Příběh splitboardingu - část 1.

Během minulé zimy jsem si pomalu začal zvykat, že se za mnou lidé nevěřícně otáčejí, kroutí hlavou a sami sebe se ptají, co to je za zvláštní lyže, prkno, nebo co to vlastně je? Je to splitboard.

Příběh splitboardingu se začal psát shodou okolností souběžně se startem mojí lyžařské kariéry, tedy počátkem devadesátých let ve Spojených státech amerických. Snowboarding byl tenkrát ještě v plenkách, sjezdové lyžování, a to jak v lyžařských střediscích, tak i ve volném terénu, bylo běžnou věcí. Zcela přirozeně i snowboardisté měli zájem vyrazit do volného terénu. 

Snowboardista zvaný Cowboy začal používat kombinaci sněžnic a snowboardu připnutého k batohu. Po nějaké době si však uvědomil, že se mu tento způsob pohybu ve volném terénu zdá poněkud nešťastný. Zavřel se společně s kamarádem do garáže, podélně rozpůlili snowboard i vázání, sestrojili primitivní uchycení obou polovin prkna a výsledkem byl první splitboard. Se svým prototypem Cowboy oslovil značku Voile. Té se nápad zamlouval, Voile a Cowboy začali spolupracovat a výsledkem dlouhého vývoje byl splitboard se speciálním systémem uchycení, který se s určitými obměnami používá dodnes.

Pokud jste alespoň trochu zručným majitelem snowboardového vybavení, můžete si i v dnešní době sestavit svůj vlastní splitboard po vzoru Cowboye. Do začátku budete potřebovat odvahu k rozříznutí vašeho milovaného snowboardu. Jakmile se vám to podaří, přichází na řadu montáž Voile splitboard kitu, na který upevníte libovolné snowboardové vázání, pořídíte stoupací pásy, hůlky a můžete vyrazit.

Stejně jako tenkrát Cowboy, i já jsem začal pro pohyb ve volném terénu používat sněžnice. Touha po objevování nepoznaného a ježdění ve volném terénu postupně začala převažovat nad ostatními aktivitami. Jarní túra na Strahlhorn při použití maček a snowboardu připevněného na batohu byla tak vyčerpávající, že jsem se rozhodl na nastávající sezónu pořídit splitboard. Přesně tak se i stalo. Splitboard doplněný o stoupací pásy s vlastním systémem uchycení, který rovněž používá již dříve zmíněný systém Voile, kompletně změnil můj svět tím, že mi otevřel bránu do světa splitboardingu. 

Žádný terén najednou nebyl nedostupný. Při objevování nových freeridů odpadlo řešení toho, kde skončím a jak se dostanu zpět na prošlapanou stezku. Splitboarding to je svoboda pohybu. Díky tomu, jaké sněhové podmínky panovaly minulou zimu se splitboard stal mým nejlepším přítelem a když jsme zrovna nešlapali, používal jsem ho jako standardní freeridové prkno. Musím uznat, že i v této roli se osvědčil na výbornou. Nejen to, ale i další souvislosti zapříčinily, že jsem splitboardingu naprosto propadl.

Autor: Míra Kube /​ SplitUnite.net