Ondra Bauer o tripu do švédského Hemavan Tärnaby

Ahoj Ondro, začátek tohoto rozhovoru bysme mohli začít klasicky, ať i ti, co tě neznají, ví, co jsi za týpka a s kým to dnes máme tu čest. Řekni nám ve zkratce něco o sobě. 

Čau, jsem z Jablonce, baví mě snowboarding, kterej dělám dlouho, ale stále ne dost dlouho, baví mě trávit čas s Terkou, tvořit fotky, videa, starat se o team ve Funstormu a další věci s touto firmou spojený, pružit svý dobitý tělo různým pohybem, aby co nejdýl vydrželo a spoustu dalších věcí.

Vím, že máš za sebou již několikátý výlet za snowboardingem. Kam si se například podíval, kde tě to nejvíc bavilo nebo posílilo tvou snowboardovou náruživost.

Projel jsem toho, když o tom přemejšlím docela dost, cestování je jedna z nejlepších věcí na snowboardingu. Byl jsem na hodně horstvech v Evropě – klasika Švajc, Rakousko, Francie, Itálie, Norsko... Zábavnej byl třeba Electric trip do Pyrenejí, všechny Funstorm shootingy, trip se Zájou a Snowporning partou do Rumunska a Bulharska, velmi dobrej byl road trip, kterej jsme si dali s Nečim, Ričim, Zájou na západním pobřeží USA, kdy jsme během jednoho měsíce zajezdili v resortech jako je Mt.Baker, Park City, Northstar v Lake Tahoe, dali mejdan v Las Vegas, viděli Yosemity, Grand Canyon a další krásný místa. Výbornej byl leden strávenej v Japonsku na Hokkaidu, 20cm novýho prachu každej den, koupání v horkejch sirnejch pramenech venku v břízovým lesejku, v -20°C, když ti sněží na hlavu. Nebo letní měsíce strávený v Saas Fee s Terkou, Doktorem a další partou. Kde mě to bavilo nejvíc ale nevím, všechno mělo něco do sebe. SNB náruživost netřeba nikde posilovat, stále je silná jak sviň.

Když jsme si naposledy povídali, vytáhnul jsi svůj plán, vyrazit za naším společným kamarádem Honzou Hůrkou do Švédska. Tento tvůj plán se nakonec zdařil a jeli jste. Kdo s tímto nápadem přišel jako první?

Byl to Honza, kterej je takřka celej rok stále někde na cestách a během posledních pár let mi několikrát psal, ať za ním dorazím. Nejdřív na Zéland, pak zase do Kanady…vždycky jsem to z různejch důvodů odpískal. Když psal ale loni o Hemavanu, řekl jsem si, že tohle už musíme dát, jinak jsem vůl. Po Skandinávii se mi stejskalo už od první návštěvy asi před 10 lety, kdy jsem si dal s Ričim a Jožinem měsíc v Norsku na Folgefonně. Krásná země, vždycky mě víc lákal sever Evropy než jih.

Co přípravy na cestu. Prošli jste si nějakou komplikací při zařizování a následné cestě do Švédska nebo vše proběhlo v klidu? Jak jste vlastně do Hemavanu jeli, na jak dlouho, s jakou výbavou?

Žádný velký komplikace, snad jen při přestupu ve Stockholmu, jsme chvíli hledali Terminal 3, o kterým nám tam nějakej zřízenec řekl, že ani neexistuje. Kecal, jen je malej a zapadlej. Do Hemavanu se následně letí asi 2 hodiny malým letadlem, s jedním mezi přistáním někde v lese. Já letěl na měsíc, Terka na necelých 14 dní. Výbava standardní…prkno, nějaký svršky, já táhnul stativ a další věci na točení, takže jiných věcí minimum, abych se vešel do 22kg limitu na tašku.

Proběhla i nějaká kulturní příprava? Zjištění místních zvyků a tradic, nebo na tyhle věci moc nejsi?

Většinou než někam jedu si ze zvědavosti najdu základní fráze jazyka domorodců. Před letem do Švédska bohužel nebyl čas, navíc tam všichni, včetně dětí a starců mluví velmi dobře anglicky, takže ani nebylo třeba. Inspirován Jendou jsem se naučil aspoň praktickou větu: „Stå inte I landningen” – nestůjte na dopadu. Vtipná vlekařka mi konec doplnila slovem “moderknullare” – pračuráci. Krutější verzi ale nebylo třeba použít, lidi jsou tam v pohodě.

Vaše první dojmy ze Švédska a resortu Hemavan Tärnaby?

Z letadla obrovský plochy lesů, jezer, horstev a nikdo nikde. Je to třetí největší země v EU a má jen cca 9,5mil. lidí. V Hemavanu čerstvej vzduch, letiště nacházející se takřka u snowparku, pěkná malá vesnice, všechno na dosah, fešný dřevěný baráčky a jídlo z krámu co chutná výborně, nesrovnatelný s tím co si koupíme u nás. 

Jste u Janíka v jeho zimním home resortu. Dostáváme se tedy ke snowboardingu. Funguje zde nějaká snowboardová komunita, případně lyžařská? Pokud se to tak dá nazvat?

Komunita tam není čistě snowboardová, či lyžařská. Je tam parta lidí, lokálů a lidí z různejch zemí světa, který makaj v restauracích, v hotelech, pro resort apod. Choděj spolu kalit, dělaj grilovačky, jezděj na vejlety. V parku přes týden bylo poměrně málo lidí, kromě asi 10 lidí ze snowboardový akademie, se v parku prohánělo jen pár lyžarů, jinak nikdo. Vyjímkou byly prázdniny kolem Velikonoc, kdy přijela spousta lidí, rodin s dětmi, včetně Norů, pro který je Švédsko o dost levnější. Občas bylo narváno trochu víc o víkendech. Větší počet snowboarders a freeskiers dorazil až na jarní Spring Session.

Snowparku jsi projel nespočet, co říkáš na ten, o který se Janík stará? Líbil, nelíbil?

Snowpark v Hemavanu je zábavnej, v době Spring Session jste si mohli dát asi 17 překážek v jedný jízdě, v sezóně o něco málo míň. Je tam hodně variací railů a překážek na shred, nevýhodou je jen malá velikost kickerů, největší měl asi 10m. Je to proto, že park je stále koncipován spíš jako public. To se ale možná změní v nadcházejících sezónách. Cestou parkem je přírodní terén, kde by šel postavit super příjemnej velkej step-​up. Z důvodu absence velkejch kickerů jezdí nyní pros spíš do známějšího Åre, což je asi 450 kilometrů na jih od Hemavanu. Pokud skoky v dalších sezónách postaví, mohlo by přilákat daleko víc dobrejch jezdců.

Vyzdvihnul bys nějakou část, překážku nebo něco, co tě v parku zaujalo?

Kolem parku vede kotva a je super, že se dá vystoupit v libovolný části a nikdo neprudí. Můžeš si dát třeba jen raily dole, nebo jet výš a dát si i kickery, či jet až nahoru a dát si celej park. Mě bavil třeba wallride v lesejku, nebo corner, oboje v horní části parku, odkud byl super výhled na okolní horstva, zapadající slunce, výborný místo na odpolední focení, točení...

Kolik lidí se v takovémto resortu pohybovalo? Samozřejmě nás zajímá i počet lidí na snowboardech. Park byl vytížen?

Park moc vytížen nebyl. Výjimkou byly pouze švédské prázdniny, Spring Session a některé víkendy. Jinak se vůbec nečekaly fronty na vlek.

Skandinávie je hodně silná na dobré jezdce. Pocítil jsi, že jsou někde jinde? Potkal jsi tam někoho známějšího, nebo někoho, kdo ti vyloženě utkvěl v paměti?

Známí riders jezdí údajně hlavně do Åre, ale i tak se v Hemavanu objevovali dobrý riders ze Švédska i Norska. Ze známějších to byl třeba Hans Ahlund, který byl jeden ze dvou organizátorů Spring Session. Z Hemavanu pochází taky Hampus Mosseson, ale ten už údajně místo snowboardingu chodí spíš chytat ryby.

Každá část světa je hodně o místních lidech. Jak bys popsal ty ze Švédska, potažmo z Hemavanu?

Působěj v klidu a spokojeně. Bylo tam hodně zajímavých lidí. Zábavní byli třeba Ola a Anders, majitelé restaurace Soderlund a Persson nacházející se přímo pod snowparkem, kam jsme chodili každý ráno na kafe, nejlepší restaurace v celym Hemavanu. Bydleli jsme společně s dalším shaperem Alanem v baráku švédský lyžařský legendy Stiga Stranda, kterýmu zrovna běžela v TV reklama na kloubní tjůning přípravky, zároveň měl půjčovnu skútrů a helikoptéru, se kterou provozoval komerčně heliboarding. I tak bydlel v malým dřevěným baráku a jeho půlku pronajímal nám. Sympatickej člověk. Naproti bydlel vousatej kmet, který údajně hrál za švédskou hokejovou repre, bohužel jsem zapomněl, jak se jmenoval. V resortu půjčoval koně týpek se vzhledem Dusty Hilla ze ZZ top, kterej zároveň dělal rozhodčího na frýrajdovým závodě… Spousta zajímavých lidí.

Důležitou součástí celé výpravy byl určitě Janík Hůrka, za kterým jste jeli. Postaral se o vás, jaký je hostitel? Myslíš si, že si za ty dvě sezóny v Hemavanu vypracoval u místňáků „respekt“.

Jenda je výbornej hostitel a já mu moc děkuju, že jsme se do Hemavanu mohli podívat. Zařídil nám ubytko, permice, domluvil mi práci shapera, kdy jsem zaskočil na poslední měsíc sezóny místo jeho kámoše, kterej odjel předčasně na Zéland. Respekt u lokálů bezpochyby má, jelikož díky němu se park za poslední dva roky obrovsky zlepšil co do počtu i kvality překážek. Navíc je na něm znát, že tráví většinu roku na sněhu, takže má i slušnej batoh triků a diktuje. Taky si dal letos svůj první freeridovej závod, kdy skončil jen o pár desetin bodu na druhým fleku. Což mu mezi místňákama určitě taky přidalo.

A teď zážitky. Co všechno jste zažili? Stačí rychle a stručně.

Spoustu zábavnejch dnů ježdění na kopci, spoustu hodin zírání na krásnou přírodu okolo a kecání s cizíma zajímavejma lidma… Jediný co nevyšlo, bylo moje přání vidět Polární záři. Stáhnul jsem si aplikaci „Aurora Forecast“ a poctivě to čekoval. Jeden den, kdy měla být takřka 100%, jsem v noci vyrazil na kopec, batoh s foťákem, stativ, prkno, spousta věcí sebou, šlapu asi dvě hodiny lesem a v půlce cesty se zatáhlo… Hold příště. 

S Terkou jste tam byli přeci jen až na konci naší zimy. Jaké podmínky panovaly ve Švédsku. A jakou tam oproti nám měli zimu letos oni?

Podmínky v Hemavanu mně přišly super. Sněhu spousta, nějaký hnědý místa se objevily až těsně před zavíračkou, která byla tuším 6. května. Klidně by ale podle mě mohli jezdit ještě měsíc. Dle slov lokálů byla zima ve Švédsku ale taky bídná. V Hemavanu se to tolik neprojevilo, zato resorty na jihu, včetně Åre na tom byly se sněhem špatně.

Když se vrátíš k celému tripu, jak bys ho s odstupem času zhodnotil?

Výborně, doufám, že se tam brzy zase podívám. Po zavíračce jela takřka celá hemavanská parta na trip do legendárního Riksgränsenu, na jejich Spring Session a Banked Slalom. To jsem už ale z časových důvodů nedal. Právě tam a klidně ještě víc na sever, bych se chtěl podívat příště. Stejně tak bych chtěl víc hikovat v horách a stavět spoty. Jak jsme shapovali park, tak jsme byli často vydojení a nebyl už čas a chuť někam vyrazit. Je super, že ve Švédsku se může skoro všude se skútrem (kromě národních parků), a to by bylo dobrý v budoucnu využít. Z toho mají radost taky Norové, který u nich nemůžou jezdit vůbec. 

Pokud by se rozhodl tímto směrem vyrazit i někdo z našich čtenářů, na co by se měl připravit? Popiš nám cenové relace a vůbec finanční fungování v Hemavanu?

Letenku do Hemavanu jsme kupovali asi tři týdny před odletem za 14.000Kč. Víc dopředu se dá sehnat asi levněji. Zpáteční letenku sehnal za daleko lepší prachy Honza, kterej jí kupoval přímo v Hemavanu na letišti. Jídlo je tam dražší cca o 30%, ale zase chutná jako jídlo. Najdou se i výrobky, který jsou stejně drahý nebo levnější než u nás, třeba mražený ryby, který jsem tam taky jedl nejvíc. Cena permice na den byla kolem 350 švédských korun, bydlení jsme měli tuším za 14.000Kč/měsíc za malej apartmán. Pokud byste tam chtěli jen brigádničit, peníze se dají vydělat velmi dobrý a do 6 měsíců pobytu platíte výrazně menší daň než místní.

Ondro díky moc za rozhovor. Pokud máš chuť někomu poděkovat i ty, směle do toho.

Velkej dík paří Honzovi za pomoc a za to, že jsme do Švédska vůbec vyrazili, mojí super holce Terce, fotografovi Domanthasovi za pár pěknejch momentek a našim sponzorům Funstorm, Sundisk, DVS, Electric, Chimpanzee.