Rozhovor:
Neči o Monster Fridge Festivalu

Freeride.cz » Snowboard » Články » Neči o Monster Fridge Festivalu

Ve stejný víkend, jako se na Dachsteinu jel Pleasure Jam, se v maďarské metropoli konal druhý ročník Monster-ózní akce s názvem Monster Fridge Festival Budapest. My jsme se na místo nemohli dostavit, takže vám teď zprostředkujeme zážitky jediného našeho snb zástupce Honzy Nečase.

O předminulém víkendu se v oblasti řekněme střední Evropy konaly hned dva velké contesty, oba zařazené do TTR World Snowboard Tour v kategorii 4*. Prvním z nich byl Horsefeathers Pleasure Jam ze kterého jste si už mohli přečíst report, prohlédnout fotky i smráknout video. Druhý hostila maďarská metropole Budapešť a šlo o klasický urban big air s kickerem na lešenové konstrukci jako součást obřího festivalu Monster Fridge. Kromě snb/ski big air contestu byly na programu i koncerty kapel, live DJs sety a spousta dalších atrakcí. My jsme se vydali na Dachstein, takže jsme v městě nad Dunajem nemohli být, a proto vám přinášíme rozhovor s Honzou Nečasem, který se jako jediný český zástupce akce zúčastnil. Fotky v článku jsou od našeho maďarského kamaráda a oficiálního fotografa eventu Daniho Kralika.

místo konání (foto: Dani Kralik) - dav cca 15 000 diváků (foto: Dani Kralik) - úprava nájezdu (foto: Dani Kralik)

Neči pověz nám, kdy ses rozhodl do Budapešti na Monster Fridge jet a proč jsi mu dal přednost před Pleasure Jamem na Dachu?
Asi tak měsíc před Ledničkou jsem dostal oficiální pozvání do závodu. Jsem po operaci kolena, a tak jsem sám nevěděl zda vůbec budu schopen jezdit. Nakonec jsem svou účast potvrdil. Byla to čtyřhvězda TTR stejně jako je Pleasure Jam, jen je to pouze pro zvané a starají se o vás jako o opravdové VIP návštěvníky. Pleasure Jam je opak celé věci a poslední roky co jsem tam vždy přijel bylo hrozně hnusně a podmínky pro snowboarding tudíž nula. A organizátor? Ten akci pustí, tlak médií, sponzorů... pak se tam jen všichni zabíjejí a je to smutný pohled. Samotná registrace je křišťálový opruz. Samozřejmě pořádání podobných akcí pomáhá snowboardingu a nechci nijak Pleasure Jam hanit, jen mi asi nepřirostl k srdci. Skok v Budapešti je v centru krásného města, šance nejezditelného počasí je značně snížena, přijde až 15 000 lidí a máte zajištěný servis od hotelu až po ranní termální lázně. Večerní finále byl silný zážitek, zastavuje se vám srdce když vidíte tolik lidi jak všichni koukaj na vás. U posledního skoku jsem dav pomocí kamer a velkoplošných televizí rozburcoval a ta energie byla nepopsatelná. Jednou v Londýně zpíval při finále celý dav Stefanu Gimplovi k narozeninám před posledním skokem, kterým vyhrál tamní svěťák. Říkal jsem si tam, že alespoň zlomek celé te neuvěřitelné atmosféry a energie bych chtěl zažít na vlastní kůži. Také to celé bylo znamení pro mě samotného, že už jsem relativně v pořádku s kolenem a můžu se do toho zase opřít na 100%.

Neči při svém tradičním tailgrab backflipu (foto: Dani Kralik)

Byl to druhý ročník akce, byls tam i loni, kdy jsi tuším skončil 17. Co se oproti loňsku změnilo?
Že jsem si nepřisedl při dopadu a točil deset místo málo bodovaného doublu. Loni jsem ještě ten večer odjel na Pleasure Jam (na Dach jsem přijel vyndanej v pět ráno), kde jsem vyhrál prachy za 3. místo v kvalifikaci, takže alespoň malá kompenzace. O finále minulého roku na PJ se vyjadřovat raději nebudu, nebo bych si musel ještě teď dát facku!

Loni to byl skoro zázrak, že se v zemi jako Maďarsko konala s úspěchem taková akce. Člověk si až řiká, že je hrozná škoda, že něco takového není u nás. Co myslíš, proč to tak je (resp. není)?
Ta akce je úžasná a hlavně doprovodný program je naprosto super. Vybuduje se kromě skoku také celé městečko partystanů, někde se opravdu klalí, v jiných zase můžete sk8ovat, jinde prodávají oblečení, jídlo, lyže, snowboardy, gramce... také v spoustě stanů můžete hrát hry, dělat umění, prostě fajn záležitost. Velká část akce jsou živé koncerty kapel jako: Infected Mushrooms, Freestylers, Pendulum, Parov Stelar a největší úleťárna Scooter. Vím, že v ČR jedna podobná akce byla a spousta lidí na ni vzpomíná jako na jednu z nejlepších snowboarding show vůbec, bohužel je to už mnoho let zpět. Proč něco takovýho není u nás? Tak to opravdu nevím...

(foto: Dani Kralik) - (foto: Dani Kralik) - koncert Scooter (foto: Dani Kralik)

Co bylo všechno na programu kromě samotnýho snb a freeski závodu, předpokládám, že šlo o slušnej mejdan?
Nemožně našláplej mejdan :)

Pojďme ale k samotnýmu contestu. Jak se ti jezdilo po delší době na skoku postavenym na lešenový konstrukci?
Byla to docela pohodička do doby, než jsem měl začít točit něco pořádného. Po tom zranění se stále dávám dohromady, ale můj problém je má hlava. První pokus o deset díky mé stažené zadnici dopadl špatně a s bolestí hlavy jsem se uchýlil zpět k pětkám. Druhý den jsem si řekl, že casta nekonečné opatrnosti, strachu a syndromu “Mékkého prasa” vede cestou do pekla. Konečně jsem to pustil a naložil to tam přes výkřiky v mé hlavě, odjel a postoupil do finále. Tím mé zábrany byly prolomeny. Po Budapešti jsem rovnou jel na Dachstain a začal drtit triky, které jsem dřel před zraněním a na které jsem po operaci ani nemohl pomyslet, jako je sw bs rodeo, nebo sw bs 9... Mám opravdovou radost, že jsem zpět zdráv a bez jiných problémů a nemůžu se dočkat až se to opět celé rozběhne.

Dvakrát Neči (foto: Dani Kralik) - (foto: Dani Kralik) - (foto: Dani Kralik)

Jaký byl systém závodu?
Systém byl kvalifikace dva skoky (32 jezdců), finále tři skoky, dva se sčítaly (8 jezdců).

Skončil jsi sedmej, což je myslim supr. Jsi spokojenej?
Ve finále jsem si dvakrát významě sáhl v dopadu a byl pro mě konec. Na druhou stranu jsem půl roku nejezdil, zažíval pocit strachu, a tak sedmej flek za těchto podmínek beru jako dar.

Co dávali ostatní jezdci a kdo tě nejvíc zaujal?
Diktovali všichni, devět úplně na precizno, devět double, deset double...

(foto: Dani Kralik) - (foto: Dani Kralik) - Jednou z rozhodčích byla i naše Klára Suchanová, na fotce vpravo (foto: Dani Kralik)

Co Maďarky, přivezl sis nějakou čabajku? :)
No comment...

Jaký máš další plány?
Jezdit do mosteckého Jump Parku a skákat do foampitů, následně přenášet nové triky na sníh a připravovat se na natáčetní nového snb projektu s LIP Production.

(foto: Dani Kralik) - (foto: Dani Kralik) - (foto: Dani Kralik)

Výsledky:
1. Pat Burgener (SUI - switch backside 1080, cab 900 mutegrab)
2. Ulrik Badertscher (NOR - cab doublecork 900, backside 1080)
3. Kevin Backström (SWE - cab 900, frontside 1080)
4. Matevz Petek (SLO)
5. Staale Sandbech (NOR)
6. Michael Macho (AUT)
7. Jan Nečas (CZE)
8. Zebbe Landmark (SWE)

Více informací o Monster Fridge Festivalu najdete na www.fridge.hu.

vytisknout

Hodnocení: -1

„Fido“ 22. 11. 2011 v 16.31 napsal:

Reakci na Anonym: Tak mě jde o to, že v případě Monster Fridge vyroste skok na místě kde normálně neni a tim je ta akce zajímavá. Už jenom když si vemeš kolik bylo lidí na fridge a kolik na pleasure jamu. Samozřejmě tam hraje velkou roly to, že fridge je ve městě a pleasure na horách kam se lidi hůř dostanou. Ale na pleasure jamu se nic nezměnilo až na to že udělali 2x menší skoky což sice chápu kuli rychlosti ale tim se udělal zase krok zpátky. Co se týče hodnocení stylu tak to bylo už na hodně závodech a je to sice príma že se rozhodčí nesoustředěj jen na hroty ale na druhou stranu hodnocení stylu je hrozně subjektivní záležitost. Někomu příde stylová natáhla ruka do rotace někomu svěšená dolu atd:) a na to žádný tabulky s číslama nejsou protože pro každýho je styl něco jinýho...

Odpovědět

Hodnocení: 0

„Anonym“ 22. 11. 2011 v 15.25 napsal:

Reakci na Fido: Třeba jako bigair ve městě, co? Ty si teda chytrák fakt! Btw. je to jedna z prvních akcí, kde se po letech začal cenit i styl a ne jen rotace! Palec nahoru pro Pleasure Jam!

Odpovědět

Hodnocení: 0

„Fido“ 22. 11. 2011 v 11.08 napsal:

Reakci na Anonym: Přijde mi že ten závod neni ničim zajímavej. Zorganizovanej je dobře ale koncipovanej je stejně jako závody před 10 lety...chtělo by to něco novýho...kreativního...

Odpovědět

Hodnocení: 0

„Old School“ 21. 11. 2011 v 23.48 napsal:

Se nám nějak v podání Pana Nečase vytrácí duch snowboardingu! Dovolím si volně přeložit jeho slova: Na hory seru, tam se mění počasí, radši jezdim na umělým sněhu ve městě, kde mám ještě k tomu VIP servis. Nějak chlapec ztratil pokoru.

Odpovědět

Hodnocení: 0