Freestyle.ch III.

FOTOGALERII Z FREESTYLE.CH OD DANIELA VRZALA NAJDETE TADY

Posledním třetím updatem se vracíme k víkendovému klání u jezera Zurich, kde se konal už patnáctý ročník závodu, který se pyšní titulem největšího freestyle festivalu v Evropě.
Poslední update už píšeme z naší kotliny daleko od sněhové hmoty. Podíváme se na závěrečný den klání a díky tomu, že začínal program až odpoledne, tak jsme pro vás pokusili zachytit i několik informací o místě konání, tak jdeme na to.

Nad organizátory “Where Riders are the Rockstars” festivalu snad stál někdo nahoře, protože počasí bylo i v neděli od rána naprosto ideální. Papež to jistě nebyl protože promlouval zrovna na návštěvě jedné malé, ale pěkné země kousek na východ. Jelikož jsme se rozhodli vynechat sobotní “all night long” afterparty, ráno byl čas podívat se trochu do jednoho z nejpřepychovějších měst našeho kontinentu. Každý si pod pojmem Švýcarsko možná představí něco jiného. Někdo jako malou evropskou zemi. Jiný zase dokonalou železniční síť, či hodiny, sýry, nebo čokoládu. V politických a ekonomických znalostech se spíše budete bavit o Švýcarsku jako o neutrálním státu, který bez újmy přežil už dvě světové války 20. století. Pro snowboardistu to jsou jistě vysoké štíty hor, které celou zemi obklopují. Proto je docela zarážející fakt, že právě z Zurichu žádné velké štíty neuvidíte. To je způsobeno oparem, který vzniká díky jezera, jež je synonymem města. Jezero je z velké části obklopeno zástavbou a dodává “městu bank” příjemnou atmosféru a krásný prostor pro relaxaci, jež místní náležitě využívají. Docela důležitý je i fakt, že většina místních vlastně místními nejsou a pocházejí z celého světa, mix národností je tu vidět prakticky na každém kroku.

Jednou z věcí, která mě vážně zajímala bylo jak jsou vlastně přesné místní vlaky. Díky tomu, že jsme místní dopravu využívali, jsme to tedy vyzkoušeli a světe div se, right on time. Stejně jak byli přesné místní vlaky, přesné bylo i načasování jednotlivých programů Freestyle.ch. To byla dost příjemná změna oproti většině akcí, které jsem navštívil a i přes monstróznost celého festivalu, jelikož zde bylo zhruba 30000 návštěvníků, vše šlapalo jako ty pověstné místní hodinky. To ale ještě neznamená, že se nedalo akci nic vytknout. To, co dost zaráželo byl binec, který místní “teenagers” dokázali v širokém okolí vyprodukovat. I přes to jsme ale neviděli nikoho s otravou alkoholem, po rvačce od krve taky ani stopy. Ale teď už k samotnému finálovému zakončení. Zůčastnila se ho hrstka postupujících, kteří přijeli bojovat o část koláče 100000$.

Nechyběli mezi nimi Markus Keller, Eero Ettala, Sebastien Toutant, či třeba Elias Elhardt. Finálová bitva byla opět rozdělena na triky “style”, tedy do rotace 540 a “tech” nad 540 výše, na jejichž základě postoupili čtyři nejlepší do superfinále. Největší hodnoty vytvořili pánové Haller, Ettala a Toutant. Seb Toutant se roztočil krásným BS 1080 Double Cork, který už sice předvedl v kvalifikaci, nicméně při tomto opravdu nezbylo nic jiného než zvednout ruce a zatleskat. Eero ve finále zvládl SS BS 1080 Double Cork, což udělal poprvé v životě. Diváci umí jezdcům zkrátka připravit dobrou kulisu. Do finále se dostala také místní hvězda Iouri Podlatchikov (v každé disciplíně kromě skateboardu byl ve finále Švýcar). Během superfinálové show, kdy se v rychlém sledu střídal skateboarding, lyže, motocross a snowboarding a kdy v každé disciplíně zůstali právě čtyři nejlepší neměl divák absolutně čas vydechnout. Obrovské polety nad vertikální rampou na skatu, motocrossová show, které se účastnil byť jen ve finále i náš Petr Pilát, lyžařské “vrtulníky” a samozřejmě na závěr to co vás zajímá nejvíce. 

Trochu zamrzelo, že jak lyžaři tak i snowboardisté dělali v superfinále ty stejné triky jako ve finále a navíc každý z nich při jednom ze skoků spadl, Iouri Podlatchikov i přes podporu fanoušků ani jednou neodjel Double BS Rodeo jak chtěl. Nejčistším jezdcem se stal Eero Ettala, který ve svém elegantním stylu dopadl s přehledem BS 1080 a bylo rozhodnuto.
Výsledky tedy zní: 1. Eero Ettala 2. Sebastien Toutant 3. Christian Haller 4. Iouri Podladtchikov

Co říci k Freestyle.ch na závěr? Rozhodně se jednalo o vydařenou akci, která měla za cíl dostat profesionální snowboarding blíže k lidem. Bavilo mě také, že role speakera patřila Gianu Simmenovi, zasloužené to legendě. Tento koncept příměstských akcí se začíná silně rozvíjet a je naprosto jasné, že člověk, který nejezdí skoro pořád, tak zde nemůže startovat. I přes to, že je to reálnému člověku velmi vzdáleno, je pohled na triky, které zde padly opravdu nádherný. Zajímalo by mě, kdy akce podobného formátu vyroste u nás.