází nejvýše položená vysokohorská restaurace v Rakousku - Jochdohle (3150 metrů nad mořem), přes svůj komický název, který by asi nejvíce slušel lokálnímu triu jódlujících Tyroláků, se jedná o celkem moderní dvoupatrové posezení přímo nad snowparkem, čili i příhodný chillhouse, kde si člověk může za vysokohorské ceny dát takové ty alpské klasiky. Je ovšem možné i konzumovat svůj vlastní donesený proviant (nás tedy alespoň nikdo nevyrazil). Třídenní skipas do Stubaier Gletscher jsme pořídili za 111 EUR. Dá se ovšem jezdit podstatně levněji, pokud se vám podaří podlézt turniket u první kabinky nahoru, protože další kontrolu už nepotkáte. Což samozřejmě nedoporučujeme ;-) 

No a teď k samotnému Moreboards Stubai Zoo Snowparku. Nachází se pod konečnou stanicí lanovky Gamsgarten v areálu Stubaier Gletscher. Od parkoviště pod lanovkou se k němu dostanete zhruba za půl hodiny. V termínu, ve kterém jsme tam byli, park sestával ze tří velkých kickerů, každý o lavici mezi 10 a 15 metry. Tyto skoky byly klasicky, jak se patří nakoplé a vyhazovaly hodně do výšky, ostatně jako většina rakouských skoků. Lajna big airů končila vystřelovací bednou s dopadem. Vpravo od nich byly dvě jibovací lajny, vlevo tři raily, z toho ten poslední lomený, potom dvě bedny a jedna taky lomená. 

Z obou těchto setů se dalo sjet na bongovací barel s odrazem, po kterém následovala spina ze sněhu. Vpravo od jibbovací sekce byla ještě sada tří miniskoků, které ústily na oranžovou plechovou spinu. Pod sněžnou spinou se nacházela céčková bedna, ze které se dalo jet na bonkovací kouli nebo na polejam, na kterém se dalo letět hodně do výšky. Celý park zakončoval ještě jeden malý skok nebo street rail a vedle něj kinknutá bedna. O dopravu se stará poměrně rychlá kotva. Snowpark se zavíral každý den okolo třetí hodiny a rolbaři jezdce svými stroji doslova vyháněli. To byl ale asi jediný negativní aspekt jinak skvělého snowparku.



Tři dny před naším příjezdem slušně nakydalo, takže sníh byl docela v pohodě. První den bylo hnusně a žádné pořádné záběry ani fotky nevznikly. Dopady velkých kickerů byly zmrzlé a moc se na nich neskákalo. Za to další dva dny bylo ukázkové azurko a dalo se pořádně fotit i natáčet. Dopady povolily, takže nám Tuzáč ukázal, jak se točí na velkých skocích.



Přesto ale největší king tohoto víkendu ve funparku na Stubai byl Stefan Wimmer, který smotával doublecorky a tím udivoval všechny lidi v parku... a že nás tam nebylo málo. Jelikož čtvrtek byl státní svátek, bylo na Stubai vyloženě přečechováno. Na skocích zabíjel například Riči Skandera, dále jsme potkali partičku českých riderů Tomáše Laubeho, Aleše Tomsu, Štěpána Rokose a Romana Kuřila. Také českých freeskierů se ten víkend na Stubai ukázalo dost, jejich jména neznám, ale to neznamená, že by tomu kluci nedali na velkých skocích pořádně napít. 

No a abych tady jen tak planě o Stubai nekecal, můžete se podívat na krátké videjko, natočené na místě, které vzniklo pod záštitou produkční skupiny Pink Pig Studio Emila Langera. 

Více informací o resortu najdete na www.stubaier-gletscher.com a o snowparku na www.stubai-zoo.com.



Report: Kryštof Diatka

Fotky: Filip Růžička

Video: Emil Langer