Cesta na Olympiádu v Sochi 2014

Diskuse o tom jestli snowboarding patří nebo nepatří na Olympijské hry je častým tématem, na který má každý svůj názor. Nikdo ale nic nezmění na tom, že snowboarding na Olympiádě byl, je a bude. A v roce 2014 v ruském Sochi přibude poprvé v historii Olympijských her kromě rampy i slopestyle. Česká freestyle reprezentace pilně trénuje, aby naskočila do kvalifikačního kolotoče v co nejlepší formě. Mnozí s vás určitě nemají úplně jasno v tom, jaká jsou kvalifikační kritéria, kdo je členem reprezentace, jak se to celé financuje, kdo má šanci na postup do Sochi nebo jaké jsou názory samotných jezdců na Olympiádu. Proto jsme vyzpovídali nejprve oba reprezentační kouče Přemka Vidu a Martina Černíka a pak postupně většinu českých reprezentantů. Začneme trenéry: 

Jaké disciplíny se v Sochi pojedou?

Přemek: Kromě už tradiční halfpipe se premiérově na OH v Sochi představí slopestyle, což je i velký impulz pro jezdce, kteří zrovna moc neholdovali ledovému korytu. Zároveň je to ale i výzva pro klasické rampaře potrénovat nějaký ty doublcorky i na skoku jak se to děje například u Shauna Whita. Jsem sám zvědavý jaká jména se začátkem ledna na startu prvního kavlifikačního závodu v Copper Mountain sejdou.

Jak je nastavený systém kvalifikačního procesu na OH v Sochi co se týče freestyle snowboardingu?

Martin: Je to víceméně stejný proces jako na každou Olympiádu. Je potřeba splnit mezinárodní kritéria, což je top 30 na svěťáku v dané disciplíně a k tomu cca 100 bodů. To je úplný základ, aby byla alespoň šance. Daleko těžší kritérium je umístění cca v top 35 ve světovém žebříčku na konci ledna 2014. Tento žebříček se sestavuje součtem bodů ze závodů Světového poháru od srpna 2012. Kritéria jsou celkem jasná, hlavním faktorem bude výkonnost. Když vidím jak do toho všichni šlapou, tak to bude určitě náročné. Na druhou stranu musím řict, že i na ty minulé Olympiády to bylo hodně těžké, takže vlastně nejde o nic nového. Současná obtížnost je samozřejmě o level výš, ale zároveň se zlepšily i tréninkové podminky. Všem držim palce a bylo by fajn, aby to někdo za naši zemi dal.

V kolika závodech (a jakých) je šance získat body pro kvalifikaci na OH?

Přemek: Kvalifikace rampy odstartovala už v létě na Novém Zélandu, kde si Šárka připsala prvních 150 bodů za 16.místo. První slopestylový kvalifikační závod se uskuteční v Copper Mountain od 9. do 12.1., kde se odjede i Světový pohár v rampě i slopestylu. Následuje Mistrovství světa v Kanadě ve Stonehamu (17. - 27.1.), opět se pojede jak rampa, tak slopestyle. Další rampový kvalifikační závod byl přesunut z Park City opět do Copper Mountain na konec ledna a přelom února. Potom se vše přemístí do Ruska do dějiště Olympiády v Sochi (10. - 17.2.), následuje Světový pohár ve Špindlu, kde se 15. - 16.3. pojede "super slopestyle" - kombinace corneru, rádiusu, railu a skoku. Dále je na programu další Světový pohár v rampě a slopestylu ve Španělsku ve středisku Sierra Nevada, který byl posunut na 20. - 27.3. Po několikaměíční pauze se vše vrátí v létě na Zéland. Následuje znovu Copper Mountain (prosinec 2013), Kreischberg (leden 2014) a vše se uzavře ve Stonehamu 14. - 19.1.2014.

Z koho se momentálně skládá česká freestylová reprezentace a na základě čeho byli reprezentanti vybráni?

Martin: Před letošní sezónou došlo k užšímu propojení juniorské repre a repre A a vzniknul tým, který se snaží zajet olympijskou kvalifikaci. Jezdce jsme vybírali s Přemkem podle výsledků v minulé sezóně v návaznosti na počet startovních míst, který se nám díky výsledkum Šárky Pančochové, Petra Horáka a Kačky Vojáčkové podařilo rozšířit. Kromě výše jmenovaných tedy v týmu pro slopestyle jsou Jan Nečas, Martin Mikyska, Dušan Kříž, Roman Dlauhý, Lucka Zábranská a Eva Cameron. Rampu bude zkoušet Matěj Novák, Honza Nečas i Martin Mikyska a samozřejmě Šárka, která ma šanci startovat na OH v obou disciplínách.

Jak funguje financování reprezentace?

Martin: Reprezentace je financována částečně z peněz SLČR (Svaz lyžařů České republiky), kde jezdci mají finanční paušál na rok, k tomu proplacenou letenku na Mistrovstvi světa a samozřejmě bonusy za umístění. Víceméně jsme postavili všechny na startovní čáru a uvidíme kdo to nejvíc nadiktuje. Je super, že Úsek snowboardingu podporuje reprezentaci, a také, že se dlouhodobě podílí na podpoře snowboardingu v ČR, kdy finance, které dostane od státu, rozdělí kromě repre i pro AČS, sportovní centra mládeže, sportovní třídy a zafinancuje částečně náklady trenérů. Takovéto podmínky byly před 10 lety pouze snem. Kromě podpory ze SLČR si samozřejmě další náklady platí jezdci z vlastních zdrojů a od svých sponzorů. Svaz narozdíl od jiných disciplín je v tomto směru nijak neomezuje, což je důležité.

Jak probíhá trénink v Americe?

Přemek: Do Colorada jsme odjeli už třetí rok po sobě. V parku v Keystonu, Breckenridge a Copper Mountain potkáte v tuhle dobu kompletní světovou freestylovou špičku, což hodně napovídá o možnostech tréninku, které tu máme. I když letos je asi nejmíň sněhu co jsme tu zažili, stojí v Keystonu střední lajna třech skoků a desítky railu, které se průběžně mění. Netrpělivě čekáme na otevření pro-​line. V Brecku jsou dva menší skoky, které využívají především holky a v Coppru stojí špičková rampa. Navíc je tu tréninková hala s trapolínama a skokem do foampitů. Parky jsou navíc perfektně připravené a během dne udržované. Velkou výhodou je poměrně stabilní počasí. Většinu dnů tráví parta v Keystonu, kde od rána fungujou skoky a odpoledne zas raily. Vše se natáčí pro videocoaching a sbírá se materiál na edity. Každý den je vidět jak tohle ježdění v partě kluky posouvá a motivuje zkoušet nové triky a posouvat svoje hranice. 

(Pozn. red.: Rozhovor byl uskutečněn na začátku prosince, podmínky se ta v Coloradu už hodně zlepšily.) 

Martin: Já trénuju hlavně Šárku, kdy střídáme skoky v Brecku a rampu v Copperu. Šárku čeká náročná sezóna, protože pojede jako jedna z mála holek na světě obě disciplíny a do toho ještě jezdí top akce na pozvánky. Jsem rád, že ví co chce a jde si zatím.

Jak je naplánovaná sezóna, kde všude kdo pojede? Bude se repre zaměřovat především na FIS závody nebo i World Snowboard Tour? Jak to bude se závody u nás?

Martin: Naše reprezentace se stejně jako většina národních týmů bude soustředit na kvalifikační závody. Olympiáda je jednou za 4 roky a je potřeba do toho dát všechno. Start na závodech WST bude letos spíš na jednotlivcích kdo bude mít chuť a enrgii. Víceméně je to standardní přesun od WSF (World Snowboard Federation) k FIS a zpět, který se dějě v dvouletém cyklu. Olympiáda je prostě výzva pro všechny a největší závod světa. Co se týče domácí tour, tak vzhledem k současnému stavu na domácí scéně společně s Přemkem Vidou rozjíždíme novou organizaci Český snowboarding, pod kterým chceme ve spolupráci s našimi nejlepšími jezdci zorganizovat Mistrovství republiky ve freestylových disciplínách a pár dalších akci, aby se domácí scéna nezastavila. Závody by měly mít bodování jak FIS, tak WSF. Chceme aby lidi, kteří dělají tento sport na vrcholové úrovni, mohli udávat směr kam snowboarding posunovat a udělat si event dle svých představ. Hlavním cílem je najít mladé nadějné jezdce a motivovat lidi do snowboardingu, což nemůže dělat nikdo jiný než ten kdo sám jezdí. Celý koncept brzy představíme, ale už teď můžu prozradit, že pro nás jsou prioritou jezdci a snowboarding. 

Kdo má podle vás největší šanci na úspěch v olympijské kvalifikaci?

Přemek: Za mě má pochopitelně největší šanci Šárka Pančochová, která patří delší dobu ke světové špičce, kvalifikací už si prošla v minulosti a má bohaté zkušenosti. Držím palce taky Katce Vojáčkové, pro kterou to bude v patnácti letech velká zkušenost. U kluků je přecijen konkurence a level ježdění mnohonásobně vyšší než u holek a bude velmi složité se mezi top 35 protlačit. Budeme pochopitelně s Martinem dělat vše proto, aby se to někomu z repre party povedlo.

Martin: Šárka je samozřejmě výsledkově jinde než ostatni, ale myslím si, že kdokoliv z repre může překvapit. Nejde jen o to diktovat na prkně, ale taky si to srovnat v hlavě, protože to je k úspěchu na závodech nezbytné. Osobně nechci nikoho upřednostňovat. Všichni jedou na max a držím jim palce!

Tolik informace od koučů a teď už dáváme slovo samotným jezdcům, konkrétně Honzovi Nečasovi (Neči), Petrovi Horákovi (Horis), Martinovi Mikyskovi, Kačce Vojáčkové, Lucce Zábranské, Matějovi Novákovi, Dušanovi Křížovi, Romanovi Dlauhému a samozřejmě Šárce Pančochové:

Jak vnímáš spojení snowboardingu a Olympiády?

Neči: Olympiáda je sportovní svátek nadnárodního významu. V době jejího průběhu by se němělo válčit a docházet k mezinárodním konfliktům. Sport slučuje lidi a navazuje sociální vazby. Proto největší a nejsledovanější sportovní událost světa je i pro snowboarding vyvrcholením čtyřletého tréninkového cyklu. Mimo to mají Olympijské hry hlubokou tradici a dostat se skrze kvalifikace až tak daleko je pro většinu sportovců štěstím a splněným snem.

Horis: Spojení snowboardingu s Olympiadou vnímám jako obrovskou možnost zviditelnění tohoto sportu v mezinárodním měřítku, kde každý z nás má šanci si splnit svůj sportovní sen. I přes to, že je hodně lidí v rozporu s FIS organizací, tak Olympiada je tak silnej event, že se tam chce dostat opravdu každý, at si o FISu myslí co chce.

Martin: Osobně si nemyslím, že snowboarding nepatří na Olympiádu. Podle mě je to skvělý způsob jak prezentovat snowboarding a dostat ho do širšího povědomí veřejnosti. Nezaleží na tom, jestli se myšlenka raného snowboardingu neshoduje s Olympiádou, protože mu to podle mě nemůže uškodit.

Kačka: Olympiádu vnímám jako vyvrcholení dlouhodobého tréninkového cyklu a jako jednu z největších sportovních akcí na planetě. Už kvalifikovat se je pro některé sportovce pouhý sen. Je skvělé, že slopestyle byl zařazen mezi olympijské disciplíny a jsem opravdu ráda, že můžu ve svých patnácti letech zkusit kvalifikaci.

Lucka: Na jednu stranu jsou zde odpůrci Olympiády a prohlašují, že tam snowboarding prostě nepatří, že to poškodí jeho podstatu, čistotu a smysl, pro který ho lidi dělaji. Snowboarding předtím nebyl aktivitou nebo sportem jak dnes nazýváme, ale byl pro mnohé především životním stylem, který se často neslučoval s nějakými pravidly. Na druhou stranu Olympiáda má velký přínos pro snowboarding. Díky této velké akci, která je tak populární, že jí znají všichni. Myslím si, že i kdyby v této době snowboarding nebyl zařazen mezi Olympijské disciplíny, už se je chápán jako regulérní sport. Pro někoho bohužel... pro jiného naštěstí..? Osobně já dávám ano i proto, že jsem dostala šanci bojovat o místo na této velké události, ale zároveň proto, že chci snowboarding někam posunovat a nezůstávat stále na jednom bodě. 

Matěj: Osobně si myslím, že snowboarding na Olympiádu nepatří, stejně jako skateboarding a surfing. Tyto sporty vycházely z jiných "tradic" než klasické sporty a měly by si pořád uchovávat něco víc než branky, body, vteřiny. Stejně tak Olympiáda měla být spíše symbolem toho, že se svět dokáže utkat v přátelských kláních bez násilí a snažit se být aslespoň jednou united, ale stala se z ní spíše přehlídka národních nadutostí.

Dušan: Snowboarding se stal olympíjským sportem už roku 1998 a má tedy už 14letou tradici a za tu dobu se hrozně změnil. Dřív to byl lifestyle, ale díky příjmutí snowboardingu do olympijských disciplín se to rozdělilo do dvou skupin - lifestylu a sportu. Ve sportu by měla být absolutním vrcholem právě Olympiáda. Někdo se nad tím může pozastavit, že to přirovnávám ke sportum jako lyžování, běžky, biatlon a podobně, ale jednou to je olympijská disciplína a je to na stejné úrovni jak tyhle sporty. Brát snowboarding jako lifestyle je super a myslím si, že všichni to v hloubi duše tak bereme, ale trochu mě mrzí, že i po 14 letech, když lidem říkám, že dělám freestyle snowboarding, tak mi řeknou, že jsme jen vykalenci a feťáci a nic vlastně neděláme, jen se vozíme a děláme bordel. Už si ale neuvědomí, že to má tyhle dvě strany a někdo pro to obětuje věci, které pro ostatní jsou samozřejmostí (kamarády, školu i holky), a do toho letní příprava kde všichni potíme krev jen pro to, abysme se pokusili dostat na největší závod co existuje. Člověk si prostě může vybrat, jestli chce shredit s kámošema, točit a stačí mu to, nebo zkusit dosáhnout něčeho, čeho dosáhla jen hrstka lidí. Uznávám obě strany úplně stejně a respektu je stejně! Kluci jako Jed Anderson, Forest Bailey nebo Keegan Valaika jsou prostě snowboardoví bozi a když je vidím jezdit, tak mám hubu na zemi a nestačím se divit. Pak tu ale jsou kluci jako Stale Sandbech, Mark McMorris, Seb Toots a spousta dalších... a ti to berou jako sport, chtějí na tu Olympiádu a dají do toho všechno. Pro mě osobně je to velký sen.

Roman: Snowboarding už se dostal do povědomí většiny lidí, takže na Olympiádu podle mě patří, je to sport jako každý jiný. I když ho asi vetšina riderů bere spíše jako životní styl, tak bez problémů konkuruje vrcholovým sportům, které jsou na scéně už "stovky" let.

Šárka: Mám radost, tohle je druhá Olympiáda, na kterou se budu zkoušet kvalifikovat. A myslim tim, že přidali slopestyle, tak se taky zvedla popularita snowboardingu. Snowboarding změnil můj život, takže bych chtěla, aby víc lidí poznalo to co já. 

V jaký disciplíně (disciplínách) se budeš snažit kvalifikovat?

Neči: Budu se snažit kvalifikovat ve slopestylu, kde si myslím, že mám největší šanci, ale pokud to půjde, dám si i nějakou rampu. Takže to odhaduju na nějakých 11 závodů. Bude to náročná sezóna plná tréninku, mnoha soustředění a emocí.

Horis: Já se budu snažit kvalifikovat ve slopestylu, kde je pro mě jediná realná možnost něco schopnýho zajet, tak uvidíme :-)

Martin: Hlavně v disciplíně slopestylu. V té mám podle mě největší šanci, některé závody pojedu i v half-pipe. 

Kačka: Budu se snažit kvalifikovat ve slopestylu, kde mám přeci jen větší šanci. Rampa mě baví, ale kvůli podmínkám, které dlouhodobě v ČR panují, se do ní moc nedostanu.

Lucka: Určitě slopestyle.

Matěj: Budu se snaži kvalifikovat v half-​pipe, tedy rampě. Konkurence je brutální, ale s trochou štěstí a velkou porcí dřiny by se mohlo zadařit.

Dušan: Chtěl bych se pokusit nominovat ve slopestylu, jelikož v tom máme všichni největší šanci.

Roman: Vždycky mě bavil slopestyle, díky kreativitě a možnosti složit si pořádnou jízdu. Navíc si aspoň zajezdim a ne, že si dvakrát skočim a můžu jet domů, aka big air. 

Šárka: Poslední dobu trénuju víc slopestyle, ale teď mám v plánu se víc zaměřit na rampu. A z toho vyplývam že by bylo super postoupit v obou disciplínách. 

Kolik závodů tě čeká v kvalifikačním maratonu?

Horis: Celkově je 9 Světových poháru, který se započítavaj jako kvalifikační kritérium pro Olympiadu, ale kdyby se náhodou hodně dařilo a stačilo by mi jich míň, za což bych byl hrozně rád, tak bych asi nejel všechny Světáky a víc bych si jezdil pro sebe s kámošema, natáčel a připravoval se na Olympiádu. Ale možná to dopadne taky tak, že budu muset jet ty Světáky všechny, protože mi může hořet prdel a nemusim jet nikam :-D

Martin: Čeká mě celkově 9 závodů. 

Kačka: Tuhle sezonu mám před sebou devět kvalifikačních závodů. Jeden ze Světových pohárů se pojede i u nás v České republice v březnu 2013 ve Špindlerově Mlýně.

Matěj: Bohužel to je stále otazník, protože činovníci FIS ruší a přesouvají jeden závod za druhým. Každopádně počítám tuhle sezonu minimálně se třemi závody a příští možná další dva.

Dušan: Myslím, že jich je 9 ve všech koutech světa.

Roman: Závodů je dost, ale kolik jich zvládnu, to se uvidí. Samozřejmě se budu snažit objet všechny, ale prostředky jsou omezené.

Šárka: Abych řekla pravdu, tak ani nevim. Ale už teď vim, že to bude o dost víc než bych si představovala :)

Jakou myslíš, že máš celkově v olympijské kvalifikaci šanci?

Neči: Podle prvních informací to bude asi nejtěžší kvalifikace ze všech disciplín na OH. Mnoho jezdců a málo míst se kvalifikovat. Na posledním Mistrovství světa jsem byl 11., tak doufám, že se mi bude dále dařit a kvalifikací projdu, rozhodně ale nečekám, že to bude procházka růžovým sadem.

Horis: Netroufám si vůbec říct jakou mám šanci, protože za poslední dobu vyrostlo hrozně moc nových talentů, o kterých třeba ani nevíte a hrozně to sázej. Jediný co můžu říct je, že se budu snažit to zabít co to půjde!

Martin: Bude to pochopitelně hodně těžké, ale rozhodně ne nereálné. Trikově si myslím, že na postup mám. Teď už jen mít štěstí.

Kačka: Záleží na tom jak se umístím na světových pohárech. Trénuji, tak abych zajela tu nejlepší jízdu, ale stát se může cokoli. Je to pro mě obrovská zkušenost. Vím, že mezi holkama není taková konkurence jako u kluků a cítím, že když budu makat, tak můj sen není tak nereálný.

Lucka: Tak obecně kvalifikace holek bude mnohem "snadnější" než kvalifikace kluků, ale pro mě osobně to bude stejně těžké jako pro kluky. Kluci mají závodní pole více vyrovnané. Už jen jezdit v závodě s Jamie Anderson, Spencer O’Brien, Enni Rukajärvi či Cheryl Maas je prostě nářez. Čeká mě hodně práce a všechny síly soustřeďuji na tento bod. Začíná mě to dost bavit a na celý ten kolotoč se moc těším!

Matěj: Myslim, že celkově konkurence každý rok neskutečně roste, takže to bude tvrdý boj. Každopádně jsem omezil školu a budu se teď snažit maximálně věnovat kvalifikaci. 

Dušan: V poslední době jen zjišťuju nová a nová jména lidí co chtějí na Olympiádu a konkurence jen roste, ale rozhodně nezahazuju flintu do žita a budu se snažit co to jde, jako každý z nás!

Roman: Šance jsou, jen se jich musíme chytit.

Šárka: Když půjde všechno hladce a bez zranění, tak myslim, že by mohla být v Sochi šance na medaili. Ale to je ještě daleko. Rozhodně k tomu budu směřovat.

Co víc dodat. Držíme našim reprezentantům všechny palce, především ať projdou sezónou bez zranění a ať se jim v závodech co nejvíce daří. A samozřejmě se nemusíte bát, že bysme jejich počínání tady na Freeride.cz dál nesledovali, všechno důležité se včas dozvíte.