Making of RUSTY KNEESodes 2

Zima je letos v Čechách ještě o něco bídnější, než bylo v posledních letech bídnejch zim zvykem, takže sbírat matroš pro pokračování Rezavejch kolen není jednoduchý. Zdá se, že ty zimy reznou daleko rychleji, než naše kolena, a tak, i když vůle je, jezdit, natáčet a fotit není na čem. Ale dost brečení, kdo chce jezdit, sníh si najde, našli jsme i my, takže mohly vzniknout následující fotangle. 

Stejně jako loni i letos jsme tvořili převážně s Vencou Kutilem. Venca tahá spoty z rukávu jak kouzelník holuby z klobouku, takže je radost s ním jezdit. Vše proběhlo opět v duchu 100% by riders for riders. Natáčím a fotím, a když jdu jezdit, bere na to můj vercajk Véna nebo někdo z dalších kámošů. Letos s námi nejvíc jezdil starej dobrej plzeňskej rodák Roman Dlauhý, rider výbornej, jak to jejich pivo.

Nejprve se ale vrátíme na konec zimy minulý, kdy zatímco já byl v USA, Venca vybojoval jeden mocnej spot v našich končinách. Jak to proběhlo, popíše svými slovy:

„Příchovickej gap v lomu jsem začal stavět loni na konci sezóny sám lopatou. Po dvou dnech házení dopadu mi ruply záda a bylo jasno, že je potřeba přehodnotit strategii. Přes Bergmannovic bratry jsme půjčili frézu a začal koncert, na jehož konci stál tři metry vysokej a asi sedm metrů dlouhej dopad. Stavba byla dokonána a zbejvalo spot zavdat. Problém byl v rozjezdu do zatáčky a mírně do kopce, což způsobovalo zpomalení winche. Dva dny jsem se rozjížděl a brzdil na odrazu a nevěděl, jestli je vůbec možný do dopadu dolítnout. Vzhledem k tomu, že v opačným případě hrozila děsná protistěna, rozhodl jsem se nakonec vystlat jí matracema. Společně s Vikim a Dárou jsme přivezli plnej vozejk a protizeď zabezpečili. S tímhle opatřením jsem nakonec gap odzkoušel a naštěstí rychlost stačila. Než přišla tma, povedlo se nám s Dárou odjet bs3. Ještě jsme pak poskákali pár dropů v lomu, Dára dokonce do půl těla a mohli jsme sezónu ukončit.“

Teď už zpátky k zimě letošní. Začátkem prosince mi napadlo pár čísel na zahradě, což mě nakoplo k vytvoření zahradního shredu. Původně jsem ten den měl v plánu sekat dřevo do kamen, ale nemohl jsem si pomoc… Vznikly z toho tyhle fotangle. 

Jedna fotka v mezičase českého shredu, vymykající se ostatním zejména tím, že v místě bylo víc sněhu, než bahna a trávy… Ondra odpanil návěj handplantem na Stubai

O pár týdnů později vznikla další zahradní záležitost. Tentokrát u Vény, který už v listopadu postavil náskok na jabloň a čekal, až napadne. Měl štěstí, že jablka na větvích vydržela, protože sníh na sebe nechal pěkně dlouho čekat. Vznikla z toho tahle fešná červenobílá momentka.

Další naše cesty směřovaly koncem ledna do Jablonce, v období zatím asi jediného týdne této zimy, kdy byla opravdu zima. Co se dělo, popíše Véna: 

„Přímo naproti Lezecký aréně Makak v Jablonci nad Nisou nedávno dokončili gabionový království. Dva roky jsem měl možnost od baru arény sledovat, jak hromady dělníků za pomoci obří těžký techniky, staví tohle spotoviště. Desítky metrů railů a gapů ve dvou patrech tvořenejch "balkónem". Nádhera. Nejdřív jsem vymyslel mini přeskok, kterej jsme při obhlídce změnili na 11m dlouhej a 5m vysokej transfer přes zábradlí na balkón. Problém byl s rozjezdem, na kterým bylo potřeba neztratit rychlost při 10m přeskoku prvního zábradlí stojícího v cestě. Celý se to při ježdění ukázalo dost divoký, proto jsem zvolil základní trik ollie. Při západu slunce tady ještě Roman vyšvihnul 5-​0 za použití „mýho“ odrazu a dopadu. 

Další věc vymysleli kluci na railu o kus dál. Zábradlí tu dělá asi půl metrovej schod - jasná výzva. Nebyla to sranda, ale Ondra nakonec ubalancoval neskutečnej lipslide. Třetí den jsme sem šli zase i s Romanem, kterej zavdal fróňo s výtrhem dolů na balkón a nakonec celou session malém totálně zabil, když ustál ve fróňu schod, kus ujel, výtrhem to poslal dolů na balkón, kde bohužel dopadl do všudy přítomnýho štěrku a neodjel. 

Ještě jsem pak zkoušel přeskok odspoda nahoru, ale podcenil jsem přípravu, zaryl se do skoku a po ukázkový šipce vzad jsem chvíli popadal dech a žebra. Nutno dodat, že potenciál tohoto spotoviště zdaleka není vyčerpán a určitě se sem vrátíme."

Další dvě lokace byly opět z Vencova hoodu, takže opět jeho slovy:

Větev
"Každý ráno se jdu projít se psem a hledám nějaký zajímavý místa v okolí baráku, kde by šlo něco přeskočit, nebo přejet. Letošní špatná zima způsobila, že jsem hledal spíš sníh, nebo nějaký místo kam by šel navozit. Nahoře na Kamenci jsem měl vyhlídnutou větev, na který jsem chtěl natočit takovou přiblblou gymnastickou sérku se snowboardem na nohou. Všechno se nachází na severní straně pod lesem, kde ještě něco na rozjezd zbylo. S Ondrou jsme věc připravili a po několika vysilujících pokusech se mi podařilo svoji kreaci odjet. Ani neumím napsat, jak se ty triky jmenujou, asi nollie do fs3 na větvi do přemetu přes další větev. 

Navečer ještě Ondra zkoušel pojezd po větvi s handplantem přes, ale na tenhle trik se spot ukázal příliš rychlej. Další den jsme s Romanem postavili dopad u stromu a větev seřízli. Vznikla tak možnost skákat z grindu víc doprava, čehož Roman využil dokonale a vyprásknul grind do fs3 nosebone. Musím, říct, že záběr tohodle triku z Ondrovýho stablecamu je pecka! Já ještě odjel jakž takž fs1tail přes větev, pak se vybily baterky v blesku a už už jsme chtěli jet domu, když nás nahoře na hřebeni zastavilo ostrý zapadající slunce. Scenérii jsme dokonale zdokumentovali a super den byl zakončen velkolepě."

Gap na zahradě
"Jednoho rána jsem vyšel před dům a sníh byl namoklej a extrémně lepivej. Rozhodl jsem se zkusit, jestli nebude možný dostavět nějakou překážku do už stávající lajny třech věcí, který jsme s Romanem, Ondrou a Viktorem připravili o několik dní dříve. Podařilo se mi uválet několik gigantickejch koulí a dal je tak, aby tvořili gap. Druhej den jsme s Viktorem vše vyladili a gap odzkoušeli. Už jsme se těšili, že půjdou jezdit všechny čtyři věci v lajně, ale počasí nám změnilo plán. 

Přes noc roztálo i to málo, co leželo na louce a mezi překážkama zmizely cesty. Gap naštěstí vydržel, dokonce se mezi odrazem a dopadem odkryla tráva a celej spot se stal víc fotogenickej. Samotná session probíhala pod hrozbou velkýho deště, ale nakonec začalo lejt, až když všichni odjeli co chtěli. Nejdřív se povedlo vyfotit pár mejch průtahů, Romanův tweaked a Vikiho double grab. Nakonec byl na řadě Ondra, kterej nás nejdřív překvapil, když si zapomněl zapnout zadní nohu do vázka a ještě víc nás nadchnul, když jako by nic několikrát ve onefootu lehounce gap přelít a bylo hotovo."

V první půlce března se ozval Kuba Petr, jestli bych mu dorazil cvaknout spot v Jizerkách, který objevil při letní jízdě na kole. Společně s Bendysem si kuci dali krátkou session, já se u toho ráchal v potoce a vyfotil každému z nich pár pěknejch podvodních fotek. Na této JP v poctivym nosepressu.

Foto: Ondra Bauer /​ OBA creators

Díky našim kámošům Tílkovi, Dee Bow a Vikymu za pomoc. Za pár fešnejch fotek a záběrů díky Jakubovi a Dodovi.

Díky sponzorům: Snowbitch, Capita, Union, Funstorm, Electric, DVS, Canon, Manfrotto, Perskindol, Chimpanzee za vercajk na ježdění, focení a zdravý laskominy.