 |
Lucka s Fančou a Codíkem (foto: BeeBee)
|
Když se Lucka rozrotuje, její dlouhé blond dredy energicky létají vzduchem jako křídla orla. Když dosedne na dopad, poníží vše svým typickým ironickým humorem, který chutná prazvláštně sladko-kysele. Lucka je tedy slečnou dvou tváří: klidné přírodní síly a sarkastické rozpustilosti. Tato neobvyklá kombinace stojí určitě za velký rozhovor, ve kterém se dozvíte nejen o zebrách.
Ahoj Lucko, jak se máš? Co v současnosti děláš?
Zdravím! Momentálně se učím na zkoušky a léčím se ze zranění.
Jak tě bavila letošní zima? Kde jsi ji prožila? Co se ti v ní povedlo? Naučila jsi se nové triky?
Letošní zima, přestože sněhu nebylo mnoho, mě bavila. Jezdila jsem asi nejvíc, co jsem kdy jezdila. Pravda, vybrala jsem si špatnou zimu. Koupila jsem si (ehm, teda ROXY) sezónku na Zillertal, což byla dobrá volba. A co se mi v ní povedlo? Povedlo se mi vyhrát nějaký závody, ale i nějaký projet a přivodit si zranění kolene. Zkrátka, zase jsem se o kousek víc vyjezdila a naučila se pár nových triků. Třeba jsem vypilovala fs 540.
Kde jsi letos všude jezdila? Jaké resorty máš ráda?
Takže především na "Ziloši". Párkrát v Čechách na závodech. To se mi nejvíc líbilo asi v Olešnici na Chiquitas Jamu. Pak jsem taky jeden den jezdila ve Francii v Les 7 Laux, kde jsem se zrakvila a v Avoriaz jsem už jen koukala :-(
Jaký byl letos tvůj nejlepší snowboardový zážitek?
No tak to jednoznačně na "Ziloši", když napadlo poctivě sněhu a my jsme se v něm mohly rochnit. S Háňou (Hanka Vojtěchovská - pozn. red.) jsme donekonečna šlapaly nahoru a nadšeně se pouštěly dólů. Jóóó, to byla paráda!
 |
Mute drop (foto: BeeBee)
|
Zažila jsi někdy vyloženě hrozný den na horách?
Nepamatuji se, ale určitě takový, že jsem vylezla z postele, koukla z okna, a pak zas zalezla, protože bylo hnusně.
Řešila jsi někdy to, že bys nešla do parku, protože na tebe budou "zírat a smát se" ti kluci?
Chachaa, tak to asi ne! Sice mi není moc příjemné, když na mě lidi koukají, ale že bych kvůli tomu nešla jezdit, tak to asi opravdu ne.
Jak se holka z Prahy dostane k horám? Respektive ke snowboardingu?
Odmalička jsme jezdili s rodiči na hory. Někdy v roce 1988 strejda Peťa, asi jako jeden z prvních, dotáhl domů snowboard. Nám všem se to ihned zalíbilo! Po pár letech už to šlo jak po másle. Táta, brácha, já a nakonec i malej bratránek jsme se tímto prkýnkem nechali unést. (Máma ne, ta je skalní lyžařka). Počátky byly srandovní. Tvrdý vázko, přeskáče, šponovky a už jsem to mastila na vlek. Celkem rychle jsem se naučila ovládat prkno. S bráchou jsme vždycky blbli, stavěli různý skočky za chatou, vjížděli na chatu atd. Co udělal bratr, tak já hned taky. No a od prvního zacvaknutí do tvrdého vázka po poslední vyklouznutí z měkkého vázka je tomu asi 13 let.
Jak jsi sháněla "doláče" na lanovky?
Z počátku mě dost podporovali rodiče, ale jak Lůca rostla, tak si musela peníze vydělávat sama. Klasicky, punkováním na horách se taky dalo přežít.
A jak to vypadá dnes? Máš to jednodušší, když tě podporují sponzoři?
Určitě to mám jednodušší. Je to výhoda oproti lidem, co si musí snowboardové vybavení koupit a na ježdění vydělat. Nemusím tolik věcí řešit, co jsem předtím řešila. Samozřejmě si taky musím na ježdění něco vydělat, ale s pomocí sponzorů to mám snadnější.
 |
Frontside 360 na Kaprunu (foto: BeeBee)
|
Jak ses dostala ke sponzorům?
Jednoho zachmuřeného dne mi volá Jája (Jana Čechová – pozn. red.), že v Roxy shání holky do teamu, tak jestli za ně nechci jezdit. Ještě ten den mi volali z Quiksilveru, domluvili jsme schůzku. No a byla ruka v rukávě. Jinak Totalboardshop má bratr, takže to je jasný, sourozenecká podpora.
Jak se sponzorům odvděčuješ?
Na oplátku se je snažím pokud možno dobře prezentovat.
Jaký máš vztah k horám?
Vztah k horám mám velice kladný :-) Už odmalička mě to táhlo k přírodě a zvířátkům, a to mi zůstalo naštěstí do dnes. Ale nemyslete si, že jsem zoofil!
Je někdo či nějaký druh chování, který tě na horách a v parku vytáčí?
Jo, jo, určitě ti lidé, kteří se nechovají k horám a vůbec k přírodě šetrně! V parku mi vadí, když mě někdo předběhne nebo mi vjede na skok. Cccc! A vlastně většinou lyžníci a děti, které stojí na skoku. To asi každý zná.
 |
Noseslide na Číhalce v Orlických horách (foto: BeeBee)
|
Jaké jsou tvé plány se snowboardingem do budoucna? Co by ses chtěla naučit za triky?
Plány do budoucna jsou takové, že chci jezdit co nejvíc, protože cvičení dělá mistra :-) Triky se chci naučit všechny. Ehm, takže zpátky na zem. Určitě rotovat víc, jízdu na switch a tak prostě všechno. Jo, a vlastně handplant! Ten se mi moc líbí. Sice na rukou mám dost svalů, ale jen tak to asi nepůjde :-)
Nemáš obavy, že budeš muset chodit pravidelně do práce a snowboard ustoupí do pozadí?
Jo, práce se celkem bojím. Myslím té pravidelné, jinak jsem pracovitý člověk. Ale když se chce, všechno jde.
Bojíš se zranění? Potkaly tě nějaké velké úrazy?
Zranění se bojím asi jako každý. Možná méně, ale nepodceňuji to. Rozhodně nejezdím a zároveň nepřemýšlím, co vše se mi může stát. To bych asi stála na místě. Také poslouchám zdravý rozum, který když mi řekne, že to nemá cenu, tak to prostě nedělám. A úrazy? Nic velkého. Různé naraženiny, odřeniny, nataženiny, zlomená očnice a nyní distorze kolene, která mě velice trápí a nad kterou jsem se trochu pozastavila, že to taková sranda není.
Míváš strach? Při čem například?
Mívala jsem strach ze zkoušek v prváku, ale teď jsem se otrkala. Strach mám, když se koukám na horor, proto se na horory nekoukám. Někdy mám strach, že co je, už nemusí být.
Jak překonáváš strach?
 |
Šlapačka... (foto: BeeBee)
|
Nemyslím na něj!
Myslíš si, že se holky bojí víc než kluci?
Určitě se holky bojí víc než kluci. To už je něják od přírody dáno.
Je velký rozdíl mezi alpskými a českými resorty?
Neobjela jsem sice všechny parky v Alpách, abych mohla referovat jedno objektivní stanovisko, ale zahraniční resorty mají lepší podmínky. Především větší hory, víc sněhu, větší prostor, víc peněz, větší podporu. Nicméně u nás se to rok od roku lepší. Nemyslím tím, že by se u nás zvětšily hory, ale co se týče parků. Takže rozdíl je středně velký :-)
