Letní Folgefonna by OBA Creators

Minulý rok, někdy touhle dobou, jsme s Terkou vyrazili do Norska na Folgefonnu. Krásnej trip, na kterým jsem klasicky cvaknul pár fotek, ale z nějakýho důvodu jsem na ně pak zapomněl. Tak je posíláme do světa společně s pár řádkama až teď. Sakra pozdě, ale přece. Třeba to někoho motivuje a ještě na tohle krásný místo s příjemným parkem a kosmickou přírodou letos v létě vyrazí.

Ještě doma, balení zásadního vercajku na cestu.

Terka čeká v Dánsku na trajekt 

Plavba na sever do Kristiansandu

Na Fonnu jsem se dostal poprvé s kámošema Richardem Skanderou a Jožinem Toufarem cca před 14 lety. Od tý doby znovu až loni. Nevím proč. Norsko mě moc baví, ty horstva, lesy, fjordy, vodopády… Už jen řídit a kochat se tamější přírodou okolo je úlet a relaxace.

Některý věci se od poslední návštěvy vůbec nezměnily, na ledovci stále jedna kotva (vpravo za Terkou), pod ní malý parkoviště s dřevěnym bufetem, vše stejný jako před 14 lety. Tohle „fuck off“ inovacím, nový výstavbě atd. se mi líbilo. Má to tam super atmosféru, některý místa jsou nejlepší tak jak jsou.

Jedna věc se naopak změnila, a to se mi taky líbilo. Loni bylo tak o 4 metry víc sněhu, než jsem si pamatoval z první návštěvy. Koncem jara museli dokonce rolbama vyhrabávat ze sněhu vlek. Na silnici ukazuje Terka výšku návějí. Škoda, že jsme neměli winch, šlo by to přeskočit. Prostě spousta sněhu všude, takhle v červenci, snowboardistův sen.

Jestli něco úplně nevyšlo, bylo to počasí. Očekávali jsme, že bude norský, tohle bylo ale kva norský, chcanec, chumelenice, vítr, furt dokola…i na Nory dle jejich slov výjimečně chladný léto.

Naštěstí, i když zrovna nejde jezdit, stále je v Norsku spousta krásnejch věcí, který se dají dělat. 

Třeba chytat ryby.

Nebo chytat ryby.

A nebo chytat ryby.

Občas si ale počasí dalo říct a mohli jsme jet na kopec. Těch jezdících dnů nebylo moc, a když už byly, forma nebyla, takhle v létě. Kéž bych byl stejně produktivní v chytání ryb, jako v chytání hran o raily. Ale něco jsme přeci jen cvakli.

Já a můj stalefish na wall.

A one foot na wall.

Pohled na park ze sjezdovky. Vpravo dole parkáč, odkud vede kotva, uprostřed vzadu fjord, vlevo u skal snowpark. Park je příjemnej, po výjezdu kotvou dáte asi 50m traverz, pak už je park až dolů. Nahoře raily, funboxy, v prostřední části těžší raily, dole dva kikry. Stavěj to shapers který sami jezděj, dobře jezděj, takže park je promyšlenej a zábavnej. 

Po ježdění jsme občas jezdili do nebližší vesnice - Jondal. Nakoupit nebo chytat ryby. Je dobrý vědět, že cca na půl cesty mezi Jondalem a ledovcem je mýto, závora s automatem. Platilo se asi 3 kila za auto, takže pokud chcete spát v autě nebo ve stanu, chce to až nad závorou, ať nemusíte každý ráno platit. Místa na spaní se dají najít, není jich moc, ale jsou, pěkný je u jezera kousek od cesty, dá se i přímo nahoře na parkovišti, nikdo neprudil.

Dům v Jondalu při západu slunce.

Chill out u fjordu.

V létě je v Norsku super, že jezdíte do 4 odpoledne, pak jdete na ryby a na večer můžete jí zase jezdit, vlek už je vyplej, ale na šlapačku se západem slunce, který probíhá kolem 23:00, je to taky boží. Jeden večer jsme si to v těchto pozdních hodinách dali, měl jsem vymyšlenej handplant na fotangli v korytu, který tam zůstalo po jarním vyhrabání vleku ze sněhu. Měla být s výhledem na krásnej fjord v pozadí. Bohužel cestou přišla mlha jak sviňa, takže jsem vymyslel plán B, handplant tam poslala Terka a já ji cvaknul tuhle mlžnou, která mě taky baví.

Pohoda po ježdění, všude krásně zeleno.

Pár dalších fotek z ježdění.

Terka bs 1 na funboxu.

Terka na kikru. 

Terka na double kinku.

Občas to neklaplo, Téra ošetřuje namoženej kotník.

Já a tucknee noseslide na duze.

Terka a západ slunce cestou z ledovce. Celej den zataženo, až na večer se otevřelo okno. 

Děkujeme Mártymu za pomoc s vyřízením permic, slovenským kamarádům Tiborovi a Aleně za nocleh a další pomoc. Děkujeme také našim sponzorům: Capita, Funstorm, Snowbitch, Union, Electric, DVS, Chimpanzee a Perskindol. Děkovačka také patří za foto/​video vercajk firmám Canon a Manfrotto.

Foto: Ondra Bauer a Terka Čermáková - OBAcreators.com