Roman Dlauhý IN BIG

Tak Romane, ještě než se dostanem k samotnýmu rozhovoru, pojď nám říct co právě teď děláš, kde jsi a s kým? A taky nám řekni jaký jsou tvoje plány na letošní sezónu?
Před dvěma týdny jsem se vrátil z Colorada, kde jsme partičkou jezdili v resortech Keystone, Breckenridge a Copper. Rozjeli jsme tam sezónu, vymejšleli nový věci a užívali si tamní parky, který jsou trochu jinde. Od návratu už jsem stačil Street vs. Snow na Kaunertalu, BEO v Laaxu nebo Burn in Snow v Polsku a samozřejmě i pár street spotů, což bylo konečně ta spravná zábava. Teď musim dát chvíli chill, protože jsem si v Polsku udělal něco s kolenem, ale hned jak to půjde, tak pojedem na Nike team trip a snad ještě stihnu natočit něco do dalšího Snowporningu. Stay tuned :)

ZAČÁTKY

Tak ok, jdeme na to. Romane většina lidí tě zná, ale pojď se na úvod stručně představit. Kolik ti je, odkud jsi, od kdy jezdíš, jaký máš sponzory atd..?
Tak jo: 22 let, Plzeň, 2001, Burton, Nike, Monster, Anon, GoPro, Skullcandy.

Kde a jak jsi začal jezdit na prkně, jaký jsou vzpomínky na tvoje první snb sezóny?
Začínal jsem na na Šumavě, kam jsem jezdil s rodiči od malička, a kde jsem trávil většinu prázdnin a víkendů. První vzpomínky - vim, že jsem chtěl vždycky hopsat a dělat věci trochu jinak než normálně, ale kluci co stavěli první skoky a byli tak trochu rebelové :) Jezdili na prknech, takže plán byl jasnej... ukecávat, ukecávat a ukecávat. Když mi bylo deset, běhal jsem po všech obchodech, bazarech a půjčovnách a hledal co nejlepší komplet za rozumnou cenu. Když jsem předal ježíškovi svoje návrhy, mohl jsem už jen doufat. První snowboard jsem dostal k Vánocům a od tý doby mě doma v podstatě neviděli. Hned ráno 25. prosince v 6:15 jsem jel vlakem do Železný Rudy a tam jezdil od rozbřesku do soumraku.

Měl jsi už v tý době nějaký snb vzory? Hltals časáky?
V tý době jsem asi moc na jména nekoukal, ale vim, že po první Olympiádě jsem chtěl bejt jako Heikki Sorsa, ten pro mě byl úplnej top. Samozřejmě pár časopisů jsem taky jel pořád dokola, ale nejvíc pro mě bylo video The Struggle (Alterna Films) na VHSce od dědy, kterej byl dost proti tomuhle sportu, takže o to cennější to pro mě bylo. Ta kazeta dnes už skoro nefunguje, protože jsem jí viděl asi tisíckrát, díky Ríšo.

Jaká byla tvoje první výbava, na čem jsi jezdil v začátcích?
Všechno v nonamu, na skluznici prkna byl nápis Pro Flyer a to bylo tak všechno, zbytek plast. Tenkrát mi to bylo uplně jedno, hlavně že jsem mohl jezdit s tou partou, za kterou se všichni ohlídli a něco si o nás šuškali.

Jsi zes Plzně, takže jsi nejčastějc jezdil na Šumavě. Tam ale moc parků v tý době nebylo, nebo se pletu? Kdy jsi začal zkoušet jezdit na překážkách a kde to bylo?
Co vim tak první parky se objevily až v posledních letech, což je trochu škoda, ale vždycky to šlo i bez nich. Klasicky jsme si plácali skoky lopatama, občas přitáhli kluci i nějakou tu rouru nebo svařili starý zábradlí. Ale v partě jakou jsme měli jsme si užívali i prostý ježdění na sjezdovce, nahazování lyžařů sněhem mě nikdy nepřestane bavit.

Pamatuješ si jakej byl tvůj první trik, kterej ses naučil "na litry"?
Tak to vim přesně. Teda když nepočítam graby typu method, indy, nosegrab... strašně moc jsem chtěl umět fs360. Jednoho dne jsem si prostě řekl, že nepůjdu domů dokud ji nebudu umět. Uplácal jsem si na hanku malej odraz a začal. Po X pokusech jsem to šlapal vzteklej a ubrečenej ale nechtěl jsem přestat. Mamča to natáčela z lesa, abych ji neviděl, protože samozřejmě měla zakázáno točit jak padám. Nakonec to ale dopadlo dobře a když jsem to párkrát odjel, chtěl jsem to jít zkusit na větší skok, no a tam jsem se úplně pohřbil a to už mě musela máma domů táhnout.

Vzpomeneš si na svůj první větší úspěch na závodech, kde a kdy to bylo?
První závody jsem jel na jaře 2001 a byl to Horsefeathers Weekend na Špičáku. Pamatuju si, že jsem uplně kašlal na nějakej koncept, prostě jsem jezdil s felákama pořád dokola, abych si konečně užil ježdění na pořádnym skoku. Nakonec jsem závod vyhrál, udělal svůj první rozhovor do televize a letěl jsem na vlak domů.

SPONZORING

Přesně na tomhle contestu jsem tě viděl poprvý naživo jezdit. Tobě bylo tenkrát asi 11 a myslim, že to byl i závod, kdy si tě poprvý všimli v Horsefeathers, je to tak? Jak to šlo potom dál?
Po tom, co jsem vyhrál contest, jsem si ještě šel pro nějaký ceny do HF shopu v Plzni a tam mi kluci řekli, že se jim líbilo moje ježdění a že by mi mohli dávát slevy a tim mi trochu pomoct v rozletu. Málem mi praskla hlava, okamžitě jsem sprintoval domů říct tuhle skvělou zprávu. No a to byl asi druhej největší moment snb života. Hned jsem na to měl úplně jinej pohled, když někdo takhle ocenil moje ježdění. Díky HF.

Kdy jsi poprvý vyrazil za ježděnim ven za hranice? Nemyslim teď rodinnej zájezd, ale vyloženě snowboardovej trip. Předpokládám, že to bylo s HF?
První pořádnej trip jsem zažil na kempu v Les2Alpes, kam jsme pak jezdili skoro každej rok. Bylo to pro mě úplně šílený jezdit s lidma jako Ondra Marčík, za kterým chodili ať v tý rampě nelítá tak vysoko, nebo Honza Zájíc, kterej přerotoval na skoku každýho kdo se mu postavil, no úplnej sen. Progres s takovou partou byl nezastavitelnej a tím rostla i chuť spolupracovat a to na obou stranách.

Vedle Horsefeathers jsi začal jezdit za Nitro. Jak tohle proběhlo, kdo a kde si tě všimnul?
Hlavní tým v ČR tenkrát tvořil Zája a Kamil Mrázik, s nima jsem trávil většinu času na horách. Viděli, že by se mi taková pomoc hodila, a tak mě seznámili s Petrem a Martinem z Nitra, ti dali na slovo zkušených riderů a bylo. Dostal jsem první komplet a zas jsem byl o skok dál.

Další shred edit, tentokráte z loňska z Laaxu společně s Darkem Bergmannem:

Když už jsme u toho sponzoringu, stejná otázka ohledně Red Bullu - to pro tebe byl ve svý době asi ohromnej úspěch, jak to probíhalo tam?
V tý době se tvořil takovej tým budoucích nadějí, bylo tam pár kluků z celý Evropy, potkávali jsme se na horách, občas něco vyfotili a natočili, ale vždycky jsem měl pocit, že jsem na tom trochu líp. Protože jsem byl dost vidět v mediích, tak jsem občas dostal i nějaký peníze na hory a k tomu jako bonus brand, kterej mohli nosit jen oficialní jezdci :) Další kopanec kupředu. 

Asi největší přelom v tvojí kariéře byl přechod do týmu Burton snowboards, nejdřív do českýho a následně do evropskýho. Jak tohle proběhlo? Pro tebe to asi nebylo úplně jednoduchý opustit firmy, který tě do začátků tak hodně podpořily...
To byl asi fakt nejtěžší moment "kariéry" a v patnácti jsem z toho nebyl zrovna dvakrát chytrej. Rozhodně to byl ale další krok, viděl jsem v tom obrovskou šanci a možnost růstu. V podstatě od začátku jsem se napojil na centrálu a řešil věci s EU team managerem, což nebylo a není zrovna jednoduchý, když jsi z východu, ale o to větší je motivace a snaha dělat věci lípm aby věděli, že za/​o to stojim.

Jak to teď probíhá u Burtonu? Co vim, tak komunikuješ přímo s Innsbruckem, kdo je vlastně tvůj team manager, jaký jsou kromě fasování výbavy tvoje výhody?
Spoko, v dnešní době finančního půstu se pořád dostanu na hory a mám se i za co najíst a materiálu je pořád ještě dost. Všechno řeším s Hasim EU team managerem, kterej mě informuje o akcích, výletech a fotoshootingách, kterých se můžu zůčastnit, ale jelikož je na to sám a riderů nemá zrovna málo, musim si toho dost pohlídat já sám.

Další velkej přechod u tebe proběhl když jsi odešel od Red Bullu a stal ses jedním z prvních českých sportovců podporovaných značkou Monster Energy. Co tě k tomuhle vedlo, šlo čistě o finanční důvody? Jak teď probíhá spolupráce?
V tomhle případě nešlo o finanční důvody, Monster byla nová firma na našem trhu a tudíž nová vlna možností a šancí. Chtěl jsem bejt u zrodu týhle familie a udělal jsem dobře, skvělá parta, bezproblémová komunikace, to je to co chceš. Mám dobrej pocit když vidim, že jsem součástí jedný z nejrychlejc se vyvíjející firmy, a to je teprv začátek.

A do třetice je tu ještě Nike. Jsi jedním z mála snowboarders, kteří u nás jezdí za tuhle mega firmu. Stejná otázka jako předtím - jak probíhá spolupráce, máš třeba možnost se občas potkat s někým z Nike týmu, jsi zvanej na shootingy a akce?
Je to tak, ale jak už to u velkých firem bývá, vše se řídí z centrály, která se o nás “burany z východu” nechce moc starat, takže spolupráci s Nike řešíme lokálně. S team riders se samozřejmě potkávám, protože jsou všude a učastní se většiny akcí. 

Můžeš momentálně říct, že díky svejm sponzorům bez jiný práce "přežiješ" tak, abys mohl celou zimu jezdit?Zimu přežiju.

Řešíš si všechny věci co se týče komunikace se sponzory, řešení smluv, plánování cest atd. sám nebo ti někdo pomáhá?
Občas někdo poradí, ale řešit musim sám.

Můžeš prozradit na kolik tě cca vyjde jedna sezóna včetně všech výloh na cestování, permice včetně víc jak měsíčního tréninku ve Státech atd.? Mysim, že lidi moc nemaj představu...
Desítky, stovky, asi to ani nechci vědět přesně, ale co dostanu to projezdim a pak doufam, že přijde něco i na další sezónu.

JEŽDĚNÍ

Každej má svoje učitele, lidi, který mu v jeho progresu nejvíc pomohli. Kdo to byl a je pro tebe? Komu vděčíš za to, že se tvoje ježdění dostalo tam kde je?
Vždycky mi někdo pomáhal, proto tenhle sport miluju, jde o pohodovou partu a ne o neustálou rivalitu. Ale je určitě pár lidí který můžu jmenovat. Táta, máma, šumavský felaz, Kamil Mrázik, Riči Skandera, Zája, Zuzka Tomčíková, Jirka Lausecker, David Horváth, Ptrsn, Renda Hroneš, Márty Večerka a spousta dalších.

Někdo se víc soustředí na skoky, někdo je streetovej, někdo zase rampovej specialista, někdo jezdí jenom freeriding ve velkých horách. Ty jsi považovanej za univerzálního vojáka, kterej zabije jak v parku, tak na streetu, ale i v backcountry. Co tě baví nejvíc a na co se momentálně chceš nejvíc zaměřit?
Nikdy jsem se na nic nezaměřoval, hraju s tim co mi je zrovna nejblíž nebo na co mám chuť, ale dlouho jsem nenarazil na pořádnej kicker do prašanu nebo drop ze skály, takže hned jak se naskytne možnost, půjdu si pro to.

Jaký triky jsou tvoje nejoblíbenější?
Backside 180, Frontside 720 Tail, Backside 540 Nose, Frontbor, Blunt 270.

Jako asi ve všem, i ve snowboardingu se vrací určitá retro vlna, takže lidi čim dál víc jezděj oldschool triky, který dneska vypadaj dost vtipně, ale lidi to hrozně baví - jak je dávat, tak na ně koukat například ve videjkách. Jsi na tom stejně?
Jo je to tak, myslim že triky se poslední dobou vyvíjejí až moc rychle, doubly uz jsou pasé a nastupujou triply. Takže je super vidět když někdo sáhne pro trik do historie a trochu to okoření. Když děláš něco originálního, tak to lidi vždycky ocení. Ale takový věci uvidíme spíš ve videjích než na závodech, tam dělá 90 riderů ze 100 stejný triky, což je podle mě škoda.

Jaký triky ses poslední dobou naučil, z čeho máš největší radost?
Dost mě teď pobaví taková Cab9 nebo SwBs5, na railu asi Bs in SwBs Out. Nejsem zrovna mašina na triky, ale to co umim chci dát všude.

Na rozdíl od svejch kolegů Horise, Dušana nebo Nečiho jsi zatím co vim nezkusil žádnej double cork. Chystáš se na to nebo zůstaneš na skocích věrnej “plochejm” rotacím a stylovejm rodeům?
Do těch šílenej doublů se nějak nehrnu, navíc doba už je taková, že za rovnou 10 v závodě dostaneš víc bodů než za double, kterej dělají všichni. Možná...

Styl je slovo, který ve snowboardingu znamená strašně moc. Asi se nepletu, když řeknu, že jsi jeden z těch, kdo radši udělá mega stylovou 540ku než 1080ku typu "kočka vyhozená z třetího patra". Jak se vlastně podle tebe u každýho jezdce vyvíjí jeho styl? Dá se nějak pilovat?
Jo to je přesně můj styl, radši udělám něco co umim a jsem přesvědčenej že to vypadá dobře, než nějakej hrot. Styl se rozhodně vyvíjí a mění vše ruku ruce s dobou strávenou na prkně. Mužete si ho vypilovat koukáním na svoje videa a řikat si jak to chcete, ale lepší je to nechat přirozeně vyplynout z ježdění.

S kym jezdíš nejradši? Kdo tě dokáže nejvíc vyhajpovat?
Kdokoli kdo je kreativní a nemusí v sérce opakovat triky, to pak radši jezdim sám. Nejvíc si asi zajezdim s Darkem, Horisem, Rokem nebo třeba Císařem.

Je jasný, že street je hodně kreativní, ale přecijen - nechtěl bys jezdit víc backcountry? Čím to je, že Češi víc nejdou do powder kickerů a backcountry freestylu jako takovýho, což je už dlouhý léta jednoznačně nejvýraznější součást všech videí a taky v tomhle terénu vzniká nejvíc dobrejch fotek?
Backcountry je dřina! My Češi jsme dost líný, to bych řekl, že je hlavní faktor. Celej den stavíš kicker, pak si třikrát skočíš a buď to máš nebo můžeš stavět znova. Ale myslim si, že bc kreativitou převyšuje street. Možnosti jsou téměř neomezený, jen to člověk musí v terénu vidět a hecnout se k tomu využít to, co příroda naservírovala. Minimálně pocit se kterým odcházim je cennější. Rail bude pořád stejnej, ale backcountry už ne.

Jezdíš s hudbou v uších pořád? Neomezuje tě to někdy v tom periferním vnímání, který na kopci dost potřebuješ?
Hmm, jo... Hmm, ne. Asi už jsem si zvykl, umim se koukat kolem sebe a hudba mě kolikrát povzbudí k věcem, který bych normálně nedělal. Jiný je to akorát v backcountry, tam je potřeba slyšet jak reaguje příroda na vaše ježdění.

Představ si ideální den na horách. Co vidíš, jak probíhá?
Hory, teplo, frends, shred, grill, hudba, kamera, taková mísečkovská jarní klasika ve většim a trochu nabustřenějšim :)

ZÁVODY

Ty jsi nikdy nebyl závodnickej typ, mám pravdu? Přesto máš na kontě spoustu úspěchů, zkus vyjmenovat ty největší, ty kterejch si ceníš nejvíc.
To je pravda, rád si občas poměřim skillz, ale uplně mě to nenaplňuje. Poslední co si tak pamatuju je asi loňský vítězství v Českým poháru... No biggie :)

Jakej byl pro tebe vůbec nejzajímavější závod co jsi zatím jel?
Asi Burton European Open v Laaxu a HF City Rail Jam u nás v Plzni.

Jak jsi zmínil, jsi aktuální vítěz Českého snowboardového poháru a Mistr republiky. Loňská sezóna byla dost nabitá, jak se ti vůbec povedlo pohár vyhrát, jak jsi to všechno spolu s natáčením Snowporningu a výletama ven stíhal?
Na začátku sezóny jsem moc nevěděl co bude jak se Snowpornem, tak cestováním ven, takže jsem si řekl, že objedu všechny závody poháru na který budu mít čas a nakonec jsem byl asi na všech :) Když jsem viděl, že je tam i nepatrná možnost na vítězství, tak jsem jel i na finále a tam se zadařilo. Občas to bylo náročný, dát si třeba závod na Klínovci a druhej den ráno startovat v Laaxu, to člověka vysaje. Ale když to všechno uskutečnim, jsem nejšťastnejší, protože to dělám hlavně pro sebe.

Co si myslíš o 4x4 poháru? Jak to vypadá, tak vzhledem k situaci kolem AČS letos bohužel asi žádnej pohár nebude, což je pro českou scénu určitě velká škoda...
Škoda to určitě je, to co se tady vytvořilo by nemělo jen tak zmizet bez snahy to udržet, ale doba je zlá. Vidím v tom pozitivní to, že by se naše scéna mohla poměřit a vybůstřit tak, aby mohla konkurovat zahraničním jezdcům jak v závodění tak točení fimů, jinak moc kladů nevidím.

Podle čeho si vybíráš jaký závody pojedeš? Tlačej na tebe sponzoři, abys je jezdil? Věřim, že roli hrajou prize money, ale někdy určitě i třeba setup a formát akce, je to tak?
Sponzoři mi nechávají volnou ruku. Pochopitelně chtějí, abych byl spokojenej, takže mě nebudou posílat kam se mi nechce. Jinak se řídim hlavně časem a financema, pak setup překážek atd. Často je rozhodující i parťák, protože nerad jezdim sám. 

Máš dost zkušeností s největšíma TTR akcema typu Burton European Open. Když srovnáš například Českej pohár s tímhle levelem závodů - kde vidíš ty největší rozdíly?
Level ježdění vůbec rozebírat nemusím, ale co se týče organizace, tak se náš pohár v posledních letech strašně moc posunul. Timing, servis, rozhodčí, formát a plynulost závodu daleko převyšuje známou Rookie Tour od WSF a pozvolna se přibližuje světovým závodům. Byla by škoda to tady zapíchnout.

Tradiční otázka - co si myslíš o Olympiádě a snowboardingu na ní? Jsi součástí český repre, kde je několik adeptů na start v Soči 2014. Máš taky ambice?Ambice jsou jasný... :) Olympiáda bude... to je daný a poprvé i se slopestylem a to určitě změnilo názor spousty lidí na tuhle akci. Pro mě je šance, ale asi tomu nechci obětovat úplně všechno. Mám asi jiný priority, pojedu si svým tempem a když to vyjde, budu jedině rád.

NATÁČENÍ

Co ti ale vyhovuje nejvíc, mnohem víc než contesty, je filmování. V čem tě natáčení nejvíc baví?
Johoho to mě teda baví a jsem rád, když moje ježdění baví i jiný lidi. Vždycky jsem byl zvyklej točit, protože jsem tak mohl doma ukázat co vlastně dělám a proč mě vidí jen párkrát do roka. Trofej pro mě nikdy neměla větší cenu než video, tu doma ukážu a ví prd co jsem kde dělal, ale na video se můžou dívat dokola a jsou tam tak trochu se mnou.

V jakym prvnim větším filmu ses objevil? Byla to Dai Aira? :)
V dobách Dia Aira jsem už s klukama trávil dost času, ale ve videích jsem ještě nebyl, možná jen v nějakym kratšim editu.

Potom přišla doba zatím asi největších videoprojektů, který produkoval Free magazine a Freeride.cz a natáčel Petr Velek aka Ptrsn. V době Vo(a)yage a LABu jsi byl jednoznačně “nejobsazovanější” jezdec a zúčastňoval ses spousty shootingů. Jak vzpomínáš na tyhle roky?
Nikdy jsem nestrávil na prkně víc času než když jsme tvořili tyhle projekty. Jezdili jsme od střediska ke středisku, z powderu do parku a z parku do streetu, pořád dokola. Vůbec jsem to nebral tak, že musim něco natočit kvůli sponzorům, prostě jsem si jezdil a kluci s kamerou byli pořád se mnou. Poznal jsem nejvíc míst, lidí, stylů, krás, naučil jsem se nejvíc triků, dal hafo spotů, prostě sen. Tahle doba mi strašně chybí... hledání spotů, stavění skoků, čekání na počasí, bohužel na to dneska má málokdo čas, prej.

Po LABu už bohužel nebyly na českym trhu dostatečný finanční podmínky, aby se podobnej projekt natočil znovu, a tak u nás přišla co se týče natáčení lehká pauza. Po tý ale začlo období Snowporningu, který trvá dodnes. Máš za sebou už čtyři Snowporningy a tvoje spolupráce s Karkysem je hodně intenzivní. Jak vnímáš tenhle projekt a celkově dopad Life is Porno party na českou scénu?
Snowporning je super, ale nedá se to srovnávat. Není to fulltime, takže se točí jen když má Karkys čas mezi svejma projektama, za který dostane zaplaceno, pochopitelně. To ubírá na kvalitě a možnostech, ale díky fanouškům, kterých už není zrovna málo, to začíná vypadat, že už brzy by se mohl celej projekt posunout o kus dopředu.

Jak se ti líbí poslední Snowporning 2012? Tvůj nejzajímavější zážítek z jeho natáčení?
Točili jsme to jen pár dní, ale užil jsem si nejvíc zábavy. Karaoke s Yanem a Opicí na to nezapomenu a to, že jsem se nenabodl na plot asi taky ne.

Teď na podzim ses zúčastnil premiér Snowporningu v několika městech - co řikáš ohlasům lidí a atmosféře na Snowporno mejdanech? Asi to je pěknej pocit..?
Mejdan je mejdan, ale Snowporno je šílenství. Tisíce lidí na každý premiéře ve mně vzbuzuje pocit, že se to lidem líbí a chtějí víc a my jim to dáme. Samozřejmě je dobrej pocit, když lidi ocení naše ježdění, nás to motivuje a chceme víc a lepší a větší...

V poslednim filmu máš zase dost záběrů, a to výhradně ze streetu. Znovu se zeptám - není ti trochu líto, že tam nemáš něco z BC? Celkově by se asi mělo zamakat pro příští Snowporning na tom, aby tv něm bylo víc backcountry, co myslíš?
Je a kdyby to šlo dával bych víc bc, ale jak říkam je to spousta práce a času. Street je easy, přijdeš, zajezdíš si a jdeš dál. Kdyby nebylo těch pár railů a dní se sněhem ve městech, neměl bych nic.

ZRANĚNÍ

Stinnou stránkou snowboardingu jsou samozřejmě zranění. Čím vším sis zatím prošel a co pro tebe bylo nejvážnější?
Jsem dost opatrnej, takže jsem toho moc neměl. Asi jen zlomenej malíček, natažený vazy v kotníku a prasklou lebku.

Jak jsi zmínil, v Budapešti na streetu při natáčení Snowporningu sis před třema lety dal slušně do hlavy a vůbec to nevypadalo dobře. Po tomhle úrazu jsi musel v podstatě vypustit celou sezónu. Přehodnotil jsi potom nějak svůj přístup k ježdění?
Přehodnotil... asi moc ne, nebyl důvod, opatrnej jsem pořád stejně, ale nehoda není náhoda, prostě to tak asi mělo bejt. Zkušenosti mám, takže se teď akorát musim víc soustředit a radši dvakrát měřit.

Po tom zranění jsi začal jezdit v helmě, ale moc dlouho ti to nevydrželo. Čim to je, že většina profíků a celkově lidí prostě v helmách nejezdí, i když všichni věděj, že helma může leckdy opravdu i zachránit život?
Jo to je neustálá otázka, proč? Když jsem se dostal na sníh, tak jsem měl helmu asi měsíc. Od tý doby jen když musim někde na závodech nebo když se prostě necítim bezpečně. Nejspíš je to póza, možná to i trochu ubírá na drsnosti :)

Riziko zranění souvisí s fyzickou připraveností. Snowboarding sice není ten typ sportu, kde bys cvičil dvoufázově fyzičku každej den, ale přecijen se nějak v kondici udržovat musíš. Jak to máš ty?
Fyzička je rozhodně plus, ja to dělám podle chuti, občas si jdu zaběhat, projet se na kole, sem tam klik a podobně, ale nejvíc je prostě snb a skate.

ČESKÁ SCÉNA

Vzhledem k tomu, že pořád jezdíš, tak samozřejmě máš přehled o český scéně. Jak jsme na tom? Oproti světu, oproti Evropě, oproti okolním státům s podobnejma podmínkama jako je Polsko, Slovensko, Maďarsko..?
Tohle je těžký porovnávat, záleží na akci, ale když to vezmu celkově, tak jsme se za poslední dva roky celkem vytáhli ať v ježdění tak v pořádání akcí. Řekl bych, že jsme se konečně odtrhli od východního bloku pochybností :) O tom jsem se přsesvědčil teď v Polsku kde byl 4*TTR závod a byl to big air jak u nás před deseti lety na Severáku.

Koho bys jmenoval když se tě zeptám na momentálně nejlepší český jezdce, zatim myslim jen kluky...
Horis

Jsi součástí český repre a letos jste už podruhý trénovali v americkém Coloradu, v parcích světového věhlasu Breckenridge a Keystone. To je věc, kterou by si u nás uměl málokdo třeba před šesti lety vůbec představit. Jak vlastně repre funguje, jak se tenhle pobyt financuje?
Začínat sezónu v takovejch podmínkách co tam jsou je top. Jsou tam překážky všech velikostí, tvarů a pro jistotu je to v takovejch sérkách, že kolikrát ani nestačí repertoár triků. Finance na tenhle trip si shání každej sám, od sponzorů, rodičů apod. Jen když se někomu povede dobrej výsledek, tak se mu něco vrátí. Chceš reprezentovat, tak na to musíš mít, buď jezdecky nebo cash. Prostě to u nás není v tomhle směru tak rozjetý.

Jak probíhaj “tréninky”? Hádám, že prostě jezdíte, natáčíte se, navzájem si radíte a that’s it? :) Pro vás a váš progres asi nejideálnější...
Přesně...

Když pominu ty nejlepší, se kterejma jsi byl ve Státech, kdo tě v poslední době nejvíc zaujal z mladejch novejch tváří u nás?
Dušan Kříž, Porkerts bros

Jakej je tvůj názor na snowparky v Čechách? Kde si zajezdíš nejlíp?
Snowparků je u nás dost, ale kvalita je horší. Kdyby jich pár zmizelo a postavil se jeden mega, vůbec bych se nezlobil. Nejvíc si ale zajezdim ve Špindlu nebo Vítkovicích.

ŠKOLA, KONÍČKY, FAME atd.

Upřímně a bez urážky, snowboarding tě asi živit nebude, nebo rozhodně ne tak, aby jsi třeba časem zaopatřil rodinu atd. Přemejšlíš někdy o tom, co budeš chtít dělat, čim se budeš živit, nebo to zatim necháváš plynout?
Asi to spíš zatím nechávám plynout, dělám co mě baví a to bych chtěl pořád. Když nebude snb, bude něco jinýho :)

Vyděláváš si i teď nějak? V sezóně to asi moc nejde, ale v létě jsi tušim někde brigádničil..?
Brigádičky jedu pořád, když je čas a šance něco dělat, tak nevahám.

Otázka “chodíš na párty” by asi byla trochu mimo mísu, takže jinak: jak často chodíš na mejdany a co tě na kalení nejvíc baví?
Společnost...

Vnímáš to, že jsi známej? Jasný, že tě na ulici nezdravěj lidi :), ale když třeba jdeš na snb párty, tak to asi je vidět.
V snb komunitě je to trochu znát, rád poznávám nový lidi a když už vědí trochu kdo jsem, je to hned o něco jednodušší. Potěší:)

Jedna trochu nepříjemná :) Upřímně jeden čas na tobě bylo vidět, že ti ta česká slávička trošku stoupla do hlavy. Asi to neni jednoduchý to ustát a zůstat sám sebou když ti všichni všude dávaj props, co? ;-)
Jsem jakej jsem :) 

Hudba je nedílnou součástí snowboardingu a vůbec snad neexistuje nikdo kdo by vůbec neposlouchal muziku. Co posloucháš ty, co tě momentálně nejvíc baví, co si třeba pouštíš do uší při ježdění?
Ráno zapnu shuffle a čekám co přijde, nevadí mi asi žádnej styl, ale preferuju rap, hip-hop :)

SHORT QUESTIONS

Dní snowboardingu ročně? Hodně
Nejoblíbenější zimní resort(y): Zilloš, Špindl
Nejlepší snb video: White Balance
Nejlepší snowboardista: Keegan Valaika
Nejlepší snowboardistka: Jamie Anderson
Street spot nebo bc kicker: záleží
Nejhorší věc na snowboardingu: nečas
Nejlepší film: How High
Nejlepší herec: Travolta
Nejlepší herečka: Keira
Nejlepší drink: Monster
Nejlepší jídlo: momentalně domácí Burger
Nejlepší zpěvák nebo hudební skupina: Wu-​Tang
Kytary nebo rap: rap
Nejlepší sport (kromě snb): skateboarding
Nejoblíbenější město: Plzeň
Největší životní úspěch: stále žiju
Máš jedno přání, co to bude: mít víc přání

A na závěr vzkaz kámošům, čtenářům, cokoliv chceš...
Chtěl bych poděkovat všem sponzorům, rodině, fellům, kamošům a všem, který baví snowboarding. Keep it real and follow your dreams. Peace.

Na úplný závěr si připomeňte Romana a další ve SNOWPORNINGU 2012!