Johannes Brenning - režisér Sexual Snowboarding

Čau Johannesi, mohl by ses prosím představit našim čtenářům, kteří tě ještě neznají?

Takže ahoj, jmenuji si Johannes Brenning, pocházím ze Stockholmu ve Švédsku a živím se natáčením snowboardových videí. Na cestách doprovázím Halldora a Eikiho a jsem vlastně ten chlápek, co stojí za kamerou. Mám na svědomí všechny jejich edity, jako jsou například naše webizody co vycházely celou minulou sezónu a teď také aktuální, nejnovější full length video Mäster Bäy Täble.

Jo, na to video se moc těším! Praha je jako předposlední město ve vaší tour. Jak probíhaly předchozí premiéry?

No popravdě, s touhle partou lidí to byl neskutečný zážitek. Navštívili jsme evropská města, která by mě nikdy nenapadlo navštívit. Lidi byli skvělí, všichni si to užívali a my taky. Ve Varšavě jsme měli okolo 350 lidí v kině a všichni platili vstupné. Je to úžasný pocit, když vidíš, že o to mají lidi zájem. Hlavní dík patří Monster Energy za uspořádání celé tour!

Pověz nám jak to všechno začalo a jak ses k tomu natáčení vůbec dostal?

No začalo to úplně normálně. Ze začátku jsme spolu jezdili na snowboardu a brali to jako zábavu s partou kamarádů. Jednou pak přinesl kámoš nějakou starou videokameru a zkusili jsme něco natočit. Byla to opravdu špatná kamera, nevím, kde ji vůbec vyhrabal...(smích). Postupně jsme toho natáčeli víc a víc a začal se nám hromadit materiál. Mě to tehdy úplně pohltilo. Pořád jsem chtěl něco točit a vymýšlet. Nadcházející léto jsem se rozhodl a pracoval šest měsíců v kuse, abych si mohl koupit lepší kameru. Po prázdninách jsem si pořídil Sony VX kameru a tím to pak všechno začalo. Bylo to zhruba 6 -7 let zpátky a v té době to byla naše hlavní kamera. Všechny ty velké firmy okolo nás měly profesionální vybavení a já musel pracovat ten půlrok v kuse, abych si mohl dovolit aspoň něco základního, chápeš?...(smích). Ale stálo to za to!

Takže jsi začal s Helgasonama točit vlastně už od prvopočátku, je to tak?

Jo, to máš pravdu. Točím s nimi jako oficiální kameraman kolem šesti let. Nejdřív točili se Standard Films snad jednu, nebo dvě sezóny a pak jsem se postupně připojil i já. Později jsem točil už jenom já. Vlastně naše nejnovější video Mäster Bäy Täble je už naše páté společné video. Čas letí...

Jakou technikou natáčíš?

Používáme hodně GoPro kamery, protože nás už třetí sezónu sponzorují, ale samozřejmě mám i profesionální kameru Sony FS700, se kterou točíme statické záběry. Dále pak Panasonic 4HD a 5D, a to bude asi tak všechno...(smích)

Každého ridera by zajímalo, jaké to je cestovat s takovýma superstars jako je Halldor, Ethan, Eiki a ostatní. Cítíš někdy nátlak, aby všechny klipy co točíš, vyšly na sto procent?

No tlak ze strany jezdců necítím, protože jsme kamarádi. My všichni jsme mezi sebou nejlepší kámoši a to z nás dělá to, jací jsme a co děláme. Kdybychom nebyli taková rodina, pravděpodobně bych už dávno skončil a dělal něco jiného.

Najdeš někde v paměti nějakou crazy historku z cestování nebo natáčení s Helgasonama?

(Smích)...jo to mám. Byl jsem okraden a to je zajímavá storka. Byli jsme zrovna ve Stockholmu natáčet pro jeden projekt. V neděli uprostřed noci v jednu ráno točíme s Eikim a pár dalšíma lidma někde v totálním zapadákově trik na railu ze schodů. Já sedím s kamerou s rybím okem na schodech u railu a druhý kameraman stojí opodál s kamerou na stativu. A najednou zpoza rohu přichází zamaskovaná banda tak pěti týpků a jdou na nás. Všichni měli nějaké černé šátky přes obličej a vypadali, že nám něco chtějí. Jeden z nic najednou vytáhl nůž a začal na nás řvát. Přiběhli k mému kámošovi a vzali mu kameru a stativ. Ten stativ byl vlastně můj. To jsem byl tehdy hodně naštvaný. Vůbec jsme nevěděli co dělat, byl jsem posr**** strachy. Všichni jsme začali utíkat pryč. Opravdu jsem nechtěl, aby mi ukradli mou kameru, tak jsem rychle sbalil věci a zdrhal, co to šlo. Nejdříve jsem nevěděl kam se mám schovat, protože vypadali, že nám chtějí opravdu něco udělat, tak první co mě napadlo, bylo, že se zamknu do auta, a to jsem taky udělal...(smích). Víš jak, všichni ostatní měli věci, které můžou ztratit. Například snowboard, nebo bundu. Já se musel zamknout v autě, aby mi nevzali kameru za několik tisíc eur. Abyste mě chápali lidi...(smích)

Bojíš se někdy v průběhu natáčení o někoho, aby se nezranil?

Jo to si piš. Pořád. Třeba jak dělal Halldor ten roof gap v Nike videu. Nebo ten front bor na tom zábradlí z řetězu, to jsem byl asi nejvíc, nejvíc co?...(smích). To bylo neskutečný. Když se na to video díváš, musíš si to stopnout a podívat se detailně, jak jede na tom řetězu. Protože na konci toho řetězu byl jakýsi kámen nebo co to bylo, kdyby to trefil hlavou, tak by to dopadlo asi úplně jinak. Teprve v tomhle momentu pochopíš, jak šílenou věc chtěl natočit. Fakt neskutečný! Pro mě mnohem víc scary než ten back flip roof gap. Nicméně bojím se samozřejmě i o ostatní. Pokaždé, když se točí něco super crazy, dlouhé raily, nebo různé výšky a gapy, to mi vždycky běhá mráz po zádech. Pokaždé, když se může někdo škaredě zranit.

Když jsi už nakousl ten back flip roof gap od Halldora, řekni nám o tom něco ze zákulisí. Něco, co ještě nevíme.

No, točili jsme to na Islandu. Ten skok ze střechy na střechu měl Halldor vyhlídnutý už pěkně dlouho, ale pořád nebyla ta správná příležitost. Když se to tedy mělo stát, přiletěl jsem za Halldorem to natočit. Tehdy mi říkal, že se to konečně musí uskutečnit a že to musí odjet. Měli jsme ještě jednoho kameramana, který ovládal dron, ze kterého pak vznikl i ten hlavní záběr. Týpek musel ale předčasně odjet, tak jsem se musel chopit malého quadcopteru já. Byl to můj teprve druhý den v životě s tímhle strojem a kvůli tomu to musel vlastně Halldor udělat dvakrát. To nevím, jestli jste to věděli lidi, že to odjel dvakrát. Kvůli mně, že jsem ho v záběru usekl...(smích)

A jak probíhaly na takový skok přípravy? Jak jste tam dostali ten sníh? To mě vždycky zajímalo.

Halldor napsal den dopředu na facebook, kdo chce pomoct se stavěním skoku, ať přijde v tolik a v tolik. Ten gap je v jeho rodném městě Akureyri. Druhý den přišlo asi deset kluků na pomoc. Nás bylo pět včetně kameramanů. Ten odrazový skok musel být velký a potřeboval hodně sněhu, proto jsme vymysleli, že vytvoříme velké sněhové koule a poté je vyneseme nahoru v rukou po žebříku...(smích)...ale zvládli jsme to! Chodili jsme tak nahoru dolu celé dva dny i přes noc, jen abychom tam dostali ten sníh a vytvořili z toho ten odraz. Když jsme to měli hotové, hned jsme začali jezdit, protože se pomalu stmívalo. Když už to Halldor pomalu odjížděl, říkal jsem mu, že má posledních 30 minut na to, aby to odjel. Byla už skoro tma a druhý den byl v plánu odlet z Islandu. Halldor to odjel v posledních možných minutách...(smích)

Tak ještě že tak, ten trik podle mě patří mezi ty nejlepší vůbec. Hele Johannesi, ještě mě zajímá, měli jste to vůbec domluvené s těmi obchody, po kterých jste skákali?

Jo jasně, měli jsme to dopředu domluvené. Byli s tim úplně v pohodě. Když se podíváš na tom záběru, je tam vidět obchod s matracemi. Já a Halldor jsme tam zašli, jestli by nám nedarovali nějaké staré matrace na dopad. Prodavač rychle reagoval a nabídl nám, že si můžeme vybrat támhle z toho kontejneru s matracemi. Věř mi, ty matrace byly celé prochc*** a smradlavé...(smích), ale vzali jsme si je.

Haha, ale na dopad dobrý. V celku se dá říct, že následuješ crew po celou jejich sezónu třeba i na závody?

No to záleží. Většinou to má cenu jen tehdy, pokud ten s kým tam jedeš, závody vyhraje...(smích). Když jedu na rail contest, můžu z jednoho místa prakticky natočit celý závod. Pořád se tam něco děje, je to pro mě mnohem zábavnější. Ale když jedu na big air contest, tak točím pár warm up triků a hlavně to točím z dálky, a to už není ono. A taky je to hodně nákladné, jedeš do Ameriky a Halldor se například nedostane ani přes kvalifikaci.

A měl jsi vůbec někdy pocit, že s tím úplně sekneš?

Ne. Mě nikdy nepřestane bavit cestovat a poznávat nová místa. Nebo se i vracet na známá místa, kde to máme rádi. Někdy nás ale postihne nálada, že nás to nebaví. To se stává ale jen v případech, kdy přijedeme na spot a pokazí se počasí tak, že nemůžeme prostě nic. Představ si, když makáš na spotu celý den, dotáhneš tam těžkou techniku, aby shrnula sníh na dopad a pak začne pršet...uhh, to pak prostě nejde. Nebo naopak, když je málo sněhu a my kvůli tomu nemůžeme připravit spot, nebo musíme vynaložit strašné úsilí, abychom tam ten sníh vůbec dostali. Těch věcí je víc, ale nikdy mě to neodradí, abych s tím seknul. Někdy si vezmu pár dní volna, abych si odpočinul a mohl se připravit na další misi.

Těch pár dní volna nikdy není na škodu. Teď jste právě dopremiérovali vaše poslední video, co bude dál, co máte v plánu na příští sezónu?

Připravujeme video číslo 6. Zatím pro něj ještě nemáme název, ale už na tom pracujeme. Rozhodli jsme se příští sezónu nepokračovat ve webizodách a chceme se soustředit jen na to hlavní video. Chtěl bych více času věnovat editaci videa a víc se na to zaměřit do hloubky. Rozumíš, kvalita nad kvantitou.

Super, tak to se moc těšíme už teď! Johannesi díky za rozhovor a přejeme plodnou sezónu na záběry, hodně kreativních spotů a pokud možno žádný zranění!