Česká stopa ve Freeride World Qualifier: Seznamte se s Monikou Novákovou a Kateřinou Kalinovou

Monika Nováková a Kateřina Kalinová. Že jste ještě na tyhle dvě sympatický dámy u nás na webu nenarazili?! Bohužel je to tak. Nebudeme se nijak vymlouvat a vykrucovat, ale prostě nemáme prsty všude. Teď jsme ale rádi, že se s holkama můžeme konečně pořádně seznámit! Obě totiž už nějakej ten pátek šlapou do Freeride World Qualifier, což je vlastně vstupní brána do prestižní Freeride World Tour. Holky zkouší štěstí v náročným závodech v alpských resortech, ale nezůstalo jen u toho. Monika má za sebou i zkušenosti třeba z Jižní Ameriky. Dneska se nám obě freeriderky pěkně představí a hlavně zhodnotí právě uplynulou zimy nebo nám taky lehce načrtnou, co mají dalšího v plánu…. 

Monika Nováková

Freeridu se věnuji tři roky. Dostala jsem se k němu po studiu Fashion Designu, když jsem pracovala pro Völkl jako vývojář lyžařského oblečení. Poté jsem odjela na delší dobu do Chile, kde jsem se hodně věnovala ski-​touringu a freeridu a zúčastnila se prvních závodů. Protože z toho byl dobrý výsledek, motivovalo mne to k další aktivitě a já se přihlásila do Freeride World Qualifier organizace.

Letošní sezónu jsem začala opět v jižní Americe. Protože je freeride hodně fyzicky a psychicky náročný, jezdila jsem před sezonou hodně na kole v Alpách, běhala a v neposlední řadě skákala do vody s Highjump týmem. Což mi jako průprava moc pomohlo. V Jižní Americe jsem se kromě ski-​touringu zúčastnila jako každý rok  three star FWQ eventu v Argentině, kde se mi podařilo zajet hezkou lajnu na 2.místo a také jsem si zajela jeden rychlostní závod ve volném terénu, kde jsem také skončila druhá. Ten není hodnocený klasicky na body, ale jediné co se počítá je čas.  Zajímavé je i co se trasy týče, jezdí se od otevřeného kráteru sopky Villarica až dolů do údolí a to přes různý sněhový terén. Takže pokud člověk neuhoří v lávě, uhoří mu nohy, protože rychlostní závody mimo upraveny teren se vyznačují velkou fyzickou obtížností. Nejen kvůli délce trasy a převýšení, ale i proto že tomu předchází výstup.

V Evropě jsme letos měli výjimečné sněhové podmínky a všude kde, jsem byla těšila z nadílky prašanu. Jednou z těchto míst byl i St. Moritz ve Švýcarsku, kam jsem jela na tříhvězdový FWQ. Celou dobu i během závodu nebyla slavná viditelnost a napadlo přes noc jeden metr sněhu. Díky tomu jsme mohli výjimečně jezdit ve ,,facu”, protože za normálních okolnosti je možná pouze vizuální inspekce pomoci dalekohledu. Terén tu byl plný obrovských boulí a skoků a celé to vypadalo jako obří zasněžený bike park. Nicméně lajna se tu určovala snáze než normálně. Díky tomu, že jsme mohli na důkladnou obhlídku, a já se radovala ze 4.místa.

Absolutní highlight ale byl pro mne poslední FWQ event Pitztal Wild Face, což je opět nebodové hodnoceni a stejně jako v Jižní Americe je to rychlostní závod ve freeridu. Nejede se ze sopky ale z Mittagskogelu až do údolí s velkým převýšením a technicky obtížnou tratí, přes boule, strmou stenu a úzké kuloáry, a to vše na čas. Mittagskogel je především fyzicky náročná výzva a nutí k tomu nepolevit až do samého konce. Závod se jede na kvalifikaci a finále, kde jsem druhým nejrychlejším časem získala 2.místo.

Sice jsem absolvovala par nepříjemných pádu tento rok, ale jinak mam radost z osobního posunu a z letošní sezóny si odnáším par hezkých umístění, a 22.místo v evropském rankingu FWQ. Momentálně se připravuji na heliguidovy kurz a věnuji se designu.

Moniky profil na Freeride World Qualifer zde.

Kateřina Kalinová 

S freeridingem jsem začala asi před osmi lety, jezdili jsme v partě do Alp za prašanem tak 3-​4 x za sezónu.  I díky freestylové průpravě ze skoků v parku jsem začala dropovat nějaké skalky a hrozně mě to chytlo. Pro freeridové závody je právě předpokladem, že jezdec jen nesjede kopec, ale něco taky skočí, tak jsem si před pár lety řekla, že zkusím nějaký Freeride World Qualifier (FWQ) závod, taky abych se poznala s riderkama z alpských zemí.  Zjistila jsem, že najít pro sebe ideální lajnu, trefit všechny vyhlídnuté dropy, a sjet daný „face“ svižně a bez váhání není nic jednoduchého jak po fyzické tak i psychické stránce. Teď  mám za sebou  čtyři sezóny v FWQ. Jednu jsem vynechala, potom co se mi narodilo druhé dítě.  Objela jsem různé FWQ závody v Rakousku, Švýcarsku, Francii a Itálii a každý rok jsem zaznamenala určitý progres, což mě motivuje jezdit dál. S manželem jsme vždy snili o tom žít v Alpách, tak jsme se před rokem odstěhovali do Pitztalu a já mám teď skvělé podmínky pro trénink ve volném terénu.

FWQ sezóna 2019 pro mě nezačala moc úspěšně. Ve švýcarském Mořici na Engadin Snow by Dakine 3* (31.1 – 2.2.2019) jsem při své jízdě netrefila hned první drop, což mě rozhodilo a tak se jízda moc nepovedla a já skončila dvanáctá.

Začátkem března jsem se zúčastnila Open Faces Gastein 2* (9. -10.3.2019) ve středisku Bad  Hofgastein. Zde to bylo o něco lepší, lajnu jsem trefila bez problémů, povedly se 3 dropy, ale jela jsem celkem pomalu, protože se náhle zhoršila viditelnost. Stačilo to na 9.místo.

Potom přišel na řadu Pitztal Wild Face Extreme 2* (16. – 17. 3. 2019), pro mě srdeční závod, protože na Mittagskogel chodíme jezdit celou zimu a sjet převýšení 1510m z vrcholu dolů do vesnice na čas je opravdu výzva. V kvalifikaci jsem byla pátá, ale ve finále jsem dojela do cíle až s šestým nejrychlejším časem, protože mi při pádu v mokrém sněhu v dolní části kopce vypnulo vázání jedné lyže a já se musela vracet.

Po téhle smůle se na mě usmálo štěstí na X Over Ride 3* na Kitzsteinhornu, kde  se mi povedl nejlepší výsledek za celou dobu ježdění v qualifieru - 2.místo. Pomohly zkušenosti. Lakarschneid je dost těžký face na orientaci, ale protože jsem tam závodila už po čtvrté, přesně jsem věděla, kam chci jet.  Sněhové podmínky nebyly snadné, jelo se na jarním firnu, což ale riderům nebránilo předvádět mega dropy včetně triků. Nahoře jsem skočila - pro dobré umístění už obligatorní - kuloár, v půlce safety grab na bouli, drop do hlavního žlabu a dole přes hranu straight lajnou rovnou do cíle. Zariskovala jsem a vyplatilo se. 

Hlavně díky poslednímu výsledku z Kitzsteinhornu jsem aktuálně v evropském rankingu FWQ na 32.místě, což je mé zatím nejlepší umístění. Jsem také moc ráda, že jsem se minulý rok při závodech seznámila s Monikou Novákovou, která do toho hodně šlape a lítá pro body i do Jižní Ameriky. Letos jsme některé závody objeli spolu, radili jsme si při výběru lajny a vzájemně se povzbuzovali, což nám pomohlo si více věřit ve velké konkurenci holek z Alpských zemí.

Katky profil na Freeride World Qualifier najdeš zde.

Holkám fandíme a držíme palce dalších sezón a hlavně je teď určitě budeme bedlivě pozorovat a včas vás infomovat o jejich úspěších!!

Napsaly: Monika Nováková a Kateřina Kalinová